Váldosiidu-Hovedsiden | Ođđasat | Ealgabivdit báhče bohcco

Ealgabivdit báhče bohcco

Fonta sturrodat: Decrease font Enlarge font
image Áldu oktan misiin, maid ealgabivdit báhče go doivo lei ealga Kárášjoga davábealde bearjadaga. – Munnje vel vahát, go galggai deaivat njiŋŋelas miesi maid báhče, lohká Orohat 14A Spiertagáissá boazoeaiggát, Karen Anne Eira Anti.Govven: Lemet Áilu Anti

Ealgabivdit Kárášjoga lahka báhče Karen Anne Eira Antis álddu, vaikke galge báhčit ealgga mii maid lei dakko lahkosiin. – Mun gal balan iežan isida ja bártni sáddemis dohko, dál go galget čohkket álgit ealu, lohká son.

– Váralaš hal meahcis lea gusto vánddardit ealgabivddu áigge, jus dakkár bivdit vel leat ahte báhčet visot mii lihkasta meahcis, dainna jurdagiin ahte lea ealga. Heaggaváralaš hal de lea meahci vánddardit, lohká Karen Anne Eira Anti, gii ieš lei gárddi divvume Bissojohtduoddaris juste dalle. Lei mannan bearjadaga go dáhpáhuvai ahte ealgabivdit báhče bohcco, go galget leat doivon ahte lei ealga. Sii leat bivddus Kárášjoga čoahkkebáikki davábealde, ja doppe leat Spiertagáissás bohccot maid. Eira Anti muitala ahte sii galget dál álgit čohkket.
 – Na mun gal balan go isit galgá dohko dál vuolgit čohkket, ja ávžžuhan daid bivdiid váldit bivdosihkarvuođa hui duođalaččat, lohká son.

– Sáhttá dáhpáhuvvat

Ávvir oaččui oktavuođa ovtta dain bivdin geat leat dan bivdoguovllus ealgabivddus. Son ii háliidan gal namastis áviisii, ii ge háliidan almmuhit makkár bivdoguovllus sii bivdet. Son maid hárpmai hui ládje go media sutnje čuojaha dán áššis, mii su mielas ii leat nu issoras dehálaš ja duođalaš ášši.
 – Nu sáhttá meahcis dáhpáhuvvat, muhto dieđus ii galggaše dáhpáhuvvat. Mii eat sáhte botnját áiggi ruovttoluotta, dat lea goit dál dáhpáhuvvan. Diehttelas mii máksit buot vahága ovddas maid leat dahkan, logai son. Go Ávvir jearai sus váldet go sii sihkarvuođa duođalažžan meahcis,  de son suhtai ja ii šat áigon lohkat maidege ášši birra. Son siđai hupmat bivdojođiheddjiin, muhto Ávvir ii ožžon su ságaide.

– Bivdime álddu
Bivdojoavku lei bivdime ealgga álddu, go de iđii muoraid siste boazu. Olmmái gii lei dakko lahka gos dat boazu iđii, son doaivvui dat lei dat ealga maid sii ledje ozus, muhto lei boazu. Go lei báhčán, de fuomášedje ahte lei áldu, ja šadde de vel dan miesi maid báhčit, go bázii dasa ohkoladdat. Bivdojoavku lea dieđihan FeFo:i ahte leat báhčán boasttu ealli, ja lea maid politiijaide dieđihuvvon. Son gii bážii ii galgga leat nu hui nuorra olmmái. daid dieđuid muitalii olmmái geainna Ávvir humai dan bivdojoavkkus.

– Dohkkemeahttun dáhpáhus

Anders Aarthun Ims, gii jođiha ealgabivddu Finnmárkkus, ii loga iežas diehtit justte movt ášši lea geavvan.
 – Sáhtán lohkat ahte lea áibbas dohkkemeahttun jus bivdit báhčet go eai dieđe sihkkarit mii lea, ja erohusa bohccos ja ealggas gal maid galgá dovdat. Mis gal lea vuordámuš ahte juohkehaš gii ealgabivdui searvá, dahje bivdui obanassiige vuolgá, ahte son diehtá maid galgá báhčit ja bivdá maid várrogasat. Ávžžuhan buot bivdit bidjat deattu bivdosihkarvuhtii, lohká son.

– Refleaksa biktasa
Lemet Áilu Anti lea Karen Anne Eira Anti bárdni, ja son lei gii njuovai ruovttus dan álddu oktan misiin. Son ii loga gal iežas sáhttit vuolgit čohkket gal dál ovttatmano, go lea buozas, muhto son ávžžuha iežas orohatolbmuid bures ráhkkanit go vulget čohkket ealu dien guovllus.
 – Gal dat lea oba váralaš vánddardit meahci, go bisso olbmot dievva doppe, ja buohkat eai nu hárjánan ge meahcis leat ja bissu hálddašit. Ávžžuhan iežan orohatolbmuid vaikke refleaksa biktasa nahkehit ala, vai ii šatta bárttiid sisa, ja vel bázahala ge, lohká son.
  • email E-poasta du skihpárii
  • print Čálihanversudvna
  • Plain text Dábálaš teaksta
Merkejuvvon ná:
Eai leat mearkkat dán artihkkalii