-Almmuhus-
OĐĐASAT– Issoras logut, muhto eai hirpmástuhte

– Issoras logut, muhto eai hirpmástuhte

-

-

Finnmárkkus lassána bearrašiid lohku geain lea bissovaš dienas vuollin, logi jagis lea lohku measta duppalaston.

Statistihkalaš Guovddášdoaimmahat lea aiddo almmuhan ođđa mánáidgeafivuođaloguid, mat čájehit ahte 10,3 proseantta mánáin Norggas, 2016:s, gullet dállodoaluide main lea unnán bissovaš dienas.

Jagi ovdal lei lohku logi proseantta. Finnmárkkus lassána eanemusat, muhto stuorámus oassi mánáin geat ellet dállodoaluin main lea bissovaš unnán sisaboahtu, orrot Oslos.

– Eanaš fylkkain lea lohku lassánan áigodagas 2006-2016, muhto Finnmárkkus lea lassánan eanemusat ja dat lea dáhpáhuvvan maŋemuš jagiid, čállá Statistihkalaš Guovddášdoaimmahat. 2006 rájes 2016 rádjái lea lohku measta duppalaston Finnmárkkus, 4,5 proseanttas 8,8 prosentii. Sivva bissovaš unnán sisaboahtolassáneapmái Finnmárkkus máŋgasiidda lea go mánáidoadjoruhtalasáhus Finnmárkkus váldui eret 2014:s, čállá Statistihkalaš Guovddášdoaimmahat.

 

Issoras logut

Okto eadni, unjárgalaš ja Sosialisttalaš Gurutbellodaga (SG) nubbijođiheaddji Kirsti Bergstø oaivvilda logut čájehit ahte ráđđehusa politihkka ii doaimma.

– Sii fievrridit politihka mii dagaha stuorát erohusaid servodagas. Fámu ja riggodagaid addet riggáide, ja riggodaga váldet sis geas lea unnán ovdalaččas. Leat issoras logut maid dál oaidnit, muhto in leat hirpmástuvvan, lohká Kirsti Bergstø.

 

– Váldán Finnmárkku mánáin ja addán riggáide máddin

Kirsti Bergstø ii loga eahpidit ge ahte Finnmárkku mánáidoadjoruhtalasáhus lei dehálaš ruhta ollusiidda, ja erenomážit stuorra bearrašiidda ja okto váhnemiidda.

– Ráđđehus lea njulgestaga váldán eret juolludemiid mánáin davvin, ja addán daid riggáide máddin, dadjá son. Finnmárkku mánáidoadjoruhtalasáhus lei 320 kruvnna mánás ja máksui oktanaga mánáidoadjoruđain. Kirsti Bergstø lohká ahte juohke kruvdna lea buorre bearrašiidda main lea juo unnán ruhta.

– In leat eahpádusas, dat gal lea váikkuhan ollusiidda. Váikkuhus lea ahte muhtun mánát eai beasa searvat astoáigefálaldagaide, go ii leat ruhta oastit mahkáš ođđa skuovaid. Mánát šaddet garvit vuolgimis riegádanbeaivái, go eai suitte skeaŋkka oastit, dadjá son.

 

Buorre ja eaŋkalis eastadanvuohki

– Mun oaivvildan mánáidoadjoruhta lea eaŋkalis ja buoremus váikkuhanvejolašvuohta eastadit mánáidgeafivuođa. Dan sivas leat mii SG:s gáibidan ahte mánáidoadjoruhta berre loktejuvvot, sihkkarastit mánáide unnimus gáibádusa mii gokčá mánáid gáibádusaid, lohká Kirsti Bergstø.

Son muitala SG lea maid árvalan ásahit fas mánáidoadjoruđalasáhusa Finnmárkui, muhto evttohus ii ožžon eanetlogu Stuorradikkis.

– Lea dieđusge hui váidalahtti. Go diehtit ahte sis geain lea unnán ruhta ovddežis, sidjiide lea čuohcan garrasit go leat sihkastan eret dan ruđa, dadjá Bergstø.

 

 

Riikalohku 10 proseantta

101 000 vuollel 18-jahkásaš máná orro 2016:s ruovttuin gos lei bissovaš unnán sisaboahtu, mii lea 10.3 proseantta mánáin čujuhuvvon ahkemearrái.

Lassáneapmi lea 0.3 proseantačuoggá 2015 rájes.

Mánát, geain leat sisafárrenduogáš, leat erenomážit ovddastuvvon joavkkus, čállá Statistihkalaš Guovddášdoaimmahat.

 

Eará doaimmat go Finnmárkkulasáhus

Olgešbellodaga stuorradiggeáirras Marianne Haukland čujuha ahte Finnmárkkus lea 2 proseantta vuollelis go riikka gaskamearálaš lohku, ja danin ii loga Finnmárkkulasáhusa leat čoavddusin.

– Mu oaivvildan ahte mánáidgeafivuođa eastadeapmái gávdnojit buoret doaimmat, okta lea ahte váhnemiid oažžut bargui. Váhnemiin ferte tienas, eai mánáin galgga leat oadjoruđat, dadjá son.

Haukeland čujuha maid ahte juohke mánás Norggas lea riekti astoáigefálaldahkii, ja ráđđehus lea lasihan ruhtadeami mánáidgeafivuođa eastadeapmái, 100 miljovnnas 270 miljovdnii.

– Mii leat álggahan doaimmaid, in jáhke finnmárkulaččaide galget erenomášvuođat, dat ii oro riekta dán oktavuođas, lohká son.

Marianne Hauklanda mielas lea gelddolaš oaidnit gieldda dásis loguid, Ávvir lea iskan oažžut daid, muhto dat eai leat vel válbmasat.

-Almmuhus-