-Almmuhus-
-Almmuhus-
Featured box1Illu­konsearta go Poala Ándde goavddis fas lea beassan Sámi oamas­teapmái

Illu­konsearta go Poala Ándde goavddis fas lea beassan Sámi oamas­teapmái

-

-

Mari Boine guoimmuhii smávva konsearttain Sámiid Vuorká-Dávviriid (SVD) 50-jagi ávvudoaluin  «Ruoktot» maŋŋebárgga. GEAHČA OLU GOVAID JA GULA GOAVDÁSA LUOĐI.

SVD lea 40 jagi rahčan oažžut Poala Ándde goavdása Sámi oamasteapmái, muhto oaččui dan dušše luoikkasin. Ođđajagemánu 2022:s dieđihii Dánmárkku kulturministtar ahte sii sirdet goavdása oamasteami Sápmái. 

–  Munnje lea stuorra gudni sávvat bures boahtima otná čájáhusrahpamii ja ávvudoaluide. Máŋgačuohtejagi maŋŋel go dat dolvojuvvui Sámis, de lea Paul Ándde rumbu fas Sámi oamasteamis. Dát lea stuorra olahus barggus sámi kulturárbbi máhcahit ruoktot, ja RiddoDuottarMuseaid stivrajođiheaddjin lean hui rámis dan barggus maid min fágabargit, ovttas earáiguin ja Sámedikki doarjagiin, leat bargan máhcahan dihte rumbbu. Mun lean movttet go odne beassat ávvudit dan olahusa. Ammat dát attašii searaid viidásit bargui, dehálaš oasit min kulturárbbis leat ain golgosis, álggahii RiddoDuottarMuseaid stivrajođiheaddji Marit Meløy sáhkavuoruid.

RiddoDuottarMuseaid stivrajođiheaddji Marit Meløy. SVD 50 jagi ávvudeapmi 12.04.2022 čájáhus Ruoktot
RiddoDuottarMuseaid stivrajođiheaddji Marit Meløy. SVD 50 jagi ávvudeapmi 12.04.2022 čájáhus Ruoktot

Smávva konsearta

Ovdal go goavddis čájehuvvui, de guoimmuhii Mari Boine gussiid. Loahpas besse guldaleaddjit gullat su čuojaheaddji Georg Buljo juoigamin ovttas Mari Boiniin. Mari mojohalai konseartta loahpas go logai su mihttomearri lea lihkadusa bohcciidahttit. 

Gudneseremoniija

SVD museahoavda Jelena Porsanger lei tiŋgon Poala Ándde goavdása luođi Risten Biret Saras. Porsanger čuovuhii gussiid čájáhuslatnjii gos Sara muitalii veaháš dan barggu birra ja rohttii ođđa luođi goavdásii mii lei montera siste. Golmma seainnis čájehedje goavdásiid golmma-dimenšuvnna hámis.

DÁ LEA GOAVDÁSA LUOHTI: 


Ovdal gudneseremoniija almmuhii museahoavda SVD logo dahje dovdomearkka. 

SVD museajođiheaddji Jelena Porsanger čájeha SVD ođđa logo. SVD 50 jagi ávvudeapmi 12.04.2022 čájáhus Ruoktot
SVD museajođiheaddji Jelena Porsanger čájeha SVD ođđa logo. SVD 50 jagi ávvudeapmi 12.04.2022 čájáhus Ruoktot

SVD logolávdegottis leat čohkkán Eilif Norvang, Synnøve Solbakken-Härkönen, Olaug Larsson.

Olu veahkit ja sátnevuorut

Sámediggepresideanta Silje Karine Muotka muitala su mielas leamaš dát beaivi illubeaivi. Lohká dan sihkkarastit sámiid boahttevaš buolvvaide vejolašvuođa oaidnit ja vásihit sámi kulturárbbi.

– Dat addá searaid ja vuoimmi go mii sáhttit sihkkarastit ahte dat mii lea riekta, dat dáhpáhuvvá Lea min kulturárbi ja mii háliidat dan hálddašit ja gaskkustit dieđu dan birra. Buori lihkus mis leat leamaš buorit veahkit Ruonáeatnamis ja dat mearkkaša olu, lohká sámediggepresideanta Silje Karine Muotka ja giitá buohkaid geat leat veahkehan oažžut Poala Ándde goavdása oamasteami Sápmái.

Sámedikki ovddeš presideanta, Aili Keskitalo, muitala son lea bovdejuvvon guossi go sus lea leamaš dehálaš rolla oažžut Poala Ándde goavdása oamasteami Sápmái.

– Mu mielas lea duođaid hávskes beaivi, ahte beassat ávvudit go lihkostuvaimet. Lean hui giitevaš go Aaja Chemnitz Larsen sáhtii min veahkehit. Go suinna válden oktavuođa ja čilgejin dan ášši, de mus lei dat doaivva ahte son sáhtášii midjiide leat veahkkin, ja nu lea leamašan. son ipmirdii váimmus man birra lea sáhka.

GEAHČA GOVAID: 

Dát lea ávkin máilmmi eamiálbmogiidda 

Dánmárkku folketing (álbmotdiggi) Inuit Ataqatigiit Ruonáeatnan áirras, Aaja Chemnitz Larsen lohká son lea bargan váibbakeahttá dan rájes go Aili Keskitalo  válddii oktavuođa sirdin dihtii goavdása oamasteami Sápmái dassážii go buohkat ledje ovttaoaivilis.

– Leamaš njuorasmahtti vásihit ahte goavddis lea máhccan Sápmái gosa gullá. Jáhkán dan šaddat buorren ovdamearkan buot máilmmi eamiálbmogiidda ahte kulturdávvirat máhcahuvvojit ruovttoluotta. In  diehtán goavddis lei Danmárkku eiseválddiid hálddus ovdal go Aili Keskitalo fuopmášahtii mo dilli lea, lohká Aaja Chemnitz Larsen ja lasiha:

– Danmárkku Folketing vuhtii váldá eamiálbmoga ja mun jáhkán máilbmi dál lea láddan dohkkehit eamiálbmogiid vuoigatvuođa eará láhkai go dan maid dahke moatti jagi dás ovdalis.

Lea min goavddis

Saemien Sijte museadirektevra Birgitte Fossum čuoččasta  Freavnantjahke gievrie čállosa báldii ja muitala musea háliidivčče dán Mátta-Sámi goavdása máhcahuvvot Meininger museas Tuiskkas. Dát goavddis čájehuvvui Tråante doaluid oktavuođas 2017:s. SVD Jelena Porsanger muitalii lávddis ahte dát Poala Ándde rumbu oamastanmáhcaheapmi lea Norgga, Ruoŧa ja Suoma beale sámi museaid ovttasbarggu boađus ja áigumuš lea čohkket eanaš  goavdásiid, mat leat golgosis miehtá máilmmi, fas Sápmái gos dat leat vižžon ja sámi oamasteapmái.

Goavdása historjá

Konsta Kaikkonen ja Jelena Porsanger leaba guktot váldán doavttergráda historjjás ja religiovnnas, erenoamážit sámi religiovnnas. Sudno bagadalli lea Bergen universitehta religiovdnadieđaprofessor Håkan Rydwing go čálligođiiga teavstta dán Ruoktot čájáhussii.

– Jelenas lea eambbo njálmmálaš historjá ja mus eambbo čálalaš 1600–1700-logu historjá. Letne ovttas čállán goavdásiid teavstta. Munno bagadalli rávvii ahte ean galgga seaguhit guovllu ja áiggi, eange buohtastahttit máŋgačuođi jagiid dieđuid ođđasat dieđuiguin. Stuorámus hástalus leamaš go eanaš čálalaš gáldut leat skuvlejuvvon ámmátolbmot iežaset máilmmeoainnuin čállán, muitala Konsta Kaikkonen.

GEAHČA GOVAID: 

Duddjo atnobiergasiid

Garra duojár, gáresávvonlaš Fredrik Prost, lea birrasii 20 jagi duddjon goavdásiid báhkis. Muitala su guovllus ráhkadedje dolin báhkis goavdása. Lávddis son muitalii ahte son álo duddjo atnobiergasiid. 

– Goavdása náhkki galgá ronu dahje čearpmaha. Lea boares diida ahte ronu náhkki addá eanet fámu gárrái. Mu boađi boađe girjji namma lea «Leŋgges hearggi, sahčal vatnasa». Dat lea dološ dajaldat maid noaiddit lávejedje lohkat ovdal go go dearpat, lohká Fredrik Prost ja rábmo ávvodoaluid ja lohká su mielas lei illubeaivi.

Buorre čájáhus mas lea olu oahppu

SVD lágidii doaluid stuorra feaskáris gosa dušše bovdejuvvon guossit čáhke. Musea lei ráhkadan čohkkánsajiid olgun gos čájehedje stuorra šearpmas mii siste dáhpáhuvvá. Lávus guossohii SVD biđđosa buohkaide.

– Mun jáhkán mii dál leat bures ožžon ovdan mii sápmelaččaid bassi rumbu lei dolin, mii gulai min oskui ja kultuvrii. Lea hirbmat dehálaš. Lea hui vuohkkasit ráhkaduvvon dát čájáhus. Dáppe galggašedje skuvlaoahppit fitnat go dáppe lea olu oahppan láhkai, lohká Kárášjogas historjásearvvi jođiheaddji Gudrun E. Lindi.

GEAHČA GOVAID: 

Boahtte áiggi jurdda

RiddoDuottarMuseaid (RDM) direktevra ja Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby leaigga bosiheamen maŋŋá doaluid.

– Moai hálle boahtteáiggi birra dás. Munno jurdagis lea dat ođđa viessu ja doaivumis ii leat nu guhká ovdal go sáhttit dás čohkkát ođđa viesuin dán guolbana alde. Mu mielas lea hui dehálaš oažžut johtui viessohuksema, lohká Svein Atle Somby.

-Almmuhus-