– Dat dáruiduhtte mu

Go Markus Søderholm (33) lei 2-jahkásaš de gárttai son biebmoruktui Lofotenii Nordlándii. Son lei riegádan sámebearrašii Kárášjohkii, muhto iešguđet sivaid geažil gárttai son mánáidsuodjalusa háldui. Bearaš gean háldui son gárttai, adopterii gánddaža.

– Sápmelaččat unnitárvosaččat

Lofotenis bajásšattadettiin vásihii son ahte olusat badjelgehčče sápmelaččaid ja atne daid unnitárvosažžan. Ieš maid lohká dan dahkan.

– Jua, soaittan, muhto in nu olu. In mun láven nu olu beroštit daid sápmelaččain, seammás go dat orro maid veahá miellagiddevaččat, muitala Markus.

Su biebmoáhčči dattege lei maid mearrasápmelaš, muhto ii lean nu rabas dan birra.

– Mun gullen ahte lávii sámástit iežas vieljaiguin ja geahččalii maid munnje oahpahit sámegiela veahá, muhto go ii lean ollislaš beroštupmi de dat ii lihkostuvvan, muitala Markus.

Loga maid: – Balan máná dáruiduvvat biebmoruovttus

Loga maid: Eai gávdno logut

Šlundui

Ollesolbmo agis de beasai diehtit ahte lea sápmelaš, ahte su biologalaš eadni lea sámenisu ja ahte su biebmoáhčči lea mearrasápmelaš.

– Mun šlundon veaháš go dan gullen. Mun ledjen ožžon dan áddejumi ahte sápmelaččat leat veahá unnit árvvus, danne čiegadin dan. Áiggi mielde dattege álgen gohčodit iežan 50 proseantta sápmelažžan, ja dál gal muitalan olbmuide ahte lean sápmelaš jus jerron, čilge son, muhto ii loga iežas gal mišuneret dan birra.

– Massán daid buriid beliid

Moai háleštetne viidáseappot, ja almmái hui geahppasit muitala iežas eallimis. Son muitala ahte Lofotenis gos ássá eai leat nu olu eará sápmelaččat, ja de vel láhttesta ahte soitet doppe muhtimat mat čiegadit sámevuođaset nu mo ieš ge dagai.

Áiggiid čađa leat olu eamiálbmot mánát, maiddái sámemánát vásihan ahte leat iešguđet sivaid geažil váldon eret ruovttuineaset ja biddjon dážabearrašiidda. Go jearan sus ahte dovdá go son iežas massán maidege go ii leat sámebirrasis bajásšaddan de vástida:

– Mun jáhkán ahte lean massán daid buriid beliid sámevuođas.

– Ii galggašii seaguhit

Markusa mielas ii leat gal buorre go sámemánát gártet dážabearrašiidda.

– Mun smiehtan ahte dat ii leat áibbas buorre, dat berrejit bajásšaddat sápmelaččaid searvvis, ja nu hábmejuvvo buoret biras. Ii galggašii seaguhit dážaid ja sápmelaččaid dieinna lágiin, dat šaddet riiddut, unohisvuođat ja heajos loaktin. Lea buoret go lea seamma kultuvra, jurddašanvuohki ja oaivilat, oaivvilda son.

– Dovddat go don dán sáhttit gohčodit dáruiduhttimin?

– Jo, dat lea dáruiduhttin. Go dat seaguhedje sápmelaččaid. Dat dáruiduhtte mu go bidje mu dážaid sisa. Dat váikkuha psykalaččat ja dovdduide, bilida dovdoeallima go olbmot eai beasa bajásšaddat iežaset olbmuid siste.

– In heive goappáge čerdii

Mun ferten Markusis jearrat maid das oaivvilda go lohká váikkuhit psykalaččat ja dovdduide.

– Lean vásihan olgguštuvvot. Ii leat seamma illu go sis geat leat čađa dáččat dahje sieiva sápmelaččat. Šattat bealli goappásge, it šatta goabbáge ja gahčat goappašat čearddaid olggobeallái. Vaikke olbmos sáhttá leat buorre dilli eará muđuid, de ii šatta juste seamma.

Markus lea dál ollesolmmoš ja muitala alddis leat guokte máná. Sutnoide ii leat vuos muitalan ahte lea sápmelaš, muhto lohká ahte mánáguovttos dáidiba leat menddo unnit áddet maid dat mearkkaša vuos. Áiggi mielde soaitá muitalit dán birra. Son ii loga gal nu olu jurddašan ahte áigu go geahččalit sámevuođa váldit ruovttoluotta.

– Giela dáfus ii leat nu álki dáppe Lofotenis. Ii dáppe leat geainna sámásta. Muhto lean gal jurddašan ahte sáhtášin čiŋadit gávttiin muhtomin, dan han gal sáhtášii dáppe geavahit, muitala Markus.

Unnán dutkojuvvon

Lea unnán dutkojuvvon Markusa ja daid eará sámemánáid birra geat gártet dážabearrašiin bajásšaddat, muhto okta dain guhte veahá lea guoskkahan dán fáddái lea Norlándda Universitehta Servodatfágafakultehta vuosttašamanuensa Astri Dankertsen.

Son lea čállán doavttergráda das mo koloniseren ja giela massin sáhttá váikkuhit olbmuide emošunála dásis.

– Mun in leat njuolgut dutkan mánáidsuodjalusmánáid birra, muhto lea diehttelasat dárbu oažžut eanet dieđuid kultuvrra ja giela massima váikkuhusaid birra, das ahte mo dat sáhttet váikkuhit olbmuide eallinkvalitehtii ja iešdovdui, lohká Dankertsen.

– Kultuvrralaš oassi dehálaš

Dutki lohká eallima vuođu biddjot dalle go olmmoš lea mánná. Ja gullevašvuohta lea stuorra oassi das.

– Mis leat unnán dieđut das mo sámemánát dážabearrašiin vásihit dili, go masset gullevašvuođa ja giela, lohká son.

Dankertsen oaivvilda ahte lea dehálaš geahččat obbalaš gova go guoská mánáid bajásšaddamii.

– Kultuvrralaš oassi lea dehálaš oassi das go áigu hábmet oadjebas eallima mánnái. Kultuvrralaš- ja gielalaš oktiigullevašvuohta leat dehálačča eallinkvalitehtii ja oadjebas bajásšaddamii, lohká son.

Son muitala ahte psykiatriija- ja dearvvašvuođafágain lea dál eanet fokus dan birra ahte kultuvrra ja oktiigullevašvuohta maid lea dehálaččat go lea sáhka sihkkarastimis buori dearvvašvuođa.

– Jus vásiha koloniserejuvvot de dat čuohcá dearvvašvuhtii.

(Ášši joatká gova vuolábealde)

– Ain vealahit

Dankertsen čujuha maid dasa ahte dán áigge ain sáhttá dovdot ahte sápmelaččat vealahuvvojit.

– Mii diehtit ahte dilli buorrána dađistaga, muhto ain gávdno givssideapmi. Muhto maiddái diet dovdu ahte leat unnit árvvus, ja dat ovddiduvvo «linjjáid gaskkas», gos duos dás ain vuhtto ahte sámevuođas ii leat seamma árvu. Sámemánát sáhttet dovdat iežaset earáláganin go earát, ja dat sáhttá lea hástaleaddjin. Ferte mánnávuođa rájes jo huksejuvvot nana iešdovdu, vai nagoda hálddašit dán earaláganvuođa,  čilge Dankertsen.

– Ferte sihkkarastot ahte dát mánát eai oaččo duppalnoađi, álggos vuos go leat váldon eret iežaset ruovttuin, muhto vel dat go váldojit eret iežaset kultuvrras.

– Sáhttá go gohčodit dan dáruiduhttimin go sámemánát gártet dáža biebmoruovttuide?

– Jua, muhtin ládje, vaikke dáruiduhttin politihkka lea loahpahuvvon de dat ain gávdno. Ásahusain lea fápmu olbmuid badjel, ja vaikke ii soaitte dat leamaš ulbmil de boađus sáhttá leat dan maid gohčodit dáruiduhttimin.

– Sáhtašii eaktudit oahppat sámegiela

Dankertsen diehttelasat ádde ahte sáhttá leat váttis gávdnat heivvolaš sámeruovttuid biebmománáide.

– Muhto soaitá ahte de berrešii eaktuduvvot ahte mánát galget sámi mánáidgárddis leat, sámegieloahpahusas leat ja ahte bearaš galgá oahpahuvvot sámi kultuvrra birra.

– Lea olu maid sáhttá dahkat buhtadan dihte dan go bearaš ii leat sámebearaš, sáhtášii mat gáibidit ahte ohppet sámegiela. Muhto diekkáriid lea váttis gáibidit dien dilis, ja iige leat nu bivnnut ge diekkára gáibidit, lohká Dankertsen.

Son čujuha maid dasa ahte sámegiella ja dárogiella eaba leat dásseárvosaččat praktihkalaš dilis.

– Sápmelaččat gal gáibiduvvojit oahppat sámegiela, muhto dat seamma ii gáibiduvvo nuppe guvlui. Dat lea Davvi-Norgga politihkas heajos bealli dán áigge. Čájeha ahte vaikke gielat formálalaččat galget leat dásseárvosaččat, de gáibádusat eai leat seammaláganat duohtamáilmmis.