2014:s válddii mánáidsuodjalus badjelasat ovddasvástádusa 1 655 máná ovddas Norggas, muhto ii ovttasge leat diehtu gallis dain ledje sámemánát, ja gallis gárte dážabiebmoruovttuide.
2014:s válddii mánáidsuodjalus badjelasat ovddasvástádusa 1 655 máná ovddas Norggas, muhto ii ovttasge leat diehtu gallis dain ledje sámemánát, ja gallis gárte dážabiebmoruovttuide.
– Mis leat dieđut das makkár dárbbut mánáin leat, muhto eat beasa čálihit ollislaš raportta dain, muitala Pål Christian Bergstrøm guhte lea Bufetat Davvi regiovnna direktevra.
Gielddaid mánáidsuodjalusat dat mearridit galget go váldit mánáid hálduset ja ovddidit ášši Fylkkalávdegoddái mii fas loahpalaččat meannuda ahte mánná galgá sirdot eret váhnemiin. Bufetat veahkeha gávdnat biebmoruovttu dahje ásahusa, daid heviid go gielddat dáhttot sis veahki.
Dáppe muitalit ahte sis eai leat obbalaš logut mat čájehit galle sámemáná leat gártan dážabiebmoruovttuide.
Eai gávdno logut
2014:s válddii mánáidsuodjalus fuollaovddasvástádusa 1 665 máná ovddas, muhto ii gávdno statistihkka mii čájeha gallis dain ledje sámemánát ja gosa dat gárte.
Mánáid-, nuoraid ja bearašdirektoráhtas (Bufdir), mas lea ovddasvástádus Bufetat ovddas, vástidit dan seamma:
– Eai mis leat dákkár logut, diet eai leat dakkár dieđut maid mii oažžut, lohká Sandra Lien guhte lea Bufdir seniorráđđeaddi.
Etnalaš registtar lobiheapmi
Ávvir geahččala čuojahit Finnmárkku fylkkalávdegoddái, gos maiddái oažžu seamma vástádusa, ahte diekkár logut eai leat gávdnamis.
Buot gáldut geaiguin hállat, čujuhit dasa ahte báikkálaš mánáidsuodjalusain gal dáidet leat buoret logut. Muhto dat mearkkaša ahte de ferte juohke gieldda mánáidsuodjalusain váldit oktavuođa oažžun dihte loguid.
Mánáidsuodjalusat eai ge registrere etnisitehta, go dan ii leat lohpi dahkat Norggas, muhto áššemeannudemiin sáhttá oaidnit leat go áššis namuhuvvon ahte mánná lea sámegielat dahje galggašii sámi biebmoruktui.
Kárášjoga gieldda Dearvvašvuohta ja fuollaossodaga hoavda, geas lea ovddasvástádus Kárášjoga mánáidsuodjalusa ovddas, Randi Johansen Paltto duođašta dán Ávvirii.
– Ii leat lohpi čearddaid mielde sirret Norggas, danne eai gávdno logut, muhto guovddáš sámebáikkiin lea jáhkehahtti ahte lea eanaš sámemánáid birra sáhka. Hui váttis lea ovdán buktit čearddalaš dieđuid muhto gielddaid mánáidsuodjalusain gal dieđus dihtet namaid mielde goas lea sáhka sámemánás.
Filmmažis vuolábealde beasat oaidnit mo áhkkoolbmo mielas lea go eai gávdno logut mat čájehit man olu sámemánát leat dáža biebmoruovttuin:
(Ášši joatká filmmaža vuolábealde, filmmažis leat mii rievdadan olbmo jiena)
95 biebmoruovttu
Ruovttoluotta Bufetat Davvi regiovnna direktevrii Pål Christian Bergstrømii, son lea Ávvirii ohcan loguid mat čájehit galle biebmoruovttu leat dain gielddain mat gullet sámegiela hálddašanguvlui Bufetat Davvi regiovnnas.
– Oktiibuot leat 95 biebmoruovttu registrerejuvvon min vuogádagas dáid gielddain. Dasa lassin rekrutterejit gielddat ieža biebmoruovttuid, dat eai registrerejuvvo min vuogádahkii. Dás sáhttá jáhkkit ahte biebmoruovttut sihke gielalaččat ja kultuvrralaččat speadjalastet báikkálašservodagaid, ja ahte mánáin danne lea vejolašvuohta seailluhit sámegiela ja kultuvraset. Mii diehtit dutkamiid bokte ahte earret eará Guovdageainnus lea stuorra oassi ássiin sámegielagat, muitala Bergstrøm.
Sin logut eai čájet gal galle biebmoruovttu gielddat leat rekrutteren, danne soitet dáid gielddain leat eanet biebmoruovttut go mat dás bohtet ovdan. Dasa lassin eai čájet dát logut eambbo go galle ruovttu leat, dáid ruovttuin eai dárbbaš leat biebmománát juste dál.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Šearbmagovva
Bergstrøm háliida geassit ovdan ahte ILO 169 soahpamuš álgoálbmogiid ja čeardaálbmogiid birra, čujuha ahte álgoálbmogiin lea riekti eallit iežaset kultuvrra sierranasvuođaid mielde.
– Nuppiin sániiguin lea mis de geatnegasvuohta gávdnat doaibmabijuid mat dorjot álgoálbmogiid barggu seailluhit ja ovdánahttit iežaset kultuvrra. Dasa lassin leat seammalágan gáibádusat ON mánáidkonvenšuvnna 30. artihkkalis. Dát geatnegahttá mánáidsuodjalusaid mat leat sámi servodagain, gávdnat perspektiivvaid mat differensierejit ja kontekstualiserejit «mánáide buoremussan» áddejumi, čilge Bergstrøm.
Čađahan gealbonannema
Bergstrøm muitala Bufetat davvi regiovnnas leat olu bargan gealbudemiin vai gávdnet čovdosiid mánáidsuodjalusáššiin mat vuhtiiváldet kulturperspektiivva ja sámi mánáid vuoigatvuođa bajásšaddat iežaset kultuvrras.
– Mii leat earret eará addán sierrabargguid muhtin ovttadagaide main galgá erenoamáš gealbu dán suorggis. Okta erenoamáš dehálaš oassi das lea leamaš Bufetat davvi regiovnna Guovllulaš Sámi gealboguovdáš mánáide ja bearrašiidda. Dasa lassin leat mis jahkásaš čoahkkimat Sámedikkiin, namuhan dihte juoga.
Rabas biebmoruovttut
Biebmoruoktonjuolggadusa mielde galget gieldda mánáidsuodjalus álot árvvoštallat sáhttet go muhtimat máná bearrašis dahje lagas birrasis vállejuvvot biebmoruoktun. Gielda dat definere makkár fuolladárbbut mánás leat.
– Jus gielda sávvá biebmoruovttu, de lea Bufetatas veahkehangeatnegasvuohta gildii. Mii galgat gávdnat biebmoruovttu mii heive gieldda árvvoštallamii máná dárbbuid dáfus. Gieldda mánáidsuodjalusas lea loahpa loahpas ovddasvástádus dohkkehit biebmoruovttu man Bufetat lea rekrutteren.
Bufetat, davvi regiovnnas, lea čađat mihttun ahte galgá leat biebmoruoktočoakkáldat mat devdet mánáid dárbbuid agi, giela, kultuvrra, láhttemiid ja eará beliid dáfus.
– Lea duohta ahte mis leat sámi biebmoruovttut mat leat gergosat váldit vuostá biebmománáid, muhto ii leat álot ahte biebmoruoktu ja mánná heiveba oktii, vaikke guktuin lea sámegiella ja kultuvra.
Fuolkebiebmoruovttut geavahuvvojit dávjjit go ovdal
2000:s orro 13 proseantta biebmománáid mánáidsuodjalusa fuolas, fuolkebiebmoruovttuin. Odne orrot birrasiid 25 proseantta biebmománáin fuolkebiebmoruovttuin. Dat mearkkaša ahte leat geavahišgoahtán fulkkiid biebmoruoktun olu eanet.
– Dasa lassin diehtit ahte lea leamaš buorre árbevierrun rekrutterte fuolkebiebmoruovttuid sámegielddain, sámi árbevieruid geažil. Mii eat dieđe man olu gielddat rekrutterejit biebmoruovttuid fulkkiid ja lagas birrasiid searvvis, čilge Bergstrøm.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Preassagovva: Bufetat
Olu galgá heivet
Bufetat Davvi regiovnnas leat maŋimuš jagiid leamaš eanet rabas «sámi biebmoruovttut» go maid daidda ohcet. Dalle lea sáhka biebmoruovttuin gos sámegiella lea vuosttašgiella ja gos lea kulturgealbu.
– Liikká sáhttá leat hástaleaddji gávdnat rivttes ruovttu ovttaskas mánnái, go mánáin leat iešguđetlágan dárbbut mat galget devdot go daid bidjá biebmoruktui. Ovdamearkka dihte sáhttet leat gáibádussan ahte mánná galgá leat nuoramus bearrašis, bearrašis eai galgga leat eallit, galget leat lahka spesialista dearvvašvuođafálaldat ja dien sullasaččat.
– Mis sáhttá de gávdnot sámi biebmoruoktu, muhto de soaitá dat ruoktu leat dakkár gielddas gos ii leat joatkkaskuvla, dahje gáibiduvvo ahte mánná galgá beassat bearrašii mii bargá boazodoaluin ja nu ain viidásat. Nu ahte ii galgga dušše giela ja kultuvrra dáfus heivehit. Mađi eanet erenoamážat dat dárbbut leat, dađi váddásut lea gávdnat biebmoruovttu mii heive mánnái.
Gielddaid ovddasvástádus bidjat doaibmabijuid
Jus sámemánát gártet dážabiebmoruovttuide, de dattege gávdnojit doaibmabijut maid eisseválddit sáhttet geavahit buhtadan dihte dan ja seailluhan dihte mánáid sámi identitehta, nu mo ovdamearkka dihte bidjat máná sámi mánáidgárdái, láhččit dasa sámegieloahpahusa dahje bidjat dan sámi luohkkái skuvllas. Muhto dat ovddasvástádus gullá gielddaide. Bufetatas eai leat ortnegat dása.
– Mánná galgá kártejuvvot ovdal go fárre biebmoruktuit, jus sámi skuvla dahje mánáidgárdi lea oassin «diŋgojumis» man oažžut, de geahččalat gávdnat biebmoruovttu dakkár guovllus gos leat sámi mánáidgárddit ja skuvllat. Máná dárbbuid galgat diehtit ovdal go dat fárre biebmoruktui, gielddat galget iežaset diŋgojumis midjiide konkretiseret biebmománá dárbbuid, Mii de dađistaga kvalitehtasihkkarasit ahte dárbbut devdojuvvojit doarvái bures, čilge Bergstrøm.
Maŋŋil go biebmoruoktu lea juhkkon, de Bufetat fitná evalueremin dili golbma mánu maŋŋil go mánná lea biddjon dan ruktui, ja evaluerejit fas go mánná lea fárren eret. Čuovvolanovddasvástádus lea gielddain. Sii galget bearráigeahččat njelljii jahkái, muhto man dávjá dat dahkko galgá heivehuvvot máná dárbbuid mielde.
– Jus eai gávdno diekkár doaibmabijut, ii got Bufetat leat de mielde vejolaš dáruiduhttimis sámemánáid?
– Mii čujuhat fas ILO 169, man mielde leat geatnegáhtton gávdnat doaibmabijuid mat dorjot álgoálbmogiid barggu seailluhit ja ovdánahttit iežaset kultuvrra. Dasa lassin leat seammalágan gáibádusat ON mánáidkonvenšuvnna 30. artihkkalis. Mii heivehat dili nu ahte vuhtiiváldit mii lea mánnái buorrin, maiddái dieid mielde. Fylkkamánni jahkásaččat bearráigeahččá gielddalaš ja stáhtalaš mánáidsuodjalusa, Jus oktage oaivvildeš ahte eat fuolat iežamet ovddasvástádusa, de dan lea vejolaš váidit Fylkkamánnái.
Unnán dutkon
Sámi biebmománáid dili birra lea unnán dutkon, iige Bergstrøm ge hálit árvádallat makkár váikkuhusat sáhttet leat jus sámemánát šaddat dážabearrašis bajásšaddat.
– Dán dáfus eat hálit árvádallat. Mii eat dieđe lea go dutkon dán birra. Muhto nu mo namuhuvvon de čuovvoluvvo mánná evalueremiid bokte mat galget kvalitehtasihkkarastit su orruma. Loahppaeavalueremis árvvoštallo makkár orruma sisdoallu lea gustovaš doaibmabidjoplánaid ja ulbmiliid ektui. Mánná ieš searvá dáidda evalueremiidda.
