– Balan máná dáruiduvvat biebmoruovttus

Áhkkoolmmoš, geas eat almmut nama dán áššis, muitala ahte su áhkkut ii lean eará go mánnosaš go Bådådjo mánáidsuodjalus válddii máná iežaset háldui, ja mánná lea jo badjel jahkebeali leamaš dáža gearggusvuođaruovttus.

– Dál lea mánáidsuodjalus ohcamin biebmoruovttu mánnái, guhte lea sámemánná, muitala áhkkoolmmoš.

– Árvvoštallet dáža ja sámi biebmoruovttu

Son lohká iežaset diehtit ahte mánáidsuodjalus lea árvvoštallamin guokte biebmoruovttu, nubbi lea sámeruoktu ja nubbi ges dážaruoktu.

– Dat leat jearahallan goappašat ruovttuid, ja mii leat ožžon njálmmálaččat dieđu mánáidsuodjalusas ahte leat mannamin viidásat proseassas dážaruovttuin, muhto ahte eai leat virggálaččat vel mearridan goappá biebmoruovttu válljejit mánnái, čilge áhkku.

Dien dieđu lohká fuolastahttit iežas:

– Na mun gal dieđusge háliidan ahte mu áhkkut galggašii beassat sámebearrašii, gos lea dat duogáš, giella ja gullevašvuohta. Gosa dat sámevuohta šaddá jus dážaruktui gártá, balan su dáruiduvvat.

– Gosa giella jávká?

Mánáidsuodjaluslága 4. paragráfas daddjo earret eará ahte go mánáid sirdet eret ruovttuin, de galgá maiddái mánáid etnalaš, oskku, kultuvrralaš ja gielalaš duogáš vuhtii váldot. Dat mearkkaša ahte mánáidsuodjalus lea geatnegahtton sámemánáide geahččalit gávdnat sámi biebmoruovttu.

Áhkku ii loga iežas gal moktege vuosttaldan ahte mánáidsuodjalus váldá máná iežaset háldui:

– Muhto lea juste dat giella, kultuvra ja identitehta man birra jurddašan, čilge son.

(Filmmažis leat mii rievdadan áhkkoolbmo jiena)

– Sámi mánáidgárdi sáhttá leat doarvái

Áhkku muitala gullan máná eatnis ahte mánáidsuodjalus lei váldán oktavuođa Sámedikkiin dán áššis, jearran dihte rávvagiid.

– Sámedikkis galget leat čilgen ahte ii álot leat dárbu sámi biebmoruovttu gávdnat, jus mánná sáhttá bisuhit iežas sámevuođa, sámi mánáidgárddis ovdamearkka dihtii. Muhto imaštan dien, lea go dat gal doarvái, jearaha son.

Geatnegahtton ohcat sámi ruovttu

Bådådjo mánáidsuodjalusa jođiheaddji Arve Rolandsen deattuha ahte ii dovdda dán ášši, iige lean sáhttit muitalit detáljjaid dán ášši birra vaikke lei ge dovdat dan, muhto son vástida obbalaččat.

– Mii leat geatnegahtton sihkkarastit máná kultuvrralaš duogáža ja jus leat sámemánát geaidda ohcat biebmoruovttuid, de vuosttažettiin geahččalat gávdnat sámi biebmoruovttu. Mii leat juridihkalaččat geatnegahtton dan dahkat.

Son ii sáhte duođaštit leat go dán áššis árvvoštallamin guovtti biebmoruovttu gaskkas.

– Muhto jus nu dahkko goassege, ja dážaruoktu válljejuvvo ovdalii dan sámeruovttu, de ferte leat árvvoštallon ahte dat sámi ruoktu ii deavdde máná dárbbuid, čilge Rolandsen.

Áššebáhpiriin, maid Ávvir lea beassan lohkat, ii boađe gal ovdan ahte mánás leat eará erenoamáš dárbbut. Nordlándda fylkkalávdegoddi mánáidsuodjalusa ja sosiála áššiide, čállá fuollasirdinmeannudusas ahte mánás eai leat makkár erenoamáš fuolla- dahje čuovvolandárbbut. Dasa lassin čállet fylkkamánni bealis ahte mánná galgá biddjot dakkár biebmoruktui mii sáhttá vuhtii váldit máná álgoálbmotrivttiid.

– In jáhke sámi mánáidgárddi seamma buorren

Rolandsen iige sáhte duođaštit lea go mánáidsuodjalus dán áššis váldán oktavuođa Sámedikkiin ja ožžon vástádussan ahte sámi mánáidgárdi sáhttá leat doarvái go lea sáhka seailluheames mánáid sámevuođa:

– Muhto diet sáhttá leat ovdamearkan das mo sáhttit viežžat dieđuid dákkár áššiin. Mii fertet árvvoštallat áššis áššái, muhtumin livččii doarvái sámi mánáidgárddis leat, eará háve fas ii, lohká son.

Rolandsen ii loga mánáidsuodjalusas leat čielga njuolggadusaid dán dáfus. Son čilge ahte Bådådjos ovdamearkka dihte, su dieđu mielde ii oba gávdno ge sámi mánáidgárdi, eai ge sierra sámeluohkát skuvllain, muhto ahte sámi mánáin lea geatnegasvuohta gal oažžut sámegieloahpahusa.

– Muhto jáhkát go ahte go lea sáhka seailluheames mánáid kultuvrra, giela ja identitehta, de lea doarvái ahte leat sámi mánáidgárddis dahje ahte ožžot sámegieloahpahusa skuvllas?

– Dan gal ii leat vejolaš dahkat seamma bures go sámi ruovttus, jáhkán mun goit. Sámeruoktu livččii gal buoremus dan dáfus.

Mánáidsuodjalusa jođiheaddji muitala ahte ovdal goittot lea leamaš hástalus gávdnat sámi biebmoruovttuid.

– In dieđe lea go rievdan dilli, muhto dieđán ahte dat lea leamaš okta dain stuorámus hástalusain dákkár áššiin Davvi-Norggas, go leat leamaš unnán sámi biebmoruovttut, lohká Rolandsen.

Máná eadni diehtá ahte Ávvir čállá ášši birra, ja lea suovvan dan dahkat. Mánás ii leat áhčči nammaduvvon gosage.