– Unio gáibida duohta bálkálasiheami, bajábealde njunušfága rámma ja vuoruhit sin geat leat govssahallan maŋimuš jagiid gieldda loahpparehkegis. Dan lohká Unio šiehtadallanjođiheaddji Steffen Handal dán jagáš bálkášiehtadallamis.
Unio kommune šiehtadallanjođiheaddji Steffen Handal lohká gieldda bálkášiehtadallama berret šaddat buorebun go diimmá njunušfága, mii dán jagi šattai 5,2 proseantta.
– Leat ovttaoaivilis LO:in ahte gieldda suorggi galggašii eanet oažžut go njunušfága. Olu gielddabargit leat ožžon heajut bálkká go industriija maŋimuš jagiid. Dan láhkai ii sáhte joatkit. Muittuhan ahte njunušfága lea norbma, muhto ii leat rohpi. Dat rahpá vejolašvuođa joavkkuide mat leat bázahallan áiggi guhkkodahkii, ahte sin bálká maid lasihuvvo, lohká Steffen Handal preassadieđáhusas.
Son lohká bálkášiehtadallamiin KS (gielddaid surggiin) njunušfága birra, de galgá sáhka duohta bálkálasihemiin Unio joavkkuide, erenoamážit galgá vuoruhit olbmuid geain lea guhkimus bargan dahje lea guhkimus oahppu. Diibmá ii ožžon skuvlasuorgi olus eanet go njunušfága ja TBU-logut bohte, de ožžo vuot industriijabargit eambbo. (4,0 proseantta 3,7 proseantta vuostá). Industriija kanturbargit ožžo 4,9 proseantta eanet bálkká. Heajumus bálkálasiheami ožžo skuvllaid oahpaheaddjit geat ožžo 3,3 proseantta eanet bálkká ja sis geas leai guhkimus oahppu dahje barguáigodat ožžo velá heajut. Boađus lei áiggiid čađa guhkimus oahpaheaddjestreaika.
– Buot bálkášiehtadallamat leat gáibideaddjit. Várra šaddá dán jagi maid. Seammás lea gielddain buoret ruđalaš doaibmanvejolašvuohta go ovddit jagiid ja berrešii leat vejolašvuohta olahit šiehtadusa, lohká Handal.
