Norgga Sáráhkká ođđa jođiheaddji Aurora Bårdsen Nielsen lokte nissonbeaivvi fuomášumi seksuála vearredaguide ja man dehálaččat báikkálaš heahteguovddážat leat.
Aurora Bårdsen Nielsen (35) válljejuvvui Norgga Sáráhkka nissonorganisašuvnna ođđa jođiheaddjin guovvamánu 26. beaivvi. Son lohká searvvi dál šaddame eambbo digitálan. Sii leat sosiála mediaide searvan, leat ráhkadan profiillaid sihke Instagramas ja Facebookas. Das áigot čájehit geat sii leat ja makkár áššiiguin barget dás ovddosguvlui.
– Sáráhkká lea boares organisašuvdna ja lea leamaš dárbu heivehit ođđa áigái. Ovddit stivra lea háliidan searvvi šaddat ođđaáigásažžan ja oažžut nuoraid olbmuid fárrui. Mun lean dál nuoramus searvvis, muhto mii háliidit vel nuorabuid fárrui, muitala Bårdsen Nielsen.
Njealji máná eadni Aurora lea politihkken birrasii logi jagi. Guokte maŋemus jagi lea leamaš friddja lahttun Hársttáid suohkanstivrras maŋŋel go geassádii Birasbellodat Ruoná bellodagas dakka maŋŋel suohkanválggaid. Dál lea smávvamánnáolmmoš gii studere fága ceavzilvuođaekonomiija.
Rabas leamaš seksuála veahkaválddálašvuođa birra
Son lohká alddis leat olu vásáhusaid mat leat ávkin nissonorganisašuvnna bargguin. Son lea mediain leamaš rabas das ahte sus leat leamaš lossa áiggit go lea vásihan seksuála veahkaválddi ja veahkaválddálašvuođa. Son ii loga iežas čiegadan goassege maid oaivvilda ja lea rahpasit muitalan ahte gillá kompleaksa posttraumáthalaš streassa mat leat boahtán lossa dáhpáhusaid geažil maid lea vásihan ja maiddái iešsorbmenjurdagiiguin.
– Mun lean vásihan feara maid eallimis, mii dahká ahte heiven Sáráhkká jođiheaddjin. Iežan historjjás lean oahppan olu, lean guoskkahan oažžu dadjat measta buot mii guoská nissonáššiide. Lean ferten birget ja lean oahppan gávdnat rievttes čovdosiid alccesan, ja movt vuogádat lea sihke eadnin, moarsin, bargoustibin seammás go leat hástalusat eallimis.
– Váidin dehálaš
Son ávžžuha buohkaid geat vásihit veahkaválddálásvuođa, váidit ášši.
– Lea hui deálaš váidit áitagiid, doaruheami, veagalváldimiid ja givssideami go dat dáhpáhuvvet, muhto maiddái maŋŋel. Ii leat gillájeaddji ovddasvástádus gávdnat duođaštusaid vai vearredahkki ráŋggáštuvvo. Muhtumin lea dehálaš dušše ovddidit dieđuid jus earát vásihit seamma, dadjá son.
– Gelbbolašvuohta váilu
Sáráhkká jođiheaddji lohká nissonbeaivvi oktavuođas lea hui dehálaš ahte lokte oidnosii gillámušaid maid nissonolbmot šaddet vásihit. Son lohká ieš vásihan máŋga dáhpáhusa nuorran mat leat buktán ođđa traumaid, go dearvvašvuođabargit dagahedje vel eambbo gillámuša go ii lean gelbbolašvuohta das movt iskat nieidamáná gii lea vásihan veagalváldima.
– Danne lea ge hui dehálaš sihkkarastit ahte bargiin lea gelbbolašvuohta mii dárbbašuvvo go barget dakkár áššiiguin, muđui sáhttet sii geat juo leat traumatiserejuvvon, vásihit ođđa veahkaválddi. Dat guoská sihke dearvvašvuođabargiide ja politiijaide. Nieiddat dovdet eanet oadjebasvuođa ja ahte jáhkket sidjiide go deaivvadit nissonolbmuin Politiijas. Dat lea mu vásáhus, ja dan čájeha maiddái dutkan, dadjá Bårdsen Nielsen.
– Sámediggi gieđahallá dehálaš fáttá
Dan oktavuođas go Sámedikki dievasčoahkkin meannuda ášši das movt galgá viidáset bargat veahkaválddi vuostá lagas oktavuođain Sámis, boahtá maid justiisaministara Emilie Enger Mehla Kárášjohkii njukčamánu 10. beaivvi.
Aurora Bårdsen Nielsena mielas lea hui mávssolaš go justiisaministtar boahtá Sámediggái ságastallat fáttás.
– Sáráhkkái maid lea dát hui guovddáš fáddá. Dál lea hui dehálaš nannet daid vugiid mat doibmet eastadanbarggus. Lea lagas čanastat fysalaš ja psyhkalaš nođiin. Ieš lean maid jurddašan manne nissonolbmuide ii fállo iešgáhttenkursa, dadjá Bårdsen Nielsen.
