Sáhpániin mat ásset návehis, eatnama ja baikka lahkosis, leat ceavzileabbo čoalit go laboratoriijasáhpániin mat ellet buhtes birrasis.
NMBU dahje Norgga biras- ja biodieđalaš universitehta dutkit leat iskan doallá go dat maid deaivása olbmuide. Čájehuvvo ahte olbmot geat bajásšaddet ja ásset šibitdáluin, eai leat nu olu vissis dávddat go allergiija ja ástmá. Čilgehus soaitá leat ahte dákkár biras nanusmahttá čoali baktearanáliid – mikrobiota mii earret eará váikkuha immuvdnasuodjaleapmái eastadit dávdaovdáneami. Eanemus olbmot jápmet geahpesborasdávdii ja nubbin eanemusat fas čoalleborasdávdii.
– Eat mii dieđe siva čoalleborasdávdii, muhto jáhkkimis lea čoliid mikrobiota mii suddje eanemusat, lohká prošeavtta jođiheaddji, vuosttašamanueansa Preben Boysen, preassadieđáhusas.
Dutkit leat iskan nanosmuvvet go laboratoriijasáhpániid čoliid mikrobiota jus bidjá návehii eallit moadde mánu. Čájehuvvui sáhpániid čoliid mikrobiota rievddai ja nanusmuvai. Dutkan čájeha ahte ii leat okta eaŋkilbakteara mii sáhttá čilget dán čoalleborasdávdda suddjema.
– Mii oaidnit návetbiras lea nanusmahttán čoali. Mii diđiimet ahte muhtinlágan borramušat ja mikrobiota koansta váikkuhusat sáhttet suddjet čoalleborasdávdda, muhto eat diehtán ahte šibitbaika ja eana váikkuhedje seamma láhkai, lohká Boysen.
