-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT– Lea issoras jus ii gula­hala šat ovttainge

– Lea issoras jus ii gula­hala šat ovttainge

-

-

Brita Romsdal (85) Álttás lea giitevaš go son dán rádjai ii leat dárbbašan fárret dárogiel institušuvdnii. Go son diehtá makkár dillái de sáhttá geavvat.

Brita Romsdal deavdá njukčamánus 86 jagi. Son lea leamaš Joatkka duottarstobu eamit measta olles eallenagi. 15 jagi áigi fárrii son gillái go dalle válddii okta su nieiddain badjelasas duottarstobu. Dál orru Rihttá iežas ruovttus Fállejogas Álttás. Nu galggašii dieđusge beassat nu guhká go vejolaš.

– Lihkus in leat dárbbašan makkárge institušuvdnii mannat. Lea lihkku mus go lean nu dearvvašin beassan leat dán rádjái, dadjá Rihttá Ávvirii.

: Brita Romsdal lea ovddeš jođiheaddji Joatkka duottarstobus Álttá suohkanis. Dál go lea ealáhagas orru son Fállejogas Álttás. 
: Brita Romsdal lea ovddeš jođiheaddji Joatkka duottarstobus Álttá suohkanis. Dál go lea ealáhagas orru son Fállejogas Álttás. 

– Ii álo šatta nu riekta

Son lea sámi áhkku dáčča birrasis. Vaikko su lagamus olbmot, su mánát ja áhkkubat sámástit suinna, de ferte son aivve dárustit go manná gosage dahje go deaivvada ránnjáiguin. Vaikko ieš ain beassá orrut ruovttus, de lohká iežas jurddašallan movt livččii institušuvdnii fárret Álttás jus ii birge šat ruovttus orrut.

Sámi ossodat livččii su mielas maid buot buoremus čoavddus sámi vuorrasiidda.

– Dat livččii hirbmat vuogas. Lea nu buorre midjiide sámi olbmuide hupmat sámegiela. Mii sápmelaččat han dovdat iežamet dilálašvuođa. Go mun human sámegiela, de dieđán ahte mun human riekta. Muhto go dárustan, de in leat buot áiggiid nu sihkar šaddá go riekta. Ja go ii máhte čilget movt dat lea, ii de oaččo albma veahki ge, dadjá son. 

– Issoras jus ii gulahala

Son muitala čielga ovdamearkka dasa ahte sámi vuorasolbmot eai gulahala šat eará gielaide go boarásnuvvet ja muittohuvvet. Su mielas lea váivi jurddašit ovtta oambeali birra gii dáčča birrasis orui bearrašiinnis.

– Suinna han geavai nu ahte ii  gulahallan šat loahpas iežas mánáiguin ge, go sii eai máhttán sámegiela. Gal dat orru oba váivi jus diekkár dillái geavvá ahte ii oktage ipmir maid don dajat. Mun jurddašan nie dat šaddá oallugiiguin dáppe Álttás maid jus daid institušuvnnaid bargit eai máhte sámegiela, dadjá Rihttá. 

Sámediggi ávžžuhan Álttá

Sámi álbmotbeaivvi namuhii Sámediggeráđi ráđđeaddi Anne Toril Eriksen Balto iežas sártnis Álttás dan. Son ávžžuhii Álttá suohkana dál juo láhčigoahtit sámi vuorrasiidda sierra ossodaga gos leat sámegielat bargit.  

 

Rihttá namuha sámi vuorasolbmuid deaivvademiid maid Álttá Sámi giellaguovddáš lávii lágidit muhtin jagiid áigi. Son muitá iluin go sámi vuorasolbmuide lágidedje deaivvademiid, man giitevaččat sii ledje daiguin.  

– Áigi bargagoahtit áššiin

Odd Iver Sara lágidii dalle vuorasolbmuide deaivvademiid. Son maid vásihii man dehálaččat dat ledje sidjiide. Sis lea ságastallanfáddán maid movt dáčča institušuvnnaide livččii fárret.  Sara, gii lea Guovddášbellodaga várrelahttu Álttá suohkanstivrras,  áigu iežas bellodaga bokte váldit ášši ovdan. Guovddášbellodagas lea ge dál Álttá várresátnejođiheaddjiámmát. 

– Mii oaidnit ahte Áltái fárrejit eambbo ahte eambbo sámegielagat. Dat muitala man dárbu lea bargat vái ásahuvvo sámegielossodat boarrásiidda. Áiggun iežan bellodaga siskkobealde bargat dál maiddái sámi vuorasolbmuide ovddidit sámegielbálvalusaid, dadjá Sara. 

Unnán sajit dál

Álttá suohkana váldolávdegotti jođiheaddji Kristin Johnsen (Bargiidbellodat) ii loga Álttás leat nu olu sámegielat vuorrasiid iige sámegielat bargiid institušuvnnain ii ge fuolahanviesuin. Sus ii leat gal dárkilis lohku dasa. 

– Mii kártet giela juohkehaččas dalle go fállat saji, nu ahte mis leat dat logut, muhto mus eai leat dat sadjosis, dadjá Johnsen. 

Álttás váilot dál sajit buhcciidruovttus. Guovvamánu álggus čálii Altaposten ahte 42 olbmo leat vuordime oažžut fásta saji buhcciidruktui. 30 dain leat ožžon dušše oanehis áigái saji.  12 olbmo eai leat ožžon buohcceviessosaji, muhto ožžot divššu ruovttus dahje fuolahusruovttus gos leat bargit olámuttos.

– II VUOS ÁIGEGUOVDIL: Dearvvašvuođa ja sosiála váldolávdegotti jođiheaddji Kristin Johnsen (Bargiidbellodat) jáhkká bargiidváilli dearvvašvuođaossodagas buktit hástalusaid hukset áibbas sierra sámi ossodaga fuolahusguovddážii. Dál ii loga doarvái geavaheddjiid ge dasa. Govva: Álttá suohkan. 
– II VUOS ÁIGEGUOVDIL: Dearvvašvuođa ja sosiála váldolávdegotti jođiheaddji Kristin Johnsen (Bargiidbellodat) jáhkká bargiidváilli dearvvašvuođaossodagas buktit hástalusaid hukset áibbas sierra sámi ossodaga fuolahusguovddážii. Dál ii loga doarvái geavaheddjiid ge dasa. Govva: Álttá suohkan. 

Johnsen muitala ahte sis leat 135 saji buhcciidruovttus, ja 500 mat orrot fuolahanviesuin.

– Dat lohku ain lassána. Dieđusge lassánit maiddái sámegielagat. Mis leat oallugat geat vurdet fásta saji, ja danne leat ge aiddo huksen stuora fuolahusguovddáža Áltái. Boahtte plánaáigodahkii fertet mii lasihit fásta sajiid buhcciidruovttuin go olmmošlohku stuorru. Mii leat heivehan ođđa fuolahusguovddáža lahka saji hukset vel ovtta oasi. Nu ahte dat lea juo plánain. Muhto dás lea sáhka ekonomiijas. Lea oalle divrras hukset stuora fuolahusguovddáža, dadjá son. 

– Huksejuvvo go boahtte huksenceahkis dasto sierra sámi ossodat?

– Sierra buohcceviessoossodat gos buot bargit hupmet sámegiela, gáibida ahte leat ollu geavaheaddjit guhkit áigái. Eat leat dássážii árvvoštallan dan áigeguovdilin, muhto áiggi mielde gal soaitá šaddat nu dieđusge. Seammás ferten dadjat ahte mii leat dál nuppástuhttináigodagas mas ulbmil lea ahte eambbo vuorasolbmot galggaše baicca orrut ruovttuineaset, ja mis leat lasihan ruovttubálvalusa gitta 39 jahkebargun.

Sámegielat bargit, muhto eai doarvái 

Vaikko Johnsen ii loga galle bargi ii ge galle geavaheaddji leat sámegielagat, de lohká sis leat sámegielat bargit ruovttubálvalusas geaid heivehit sámegielat geavaheddjiide. 

– Mii bargat buot maid sáhttit buohkaide buorrin, maiddái sámegielagiidda. Muhto stuorámus váttisvuohta lea goitge go mis eai leat doarvái sámegielat bargit. Muđui lea obbalaččat juo váttis oažžut dearvvašvuođabargiid. Dat lea stuora hástalussan go mis eai leat doarvái gieđat mat barget, dadjá Kristin Johnsen Ávvirii. 

-Almmuhus-