-Almmuhus-
OĐĐASAT– Ii galgan olu ovdal go liggii mu giellaváimmu

– Ii galgan olu ovdal go liggii mu giellaváimmu

-

-

Sámegillii teakstadiehtu ii boađe bátnedoaktáriin vaikko gos, dan diehtá Tor-Emil Schanche.

Ii soaitte áibbas dábálaš ahte go bátnedoavttir sádde teakstadieđu, de dat boahtá sámegillii, muhto dan gal sáhttá vásihit Romssas.

Tor-Emil Schanche vásihii dan dán vahkku.

 

Ii hirpmahuvvan gal

Tor-Emil Schanche lei diŋgon bátnedoavtterdiimmu ja go duođaštus bođii teakstadieđu bokte, de dat lei sámegillii.

– Ii hirpmástuhttán gal mu, go dat bátnedoavttir, Ul-Juhán Partapuoli, lea mu fásta bátnedoavttir. Moai letne sámástan álo, nuorravuođa rájes, muitala Schanche.

Son muitala ahte go teakstadiehtu bođii, de son lei čohkkáme barggus.

– De časkkii oaivái ahte dien in leat gal vel vásihan, in ruovttubáikkis Deanus, gos mun lean eret, in Guovdageainnus in ge Kárášjogas ge go doppe lean bátnedoaktáriid luhtte fitnan. Guovdageainnus gal dieđusge ledjen mánáidskuvllas, dalle gal dieđusge ii lean diekkár bálvalus. Muhto goitge Kárášjogas ja Deanus in leat gal dien vásihan. Dalle bođii beare diet millii ahte diet gal ánssáša veahá fuomášumi.


TEAKSTADIEHTU SÁMEGILLII: Dákkár lei teakstadiehtu mii Tor-Emil Schanchii bođii bátnedivššohagas. Šearbmagovva.

 

Liggii giellaváimmu

Ii galgan olu ovdal go Schanche giellaváimmu liggii.

– Die lea diekkár dábálaš árgabeaivesámegiella, bálvalus mii ánssáša fuomášumi. Ii galgan olu ovdal go liggii mu giellaváimmu. Dan in leat ovdal gal vásihan bátnedoaktáris, dadjá son.

 

Nu hárjánan dárogillii

Schanche lohká iežas nu hárjánan dárogillii ahte rievtti mielde ii oba leat ge váillahan dakkár fálaldaga.

 

– Lea go dá juoga maid don leat váillahan?

– Rievtti mielde in. Dat lea várra danne go mii leat nu hárjánan dasa ahte buot lea dárogillii, ja mii eat oba jurddaš ge árgabeaivvis ja guhkkin eret mun. Dan in leat oba jurddašan ge. Dat han lea beare diekkár formálalaš diehtojuohkin ásahusas dahje fitnodagas iežas kundariidda ja go mun manan gávpái dáppe Romssas, de in mun gal vuordde dahje gáibit ahte galgá leat nu hirbmat olu iežan  eatnigillii. Go juo bođii sámegillii, de gal veahá liggii mu váimmu, vástida son.

 

Ii galgga olu nannet giela

Ii dárbbat nu olu nannen dihte giela.

– Mun lean lohkan, in muitte gos, in ge muitte lea go sámediggepresideanta gii lea lohkan dan, dahje Sámediggi cealkán dan giellajagi oktavuođas, ahte beare diekkár árgabeaivválaš gielladoaimmat, ii galgga eambbo nannet sámegiela. Dalle jurddašin ahte die han lea juste diekkár ovdamearka.

 

Buorre sáhttit čilget váttuid sámegillii

Tannklinikk1 bátnedoaktára Ul-Juhán Partapuoli mielas lea buorre go olbmot rámidit dán fálaldaga. Su vásáhus lea ahte sápmelaččat leat hui duhtavaččat go fitnet sámegielat bátnedoaktára luhtte.

– Jáhkán olbmuide lea hui buorre, goit sápmelaččaide, go sáhttet boahtit deike ja čilget iežaset váttuid sámegillii. Dat han ii leat nu dábálaš, muhto moai letne guokte sápmelačča geat barge dáppe, muitala son.

Doppe bargá son ieš, ja nubbi sámegielat lea Ole Máhtte Eira Tellefsen. 

– Dat váldet bures vuostá dan, ja muhtumat hirpmástuvvet vel go bohtet deike ja vásihit sámegielhálliid. Dan eai lean vuordán.


BUORRE BEASSAT ČILGET EATNIGILLII: Bátnedoavttir Ul-Juhán Partapuoli jáhkká ahte lea buorre go olbmot besset čilget iežaset váttuid sámegillii. Govva: Ul-Juhán Partapuoli

 

Dovdet ahte lea buorre fálaldat

Go Ávvir jearrá lea go dá juoga man olbmot leat váillahan, dahje ohcalan gávpogis, de Partapuoli vástida ná:

– Mun jáhkán olbmot soitet leat, ahte eai leat váillahan dan, muhto várra dovdet go fuobmájit dán, ahte dat lea buorre fálaldat, ahte lea fálaldat mii dárbbašuvvo. Go mii leat nu hárjánan buot dearvvašvuođabálvalusat leat dárogillii. Dalle várra veahá hirpmástuvvet go sámegillii fidne, goit dákkár gávpogis.

 

– Dehálaš olbmuide sáhttit čilget eatnigillii

Partapuoli mielas galggašii olbmot beassat čilget iežaset eatnigillii jus mihkke lea.

– Lea dehálaš olbmuide sáhttit čilget eatnigillii mii lea boastut ja fidnet čilgehusa maid eatnigillii. Dan galggašii dadjat ahte lea olmmošvuoigatvuohta oažžut dearvvašvuođabálvalusa iežas eatnigillii. Seamma lea maid bátnedivššus maid.

Go dan lohká, de áigu vel seammás ávžžuhit olbmuid, ii dušše giela ektui gal, muhto muđui:

– Ávžžuhan olbmuid jahkásaččat fitnat bátnedoaktára luhtte, vaikko gos dál de leat, dadjá son vel loahpas.

-Almmuhus-