-Almmuhus-
OĐĐASAT– Allet billis min mánáidgárddi!

– Allet billis min mánáidgárddi!

-

-

Soapmásat leat čuoladan sin muorraelliid, ráigan loavdaga ja čálašan fasttiid stoahkanrusttegii. Dál lohká mánáidgárdejođiheaddji váhnemiid dán ássanguovllus fertet gullat.

Gártnetluohká mánáidgárddi jođiheaddji Guovdageainnus, Anne Lise Hætta lohká sidjiide hui váivin šaddan go olbmot billistit mánáidgárddi olgodávviriid maŋŋel giddenáiggi.

Sis leat stuora eallit dahkkon muoras, nugo boazu, njoammil, rievssat ja rieban duohta sturrodagas, mat leat billistuvvon eambbo ja eambbo čavčča rájes.

– Dain leat čuoladan bihtáid, nugo beljiid eret. Mii leat ge gávdnan birrasiid logi niibbi fieradeame šiljus čavčča rájes ja olles dálvvi, dađi mielde go muohta lea suddan. Leat stuora niibbit, ja maiddái ákšu leat gávdnan. Dát ávjodiŋggat leat vel dieđusge hui várálaččat jus mánáidgárdemánát daid gávdnet, šuohkiha Hætta.

 


Dolkan billistemiide: Gártnetluohká mánáidgárddi jođiheaddji Anne Lise Hætta bivdá sin diŋggaid diktit ráfis. 
Vuorkágovva: Marit Elin Kemi

Čuoladan divrras dávviriid

Anne Lise Hætta lohká sis maid áibbas ođđa loavdaga billistuvvon.

Dasa lei čuhppojuvvon ráigi ja leat čuggon dan.

Diibmá ledje sii maid gilván buđehiid.

Dat eai bállen leat ráfis, go soames manai gaikut visot bajás.

Sin giccodanrusttegii leat maid čálašan fasttes sániid.

– Lean bargan Gártnetluohkás dál 4-5 jagi, ja min dávvirat leat bállen orrut gitta diimmá čavčča rádjái. Lea nu ahkit go diŋggat eai bálle leat ráfis. Lea gollun, muhto eanemus váivin buohkaide. Mánáidgárdemánát eai dieđe eambbo geahččat go bealjit leat sin elliin čullojuvvon eret, dadjá Hætta.

 

Čavčča rájes moiven

Hætta lohká sin vuohttit ahte ollu mánát finadit sin mánáidgárddi šiljus čuoggume diŋggaid.

Son ii loga beroštan maidege bargat áššiin go álggos ii orron nu vearrái.

– Čakčat eai lean vel čuoladan daid muorraelliid, muhto leat gal vuohttán dat čuggot juohke diŋgga. Jurddašeimmet dat heitet moivemis, eat ge leat gillen das dahkat ášši, muhto eai dat oba heaitán ge, dadjá son.

 

Bivdá váhnemiid gozihit mánáideaset

Mánáidgárdi ii leat váidán billistemiid politiijaide, muhto jođiheaddji bivdá dál váhnemiid dán guovllus geahččat bearrái maid sin mánát barget eahkediid.

Mánáidgárdi lea stuora ássanguovllus gos orrot olu bearrašat.

Hætta mielas orrot dát mánáid dagut.

– Váhnemat fertejit buorebut čuovvut mielde maid mánát barget olgun. Ii ná gal sáhte diktit joatkit, dadjá son.

 

Ii stuora váttisvuohta gal

Suohkana ráđđeolmmái Kent Valio ii loga billistemiid leat leamaš stuora váttisvuohtan sidjiide guhkes áigái, ii ge loga su dieđu mielde suohkana maidege dahkan dáinna dihto billistanáššiin Gártnetluohkás.

-Almmuhus-