Fylkkamánni cuiggoda Kárášjoga gielddas váilot obbalaš dieđu das makkár dearvvašvuohtabálvalusaid leat fállan guovtti doaimmashehttejuvvon olbmui.
Fylkkamánni cuiggoda Kárášjoga gielddas váilot obbalaš dieđu das makkár dearvvašvuohtabálvalusaid leat fállan guovtti doaimmashehttejuvvon olbmui.
Finnmárkku Fylkkamánni lea bearráigeahččan mo Kárášjoga gieldda dearvvašvuohta- ja fuollabálvalus lea bálvalan guokte geavaheaddji geain lea vuđolaš veahkkedárbu. Fylkkamánni mielde leaba bálvalusgeavaheaddji guovttos hui duođalaččat doaimmashehttejuvvon máŋggat eallinsuorggis. Dán doaibmahehttejumi fertejit máŋga bálvalussuorggi buhtadit ovttasráđiid.
– Eaŋkilbargiide dahje oassebálvalusaide šaddá veadjemeahttumis bargun ovttaid mielde álgit ná vuđolaš doaibmahehttejumi buhtadit. Dakkár bargui gáibiduvvo bajit stivrejumi, čállá Fylkkamánni iežaset reivves gildii.
Ja dan stivrejumi dat oaivvildit ge gielddas váilot.
– Dohkketmeahttun
Fylkkamánni oaivila mielde lea gielddas unnán dahje ii obanassiige oppalaš diehtu das makkár bálvalusaid leat fállan dán guovtti geavaheaddjái ja konkluderejit gieldda garrasit meaddán bálvalusaid stivremis.
– Gielda ii leat evalueren bálvalusaid kvalitehta ja bálvalusgeavaheaddjiguovtto leat meannudan ja čuovvolan soaittáhagas. Bálvalusaddiid ovttasbargočoahkkimat eai leat čađahuvvon, iige gielddas gávdno koordinerenplána, čállá Fylkkamánnii reivves.
Fylkkamánni lea gávnnahan ahte obbalaš fálaldat dán guktui, nu mo áššis lea sidjiide dokumenterejuvvon, lea dohkketmeahttun ja ahte geavaheaddjiguovttos eaba leat ožžon ollislaš ja koordinerejuvvon fálaldaga nu mo dearvvašvuohta- ja fuollaláhka geatnegahttá.
Dáhtton vuđolaš plánaid
Danne leat gohččon Kárášjoga gieldda čađahit doaibmabijuid dalánaga sihkarastin dihte ahte geavaheaddjiguovttos oažžuba dohkálaš dearvvašvuohta- ja fuollabálvalusaid ja leat gáibidan gieldda oanehaččat ovdanbuktit makkár doaibmabijuid leat álggahan. Áigemearri dán čilgehussii lei cuoŋománu 15. beaivvi.
Fylkkamánni lea maid gohččon gieldda ráhkadit plána man mielde čađahit konkrehta doaibmabijuid sihkkarastit dearvvašvuohta- ja fuollabálvalusaid bajit stivrejumi, das galget maid čilget man guhkás leat ollen dálá bargovuogi hearkivuođa kártenbarggus.
Plánas galgá maid geatnegahtti áigeplána doaibmabijuide, mas čilgejit mo doaibmastivrejumi cuiggoduvvon spiehkastemiid áigot njulget. Áigemearri dása lea ges miessemánu 20. beaivvi rádjai.
Vuorkágovva: Inga Marie Guttorm
Álggahan doaibmabijuid
Kárášjoga ráđđeolmmái Elfrid Boine muitala gieldda geahčadan ášši ja sádden dan vuosttaš čilgehusa.
– Mii leat maid dán guoktá dáfus álggahan konkrehta doaibmabijuid, muhto in sáhte muitalit makkáriid, jávohisgeatnegasvuođa geažil, čilge Boine ja muitala gieldda maid bargagoahtán dan nuppiin plánain mii galgá sáddejuvvot Fylkkamánnii boahtte mánus.
– Mii váldit dákkár áššiid duođas ja geahččat man láhkai sáhttit bargat viidáseappot ja mo sáhttit buoridit fálaldaga.
– Leamaš heittot
Maŋimuš áiggiid lea Kárášjoga gielda moiton fállat heajos dearvvašvuohtabálvalusaid. Ávvir čálii skábman doaimmashehttejuvvon mánáid birra geat eai lean ožžon daid bálvalusaid maid ledje ohcan, dalle čájehuvvui ahte ledje 131 sullasaš ášši mat eai lean meannuduvvon.
Ráđđeolmmái mieđiha ahte doaibmastivren ii leamaš buorre.
– Dat leamaš heittot ja mii leat ge dál proseassas buorideamen dáid beliid, dadjá son.
– Manne lehpet leamaš gártan dán dillái?
– Na de jeara, lea váttis vástidit diekkár gažaldahkii, dadjá ráđđeolmmái.
Skábman čilgejedje gielddabealis, okta sivvan leat dat go gielddas ledje heaittihan áššemeannudanvirggi dien suorggis. Dál dattege dán virgái lea biddjon olmmoš fas.
