– Sápmelaš čiegada ahte son ii gula

Máilmmi psyhkalaš dearvvašvuođa beaivvi lágiduvvo konferánsa Kárášjogas mas fáddán leat sápmelaččat geain lea heajos gullu dahje/ja leat doaibmahehtte­juvvon. 

– Heajos gullu lea doaibmaváddu mii ii oidno. Finnmárkkus leat ­birrasii 1200 olbmo geain lea ­heajos gullu, lohká Kárášjoga bealje­hemiid searvvi jođiheaddji, Olav S. Nikkinen, gii lea maid Finnmárkku bealjehemiid ­searvvi nubbijođiheaddji. 

Son muitala Kárášjogas ­Máilmmi psyhkalaš dearvvaš­vuođa beaivvi, golggotmánu 10. beaivvi oktavuođas, lágida Káráš­joga bealjehemiid searvi «Fáddákonferánsa – Gullu ja psyhkalaš dearvvašvuohta – Leage utnolaš» hoteallas ovcci rájes ja bistá olles beaivvi.  Lohká ulbmil dáinna konfe­ránssain lea čuvget buohkaide bealjehemiid dili. 

Váddu mii ii oidno

Olav S. Nikkinen lohká bealje­hisvuođa leat váddun mii ii oidno.

Muitala go olmmoš gullá hejot, de sáhttá dárpmehuvvat ja árabut buohcagoahtit demeantadávddain. 

– Sápmelaš čiegada buozal­masvuođa. Eai buohkat fuomáš ahte nubbi lea bealjehuvvan, ­sáhttet jurddašit ahte dat olmmoš lea čeavlái, ii ge beroš su gullat. Olu boasttu áddejumit sáhttet dan dihtii bohcciidit. Ulbmil dáinna fáddákonferánssain lea čuvget dan dili bealljehemiid ektui, čilge Olav S. Nikkinen.

Lohká jus bealjehis olmmoš ii oaččo veahki, de sáhttá garvit ­olbmuid, ja šaddá oktonasvuhtii. 

Bealjehisvuohta 

Nikkinen čilge ahte lea maid ­dárbu ahte bealjeheamit áŋgiruššet buori­dit iežaset dili vai olbmot dihtet dan birra. 

Lohká olmmoš sáhttá máŋgga láhkai bealje­huvvat, iige leat álki fuomášit ahte nubbi lea bealjeheapmi. 

– Tinnitus buktá heajos gulu. Lea váttis gullat maid olbmot lohket go bealjit njurgot, mahkáš dán mu bargosajis gos lea hirbmat riedja. Muhtumat nu váibet, lohket ­«oaivi dego luoddana» ja fertejit velle­dastit.  Nuppiin lea fas guldalanbierggas, mii lea bealje duohkai biddjon iige oidno,  dahje lea čuohpadeami bokte biddjon ­njuol­ga dávtti njeaiga jus bealljevuolšu lea borran daid ­osiid bealjis mainna gullá, joatká Olav s. Nikkinen. 

Váilot veahkkeneavvut

Olav S. Nikkinen, gii ieš lea bealje­heapme, čájeha iežas gullanrusttegiid mat sus leat bargosajis Sámi Joatkkaskuvllas Kárášjogas gos bargá oahpaheaddjin teknihka ja industriijafágas.

Muhto jus bargo­addi ii oaččo dieđuid, de ii sáhte bealjehis bargiide láhčit dili. 

– Almmolaš viesuin galggašii leat «teleslynge», rusttet mii ­veahkeha bealjehis olbmuid ­gullat, ovdamearkka dihtii kirkus ja gielddaviesus. Eai buot gielddain leat dat. Mun láven fitnat Kárášjoga gielddastivra­čoahkki­miin. Váillahan «teleslynge» ­doppe. Lea erenoamáš váivi go gielddastivrra áirasat eai fina sártne­stuolus hállamin gos lea mikrofuvdna, lohká Olav S. ­Nikkinen, ja muitala son lea ­bovden sátnejođiheaddji boahtit konferánsii.

Áŋgiruššan, diehtu ja fuolla

Son čilge ahte lea maid dárbu ahte bealjeheamit áŋgiruššet buoridit iežaset dili vai olbmot fuomášit.

– Leat golbma vuođđoárvvu: namalassii Áŋgiruššan, diehtu ja fuolla, muitala Olav S. Nikkinen ja lohká dárbbu ahte belljeheamit maid áŋgiruššet buoridit iežaset dili vai olbmot fuomášit. 

Son lohká sii dáinna fága­konferánssain háliidit čalmmus­tahttit sápmelaččaid geain leat gullan- dahje eará doaibmaváttut, vai álbmot oččošii buoret dieđu ja áddejumi bealjehemiid ja doaibma­hehttejuvvon olbmuid hástalusaide.