Jus atomalihkohisvuohta dáhpáhuvašii dál, de ii leat jod borramušas masa galgá dorvvastit, muhto Jodix mas lea 650 geardde eambbo jod go dábálaš jodas. Ii leat dalle ávki borrat borramuša mas lea olu jod.
Maŋimuš áiggi lea olbmuid beroštupmi jodii lassánan. Álbmotdearvvašvuhtii lea dehálaš dovdat erohusa atomagearggusvuođas ja borrat beaivválaččat doarvái borramuša mas lea jod, guktot áššit leat dehálaččat.
Njielastit olu jod (Jodix) dušše go eiseválddit ávžžuhit dan
Jus lea riska ahte suonjarda rádioaktiivvalaš jod (ovda mearka dihtii atomalihkkosvuohta), de sáhttet eiseválddit ávžžuhit erenoamážit nuorat ahkejoavkkuid, áhpehis olbmuid ja sii geat njamahit mánáid váldit olu jodix, suodjalan dihtii galbarávssá borasdávdda vuostá. Oppalaš ávžžuhus sidjiide geat leat vuollel 40 jagi, ahte sis lea jodix ruovttus gearggusvuhtii. Ukraina dilli lea ožžon olbmuid skáhppogoahtit dáid tableahtaid, muhto apotehkat váruhit ahte olusat ostet dakkár jod mas ii leat rivttes suodjalus. Jus dábálaš jod galggašii addit seamma suodjalusa, de ferte borrat 500-600 tableahta.
Olbmot sáhttet beaivválaččat borrat vilgesguoli nu go dorski, iešguđetlágan meieriijabuktagiid nu go mielkki, yoghurta ja bruvnnavuosttá ja maniid, oažžun dihtii jod. Láibbis, gordnegálvvuin, bierggus ja ruotnasiin lea uhcán jod.
Man olu jod dárbbaša?
Dearvvašvuođadirektoráhta ávžžuha beaivválaččat borrat 150 mikrográmma (µg) jod mánáide badjel 10 jagi ja rávis olbmuide, uhcit fas smávva mánáide, áhpehemiide 175 µg ja nissoniidda geat njamahit mánáid 200 µg, čállá Opplysningskontoret for Melkeprodukter preassadieđáhusas.
