-Almmuhus-
-Almmuhus-
LIŊKA BIOSJienas gii lea dán jagáš sápmelaš 

Jienas gii lea dán jagáš sápmelaš 

-

-

Dál lea Ávvir čohkken evttohasaid «Dán jagáš sápmelaš» -bálkkašupmái. Guhtemuš dáin evttohasain ánssáša guoddit nama? Jienas!

Ávvir lea lohkkiin ožžon árvalusaid listui, ja dasa lassin lea Ávvira doaimmahus ieš maid válljen evttohasaid.

– Lean ilus go fas bidjat johtui Dán jagáš sápmelaš jienasteami. Mii leat čohkken buriid evttohasaid geat leat beaggán iešguđetge surggiin dán jagi. Mun sávan oallugiid jienastit su gean oaivvildit ánssášit guoddit namahusa dán jagi ovddas, dadjá Ávvira sadjásaš neahttadoaimmaheaddji Roy Arthur Olsen. 

Dán jagi lea Ávviris ođđa vuoitu man geiget sutnje gii nammaduvvo dán jagáš sápmelažžan. Lea sámi dáiddár Kamilla Marie Triumf gii lea hábmen diploma man mii geiget vuoitái. 

– Vaikko bálkkašumis ii leat ruhtavuoitu, de lean ožžon dieđuid ovddit vuitiin ahte sin mielas lea leamaš stuora gudni nammaduvvot Dán jagáš sápmelažžan. Sávan maid ahte sii guđet leat evttohuvvon dán jagi atnet árvvus dan ahte min lohkkit leat evttohan sin, dadjá Olsen.  

Seamma jienastanvuohki go diibmá

Ávvira teknihkalaš jođiheaddji Per Christian Biti muitala ahte diimmá jienasteapmi doaimmai bures ja ahte dán jagáš jienasteapmi doaibmá seammaládje go diibmá. Go diibmá šattai Ávvir rievdadit veahá teknihkalaš osiid dan dihte go ovddit jagi jienasteamis šattai vuoigatmeahttun gilvu.

– Ovddit jagi lei mis cookie ráddjen, mii dagahii ahte olbmot sáhtte sihkkut eret cookiesiid ja jienastit máŋgii seamma ovttadagain. Dán jagi, nu go diibmá, ráddjet IP-čujuhusaid dáfus, dušše okta IP-čujuhus juohke báikkis beassá jienastit, čilge Biti.

Dan dáfus ávžžuha teknihkalaš jođiheaddji olbmuid jienastit ruovttus, dahje iežaset mobiilatelefovnnain mobiilaneahta bokte. Bargosajiin lea seamma IP-čujuhus buot bargiin, ja nu ii loga jienasteamis eará go ovtta jiena juohke bargosajis.

Dán jagi kandidáhtat Dán jagáš sápmelaš nammadeapmái: 

Ella Marie Hætta Isaksen

Son lea okta dain sápmelaččain gii lea eanemus beaggán riikamediain dán jagi. Son lea Davvi-Sámi artista, lávllačálli, birasgáhttejeaddji, neavttár ja nana servodatberošteaddji. Su birra lea maid almmuhuvvon dokumentára dán jagi, «Rahčan – Ellas opprør». Dokumentáras čájeha son dáččamáilbmái ja earáide rahčama maid persovnnalaččat oktagasaš olmmoš sáhttá vásihit ja dovdat, sámi álbmoga rivttiid ja luonddugáhttema ektui. 

Máret Láilá Anti

Lágesduoddara badjeolmmoš lea máŋggaid jagiid beaggán vuostálastimin luonddu- ja kulturgáhttenbarggus Sámis. Dán jagi lea beaggán bieggaindustriija vuostálastimis Sámis, go lea njunnošis Álbmotakšuvnnas Davvi Bieggafápmorusttega vuostá, gos lea čehpet, čielgasit ja duostilit ákkastallan ja láidestan akšuvnna bargguid. Son lea čuollan sihke boazosápmelaččaid beroštumiid beale ja sápmelaš oainnu bealuštan dihtii min eatnamiid, čáziid, luonddu ja das sihke vuoiŋŋalaš ja meahcceriggodagaid, vai bistá ain ealiheapmi boazodollui ja bisuhuvvo gullevašvuohta ođđa buolvvaide, ja vai resurssat báhcet mat leat min guovllu álbmogii ávkin boahttevuhtii. Son lea leamaš boazoorohagaid beales guovddáš sátneguoddi.

Isalill Kolpus

Standup komihkkár gii celkkii eret oahpaheaddjevirggi ja dál guoimmuha sihke sápmelaččaid ja earáid standup-lávddiin miehtá riikka ja TV:s. Son ii bala čájeheames sámevuođa, iige bala leaikkastallamis earret eará dáruiduhttimiin ja kulturerohusaiguin. 

Tom Høgli

Høgli, guhte lea čiekčan sihke Norgga ja Sámi riikkajoavkkus, lea bargan ja leamaš njunnošis Romssa valáštallansearvvi barggus eastadit sámevaši. Son lea dasa lassin bargan eastadit olmmošvuoigatvuođarihkkumiid Qataras gos dáid beivviid lágiduvvojit máilmmimeašttirgilvvut spábbačiekčamis. Dáid bargguid ovddas oaččui maid Romssa Valáštallansearvi riektesihkarvuođabálkkašumi. Valáštallit ja valáštallanjoavkkut leat dávjá stuorra ovdagovat mánáide, nuoraide ja rávisolbmuide, nu sin daguin sáhttá leat stuorra mearkkašupmi birrasii. 

Beaska Niillas

Sámeaktivista, sámi luonddugoziheaddji, duojár ja politihkkár leat suorggit main Beaska Niillas lea beaggán jo ollu jagiid. Lassin daidda doaimmaide lea son maid bargan Sámi Paviljonga kuráhtorin dahje heiveheaddjin Venezia biennalas, Itálias. Dan barggus beasai atnit iežas máhtu sisabahkkemiid, eanavuoigatvuođaid ja álgoálbmotvuoigatvuođaid birra. Ovttas dáiddáriiguin Anders Sunna, Máret Ánne Sara ja Paulina Feodoroff son čájehii máilbmái sámi dáidaga. 

Gjert Rognli

Sámi dáiddár Gjert Rognli lea vuoitán bálkkašumi bálkkašumi maŋŋái dán jagi ja su namma lea beaggán miehtá máilmmi. Filmmain ja govvaprošeavttain lea fasken bálkkašumiid sihke New Yorkas ja Itálias dán jagi. Earret eará lea su filbma «Eallin lea guovttesuorat niehku» vuoitán 56 bálkkašumi dássážii ja lea ge dat sámi filbma mii lea vuoitán eanemus filbma- ja dáiddabálkkašumiid dássážii. Rognli filbma lea maid válljejuvvon čájehuvvot dálkkádatkonferánssas Sharm el-Sheikas, Egyptas, go das sáhttá váikkuhanfápmu. 

Petra Laiti

Son lea aktivista, Suoma sáminuora ságadoalli, gii rappe, lávlu ja ráhkada ođđalágan sámedánsunmusihka. Suoma sámediggelága ođasmahttin lea leamaš guovddáš ášši Suoma beale Sámis ja lea ain guovddáš ášši 2022:s. Petra Laiti lea okta sis guhte loktii sámediggelága digaštallama hui viidát. Suoma riikabeaivi lea váldán meannudeapmái láhkarievdadanbargguid, maŋŋel čieža jagi dáistaleami. 

Anne Lajla Utsi

ISFI direktevra lea bargan ollu sámi filmma ovddas. Son lea earret eará leamaš mielde lokteme ja sajáiduhttime sámefilmma Hollywooda máilmmis. Son lea beassan miellahttun Oscar-akademiijai ja lea dákko bokte mielde lokteme sámefilmmaid oidnosii. Utsi lea maid bargan Árran 360 prošeavttain mii lea leamaš earret eará Venezia biennales ja muđui ge johtán viidát. 

Andrei Danilov

Sámepolitihkkár Andrei Danilov lea šaddan guođđit Ruošša ja ohcat dorvvu Norggas. Son ii sáhttán šat orrut Ruoššas maŋŋel  go vuostálasttii Ukraina soađi. Danilov lea dovddus politihkkár ja aktivista sápmelaččaid gaskkas Guoládatnjárggas. Sus leat maid leamaš iešguđetge luohttámušdoaimmat báikkálaš sámeservviin. Son lea maid oassi Sámiráđi kulturlávdegottis. 

Máret Ánne Sara

Sámi dáiddár Máret Ánne Sara lea ollu jagiid jo beaggán, muhto dát jahki lea leamaš earenoamáš sutnje go su dáidda «Pile o´Sápmi» lea vuosttaš maid oaidná go lávke Nationálamuseii ja nu maid dán riikka historjjá ja muitalusa sisa. Su dáidagat leat maid leamaš oassin Sámi paviljongas, Venezia biannales. Son lea dáistalan ja atnán ollu áiggi ja návccaid áššiide mat dál orrot buktime stuora ja dehálaš rievdadusaid juobe muhtun dásis ge servodagas.

Katarina Barruk

Katarina Barruk beaggán olu ja ovddasta sámegiela mii lea javkamin, ovddida nu ahte dat gullo fas ja soaitá maid dagahit giela «čaffadin» nu ahte nuorat oahpahallagohtet dan. Barruk lea almmuhan skearru «Ruhttuo» mas leat su eatnigillii lávlagat. Ubmisámegiella lea dat eanemus áitojuvvon sámegiella ja lea maid UNESCO rukseslisttus. Son čilge ahte lávlut ubmisámegillii lea sutnje dehálaš go lea rámis beassat čájehit iežas giellaárbbi. 

Ánde Somby

Jurista lea garrasit juridihkalaš sániiguin čilgen manin Norgga stáda rihkku olmmošvuoigatvuođaid Fovsen-duomu olis dál. Dasa lassin lea son dávjá vástideame ja čuollame sámiid beali earret eará Nord Norsk debatt- oaivilčálussiiddus Nordlysas.

Elle Nystad

Sámi nieida gii jođiha RomsaDál prošeavtta ja bargá eastadit sámevaši Romssas. Son vásihii ieš, muitalii ja váiddii unohisvuođaid maid vásihii Romssas go dievddut cielahedje su ja bivde loktet gávtti. Vaikko prošeakta galggai loahpahuvvot cuoŋománus, de dat guhkiduvvui njeljiin mánuin ja ulbmil livččii ahte prošeakta šattašii bissovažžan. 

Elle Márjá Eira

Sámi multidáiddár gii lea bajásšaddan boazodoallobearrašis, johtá dál miehtá máilmmi filmmain ja musihkain. Son lei mielde ráhkadeamen filbmamusihka «Den 12. mann» filbmii ja sus lea musihkkajoavku Led Zeppelin bassistain fárrolaga. Dál lea son áigeguovdil go son lea bagadalli Netflixa vuosttaš sámi guhkesfilmmas. Son lea maid čájehan iežas ÁRRAN 360°  filmma «Eallu girdnu» earret eará Venezia biennales.

Loga maid:
Evttot kandidáhtaid  «Dán jagáš sápmelaš» namahussii 

Jienasteapmi giddejuvvo mánnodaga 26.12 dii. 24.00

-Almmuhus-