Stáda luonddubearráigeahčču lea báhčán guokte geatkki. Dássážii leat čieža geatkki báhččon erenoamáš sivaid geažil.
Stáda luonddubearráigeahčču lea báhčán guokte geatkki. Dássážii leat čieža geatkki báhččon erenoamáš sivaid geažil.
Stáda Luonddubearráigeahčču (SNO) lea mannan vahkkoloahpa báhčán guokte rávjágeatkki, nuppi Porsáŋggus ja nuppi Kárášjogas.
Dan dieđiha Birasdirektoráhtta. Erenoamáš sivaid geažil leat dat báhččon, ja direktoráhtta lea addán lobi.
Unnán báhččon liseansabivddus
Liseansabivdduin geahččalit muddet getkkiid. Muhto go liseansabivdu nogai guovvamánu gaskamuttus, de ledje dušše 40 geatkki báhččon, ja lei lohpi báhčit 113.
Direktoráhta mihttu lea unnidit geatkivahágiid sávza- ja boazoealáhusas.
– Muhtun báikkiin doaibmá liseansabivdu, muhto leat maid báikkit gos ii leat doarvái mearrediđolaš, ja báikkit gos geatki lea dagahan olu vahágiid sávzzaide ja bohccuide, lohká Ellen Hambro, Birasdirektoráhta direktevra.
Čivggaid goddit
Go geatkelohku lea njiedjan, de dagaha dat ahte ferte čavgasit meannudit vai lohku ii njieja vuollelii go Stuoradiggi lea mearridan.
SNO galgá giđa beallai iskat dihto ja ođđa biejuid. Dalle sáhttet báhčit sihke ciikkuid ja čivggaid. Muhto dan gal moaitá birasgáhttenorganisašuvdna Naturvernforbundet.
– Dá lea barbáralaš vuohki mii geavahuvvo áitojuvvon elliid vuostá, logai Naturvernforbundet fágajođiheaddji Arnodd Håpnes NRKii árabut dán jagi.
(©NTB)
