LOHKKIIDREIVE:
Mo lea leahkit stuorra fámolaš majoritehta ja guoddit stuorra diehtemeahttunvuođa norgga stáhta dáruiduhttinpolitihka birra? Geat sii, guđet leat miellahtut Kommišuvnnas guorahallat dáruiduhttinpolitihka ja vearrevuođaid sápmelaččaid, kvenaid, norggasuopmelaččaid ja vuovdesuopmelaččaid vuostá, ovddeš ja dálá tihtteliid duohken? Geat leat sii, geaidda dáhttot olbmuid muitalit iežaset rašimuš ja losimus muittuid?
Borgemánus lei Duohtavuođakommišuvdna doallamin álbmotčoahkkimiid Porsáŋggus, mu ruovttugielddas. Leavnnja čoahkkimis borgemánu 20. beaivvi logai dáiddár ja čálli Synnøve Persen iežas divttaid. Son muitala NRK Sámi radiojearahallamis (26.08.20), ahte kommišuvdna bargá dehálaš barggu. Go son lei mánná, sin válde eret ruovttus, ja buot mii muitalii geat sii ledje, váldojuvvui sis. «Eat šat diehtán geat mii leimmet.» Jearahallamis NRK Sámi neahttasiiddus 26.08.20 som dadjá ahte son ii šat máhttán čierrut. Sii guđet čirro internáhtas vásihedje garra givssideami, ja dainna gal dasto oahpai mo galggai birget.
Reportášas boahtá ovdan ahte buot kommišuvnna deaivvademiin leat maid dearvvasvuođabargit olámuttus, jos ovttas ge lea singuin dárbu háleštit. Sámi našuvnnalaš gealbobálvalus (SÁNAG) dat lea mii fállá dán dearvvasvuođaveahki.
Mun lean moanat lohkkiidreivviin jearran earret eará manne kommišuvdna lea nu unnán almmolašvuođas. Maŋimuš Ávviris 30.06.20 ja Ságat 29.06.20.
Gieskat lágidii Norgga sámiid riikasearvi (NSR) miellahttoseminára Duohtavuođakommišuvnna barggu birra. Semináras kommenterii sámediggepresideanta Aili Keskitalo ahte lea hástalus kommišuvnna barggu proseassas, go váilu dialoga majoritehtaservodaga ja sámi servodaga gaskkas. Mun guorrasan dasa, ja jerren maid kommišuvnnas maid sii áigot bargat váilevaš dialogain. Kommišuvnna jođiheaddji Dagfinn Høybråten vástidii ahte kommišuvdna sáhttá bargat dehálaš barggu gaskkustit dieđuid muitalusaid birra, maid olbmot siidjiide muitalit. Dát lea hui dehálaš, go olbmot eai ba dieđe ge mii dáhpáhuvvá. Son vel deattuhii ahte ii leat dušše seavestit, ja de ožžot mediaid fuomášumi. Mun imaštalan mo son nu. Jos kommišuvdna, man ráđđehus lea nammadan, mas lea ovddeš stáhtaráđđi jođiheaddjin, ovddeš bisma, máŋggat professorat ja eará resursaolbmot miellahttun, ii lihkostuva fidnet mediaásahusaid fuomášumi, geat ba dalle dan vedjet? Lea go nu ahte olmmoš fertešii leat searvan Stjernekamp prográmmii oažžun dihte almmolašvuođa fuomášumi? Áiggošin áinnas gullat makkár rahčamušaid kommišuvdna lea vásihan, beassan dihte mikrofuvnnaid lusa.
Livččii lunddolaš álgit jođiheddjiin. Mo jus Høybråten almmolaččat čilgešii iežas posišuvnna ovttaskas olmmožin ja mo son legitimere iežas rolla justa dán kommišuvnna jođiheaddjin? Son, guhte nu guhká lea leamaš mielde politihkas, gii ovddasta ráđđejeaddji majoritehta ja fápmonjunnošiid guđet čađahedje dáruiduhttima sámiid, kvenaid, norggasuopmelaččaid ja vuovdesuopmelaččaid vuostá. Son ovddasta Norgga ráđđejeaddji majoritehtaálbmoga. Son lea guhká leamaš njunuš politihkar, son lei Risttalaš álbmotbellodaga jođiheaddji. Ovddes Rá jođiheaddjin Høybråten maid ovddasta kirku. Kirkus lea máŋgačuohtjagi vearrás historjá sámiid vealaheami hárrái. Dát guoská miššoneremii, juoigama ja sámi dološ oskku demoniseremii, ja kirku oassái dáruiduhttimis. Ruoŧa kirku almmuhii 2016 dieđalaš antologiija mii lea measta 1200 siiddu: De historiska relationerna mellan Svenska kyrkan och samerna. Das kirku čilge vealáhemi ja vearredaguid maid kirku lea dahkan, ja guorahallá siivvalašvuođa ja ovddasvástádusa sámi álbmoga hárrái koloniála vássánáiggis.
Høybråtenis lea sihke kirku ja su iežas historjá mielde barggus, kommišuvnna jođiheaddjin. Son ovddasta fámu sihke historjjálaš ja dálá konteavsttas. Arvá go son jođiheaddjin iežas rašesvuođa čájehit dáruiduhttima muitalusaid deaivvadeamis? Go rahčá almmolašvuođa fuomášumi bivddus? Bákčasat maid sii guđet gillájedje dáruiduhttima váikkuhusaid geažil, ja sin árvu, guđet dál muitalit iežaset muitalusaid, leat menddo mávssolaččat dasa ahte kommišuvdna eambbo sáhttá náđđut dáid muitalusaid suoivanii. Muitalit iežas muitalusa lea álo rahčamuš, vuostehágu duohken ja friddjavuođa proseassa, nu mo sámi dáiddár Tomas Colbengtson dadjá girjjis Faamoe (2019). Nu mo Synnøve Persen ge čilge go son go son rávisolmmožin álggii Dáiddaakademiijai, ja nákcii fas čierrut. Ja dál diehtá gii son lea.
Retorihkas lea logos ášši man sárdnideaddji digaštallá. Retoralaš dilálašvuođas, nu mo romalaš čálli Cicero čilge, sárdnideaddji ja su ethos lea okta viđa elemeanttain mii vuođđuda dán dilálašvuođa. Gažaldat Duohtavuođa ja seanadeami kommišuvnna jođiheaddjái lea: gii ba lea hállamin, dáppe lea nu goalus ja jaskat?
Lill Tove Fredriksen
Sámi girjjálašvuođa vuosttasamanueansa
UiT Norgga árktalaš universitehta
