Ikte šadde buot riikkat COP21 dálkkádatkonferánssas ovttaoaivilii, ja nu leat gárven ođđa dálkkádatsoahpamuša.
Ikte šadde buot riikkat COP21 dálkkádatkonferánssas ovttaoaivilii, ja nu leat gárven ođđa dálkkádatsoahpamuša.
COP21 dálkkádatnjunuščoahkkin bisttii guokte vahkku Parisas, ikte de šaddet buot 186 riikka ovttaoaivilii das mo áigot dustet ja eastadit dálkkádatrievdamiid boahtteáiggis.
Álgoálbmotvuoigatvuođat eai namuhuvvo gal eará go soahpamuša álgosánis, álgoálbmotmáhttu ges gal lea čahkan ovtta artihkkalii.
Soahpamuša ulbmil lei gávnnahit makkár áigumušat riikkain galget leat boahtteáiggis. Mii oanehaččat čohkket soahpamuša váldoulbmiliid dás:
Soahpamuš galgá:
a) Goazahit globála gaskamearálaštemperatuvrra badjáneami 2 celsiusgrádii bajábeallai ovdal-industriála dási ja galget geahččalit bisuhit temperaturbadjáneami 1,5 grádas.
b) Buoridit návccaid maiguin heiveha dálkkádatrievdamiid heajos váikkuhusaide, ja ovdánahttit starges servodagaid mat unnán nuoskkidit, dakkár vugiin mii ii heađuš biebmobuvttadeami.
c) Sihkkarastit ekonomalaš juolludemiid mat heivejit dákkár ovdáneapmái.
Álgoálbmotvuoigatvuođat namuhuvvojit moatti sajis soahpamuša álgosánis gos daddjo:
«Konferánsa bealit vuhtiiváldet ahte dálkkádatrievdamat leat olles olmmošlogu oktasaš vuorjašupmi. Bealit galggašedje, go čađahit doaimmaid dálkkádatrievdamiid hárrái, vuhtiiváldit, ovddidit ja árvvoštallat iežaset geatnegasvuođaid olmmošvuoigatvuođaid dáfus, dearvvašvuohtavuoigatvuođaid dáfus, álgoálbmotvuoigatvuođaid dáfus, báikkálaš servodagaid dáfus, migrántaid dáfus, mánáid dáfus, doaimmashehttejuvvon olbmuid ja olbmuid geat leat hearkkes dilis ja sin ovdánan vuoigatvuođa dáfus, sohkabeliid dásseárvvu dáfus, nissoniid nannema dáfus ja buolvvaid gaskka vuoiggalašvuođa dáfus.»
Eará sajis álgosánis daddjo ges:
«Konferánssa bealit leat ovttaoaivilis bisuhit ja ovddidit regionála ja riikkaidgaskasaš ovttasbarggu mobiliseren dihte nannosat ja eanet áŋgiris dálkkádat doaimmaid buot beliid bealis ja maiddái bealátkeahtes berošteddjiidbealis, dasa gullet siviilaservodat, priváhta sektor, finánsainstitušuvnnat, gávpogat ja eará stádaid vuloš eiseválddit, báikkálaš servodagat ja álgoálbmogat.»
Álgoálbmogiid máhttu
Soahpamusaš maiddái dovddastuvvo ahte lea dárbu nannet máhtu, teknologiija, praksisa ja báikkálaš servodagaid ja álgoálbmogiid barggu dálkkádatrievdamiid dustema ja heiveheami dáfus, ja ásahit lávddi man bokte vásáhusaid sáhttet lonohallat.
Soahpamuša artihkkaliin namuhuvvo álgoálbmogiid máhttu, 7. artihkkala viđát čuoggás:
«Bealit vuhtiiváldet ahte soahpamuša čađaheapmi galggašii dahkkot riikka-jođihuvvon, sohkabealle-responsiiva, oassádalli ja áibbas čađačuovgi vuogi mielde, das galget hearkkes joavkkut, servodagat ja ekosystemat árvvoštallot, ja čađaheapmi galggašii vuođđuduvvot ja láidestuvvot dan buot buoremus diehtaga bokte ja, dalle go lea ulbmilaš, árbevirolaš máhtu, álgoálbmotmáhtu ja báikkálaš máhttovuogádagaid bokte, ja ulbmilin galgá leat soahpamušačađaheami integreret relevánta sosio-ekonomalaš- ja biraspolicyaid ja doaimmaid bokte, dalle go lea ulbmilaš.»
Olles soahpamuša sáhtát lohkat eaŋgalasgillii dáppe.
