Mu erenoamáš verdde ja máhka lea guođđán min ja vádjolan nuppe beallái. Mánát ja lagašolbmot ledje Jovnna bálddas go son čuovvulii ođđa bálgáid. Vaikko mu miela mielde vulggii menddo nuorran, de lei goittot jeđđehussan mánáide ja earáide ahte beasai eret garra bákčasiin.
Biret-Per Jovnna náitalii mu oappáin, Britt, ja sudnos leat njeallja máná; Lisbeth Alide, John Erling, Trond Ragnar ja Per Arne. Jovnna ja Britta earráneigga, muhto lihkustuvaige bures áimmakuššat mánáid ja buot njealjis birgejit bures ollesolmmožin. Buohkat leat bargguin ja oasálastet servvodaga huksemis. Lisbeth Alide searvvai nuorran juo politihkkii ja lea dálge sihke politihkalaš doaimmain ja fágaorganisašuvnnain ealljárit bargamin. John Erling geavaha su máhtu Statens Vegvesen hommáin, Trond Ragnar lea elektroingeniøra ja seammá Per Arne ge. Per Arne fidnii erenoamáš buori árvosániid su eksámeniin ja rámiin beassá geavahit iežas máhtu beaivválaččat.
Mii lagamuš olbmot leat rápmásat go ná bures lea mannan Jovnna ja Britta mánáiguin ja go sii áŋgirit oasálastet buori servvodaga huksemis. Sin bargu lea ávkin olles servvodahkii. Jovnna lávii dávjá dadjalit, muhtimii leaikkas, ahte sudno Brittain mánát birgejit bures vaikko gárte máŋgii obbasa gállit. Dávjá geavatii Jovnna leaikka, geažuheami ja skávát hállama go kommenterii duođalaš dahje losses áššiid. Ii dárbbašan sátnelánaiguin čilget áššiid, baicce anii sámegiela dadjanvugiid mat bures čilgejedje ságaid ja áššiid.
Biret-Per Jovnna lei sámegielat meašttir dakkár dásis maid olmmoš ii vásit beaivválaččat. Giellaárbbi lei ruovttus fidnen, áhčistis, Biret-Pieras. Ja Biret-Piera munge dovden dakkárin gii lei luonddu mánná ja gáhttejeaddji ja sámegiela meašttir. Jovnna maid beasai vásitit áhčis luonddu ja biras árbedieđuid. Go Biret-Piera mearridii ealátahkii lávket, de válddii mánáidmánáid mielde čájehit mo su eallin leamaš lean. Das čilgii manne son njeiddii áiddiid bealdduin, man son gaikkui buođuid ja mo son attii buot maid lei geavatan ruovttuluotta fas luonddu háldui. Iihan son lean go luoikkas atnán eatnamiid ja čáziid iežas birgejupmái. Dál lei áigi giitit go lei beassan luodduriggodagain atnit ávkki.
Buoret oahppu ii dáidde leat fidnemis otná beaivvege jos áiggoš dieđuid ohcalit sámi luonddugeavaheames. Sihke Jovnna ja Biret-Piera mánáidmánát árvvus atne dan oahpu.
Munnje šattai Jovnna sihke ofelažžan ja giellameašttirin go mun ohcalin iežan mánnávuođa sámegielmáhtu. Mun bargen máddin moanat jagiid ja sámegielmáhttu goarránii measta oalát ja šadden issoras doaŋgi sámegielas. 70-jagiid álggus fárrejin Áltái ja ásaiduvven dohko. Muhtun beaivve lenddiige Jovnna ja Britta mu guossái. Jovnna lei dovddus snihkkár ja áiggui bargat Álttás. De dárbbašii reaŋgga dahje gohčostaga, vai barggut ovdánit johtilit. Mun fárrui reŋgot Jovnna. Nu bessen beaivválaš bargguin ealáskahttit fas sámegiellan. Nu bessen maid bargguid čađa vásihit dan maid odne lohket giellalávgun.
Mun lean agibeaivái giitevaš go Jovnna ná njuovžilit birgehii ja ealáskahtii mu sámegiela, mii otná dan beaivái leamaš lean munnje ávkin ja riggodahkan. Inge eahpitge ahte in livčče sáhttán álgit Sámi Áiggi váldodoaimmaheaddjin 1979:s, jos Jovnna ii livčče ealáskahttán mu sámegielmáhtu.
Jovnna lei moanat jagiid barggus snihkkáriin Norgga suodjalusas, siviila bargin, Mátta-Várjjagis ja orui Hesseng nammasaš báikkis, lahka Goađák. Son divodii ja doalai ortnegis dáluid gos NATO ja Norgga militeara čiegus bálvaleaddjit orro. Mun lávejin leaikkastallat Jovnnain ja geažuhit ahte dáiddii songe leat juogalágán spiovdna. Ja dáiddii lean nu ahte munge sáhtten rábmostit go gulan spiovdnabearrašii? Dasa Jovnna vástidii reaškasiin ja buot sámegiela skávatallanmáhtuin ja dolvvodii mu endorii. In viison veahášge ieš áššis, muhto baicce ohppen gielalaš mohkastallamiin oalle olu.
Moanat jagiid orrun ieš Kanada ja USA eamiálbmogiid guovlluin ja servvodagain. Go ain finadin ruovttus, de lávejin bisánit Jovnna guossis Hessengas. Doppe oruiga Jovnna ja Per Arne ovttas. Per Arne lei beallešattot gánda, geas ledje iežat oaivilat eallima ja eará máilmmálaš áššiid birra, eange moai Jovnnain diehtán dieid áššiin maidige, son deattuhii. Mun imaštin Jovnna gierdilvuođa ja viisodaga dan dilis ja oidnen man čehpet Jovnna láidestii gándda rivttes bálgáid ala. Sihke Per Arne ja Jovnna ahtanušaige dan dilis. Nu dahken munge.
Jovnna lea duođaid rámis go su oappá bártniguovttos, John ja Lars Rønningen, birgiiga nu bures heaibumis. Soai roškiige golliid sihke Olympiagilvvuin, máilmmimeašttir- ja Euroapágilvvuin ja dieđusge Norggameašttirgilvvuin maid. Jovnna doalai dán hui dehálažžan nuoraid iešdovdui ja sámi identitehta huksemis. Son doaivvui ahte ná eará sámi nuorat ja áinnas su mánáidmánát, besse ávkki atnit Rønningen-gánddaguoktá beaggimis ja nu sii doaivumis birgejit buoret eallima hástalusa čađa.
Jovnnas ledje, nu go earáinge, hástalusat eallimis. Ja mii dáidit buohkat čiegusvuođas ja iehčanassii doarrut losses jurdagiiguin ja bahás vuoiŋŋain. Mii čoavdit dan iešguđet láhkái. Nu Jovnna ge dagai ja buot dálkasat eai dáidán heivet seamma bures váttisvuođaid čoavdit. Muhto mii han reaškasiin ja leaikkastallamiin čovddiimet losses áššiid ja beasadeimmet eret iešguđetge nođiin. Buoret dálkkas ii dáidde gávdnot juste dien eallindilis. Dál muittašan buriin mielain mo mun ja eará verddet, ovttas Jovnnain savdnjileimmet eret eallima stáluid.
Mii giittán Jovnna buot buriid bottuid ovddas ja giittán su go láidestii mu rivttes giellabálgáid ala.
Vuoiŋŋas ráfis, skihpár.
Báršnjárga juovlamánu 15.b. 2021.
Juhán-Ásllat Briittá Bierna
Bjarne Store-Jakobsen.
