-Almmuhus-
-Almmuhus-
VALÁŠTALLANVuoitá ahte vuoitá

Vuoitá ahte vuoitá

-

-

Roy Arthur Olsen lea nu olu báhčingilvvuid vuoitán ahte alddis ii leat lohku ge šat. Stuorámus vuoitu dattetge dáidá leat ráhkesvuohta.

Mannan vahkkoloahpa ledje Davvi-Norgga meašttirgilvvut báhčimis Fuoskkus Nordlánddas. Guovdageaidnulaš Roy Arthur Olsen vuittii bivdobáhčingilvvuid njealját jagi maŋŋálaga.

– Muhto mun lean vuoitán dieid gilvvuid vaikke man máŋgii ovdal, ii mus leat lohku ge, muitala son.

 

Ii duđa earret jus lea buoremus

Son muitala finnmárkulaččaid domineret dien gilvosuorggis, ja leat dahkan dan jo guhká.

Bivdobáhčin lea nu ahte báhččit galget deaivat elliidgovaid, 30 luođa galget báhčán ovdal finála. Alimus supmi lea 150 čuoggá ovdal finála.

Vahkkoloahpa báhčimis ledje Roy Arthuris 144 čuoggá ovdal finála. Dainna ii leat ieš duđavaš:

– Láven lohkat ahte in leat duđavaš earret go jus leat 150 čuoggá ovdal finála, dahje 148 dakkár stuorábuš gilvvuin, čilge son.

 

Báhčán mánnávuođa rájes

Son lea báhčán mánnávuođa rájes. Das rájes go áhčistis oaččui áibmobissu. Gilvvohallan lea dan rájes go lei 10–11-jahkásaš. Go joatkkaskuvlii álggii, de válljii álgit Norgga Alladásivaláštallanskuvlii Lillehammerii. Báhčinsuorgái dieđusge.

Dáid lohká leat oassin čilgehusas dasa go lea nu birgemeahttun báhčinšiljus.

– Mun lean olu hárjehallan. Gilvalit lea somá, čađat hástalit iežas, iige oktage beaivi leat seammalágan. Okta unna meaddin sáhttá dagahit ahte lea veadjemeahttun vuoitit. Dat lea suorgi mas ferte konsentreret, čilge son.

Jus ovtta báhčimis ii nagot konsentreret ja deaivat riekta, de manaha 25 čuoggá seammás.

 

Ráhkesvuohta buollái báhčinšiljus

Muhto ii Fuoskkus birgen dušše son bures. Roy Arthur vuhtto hui movtta go eará guovdageaidnulaččat maid birgejedje bures. Jearahallamis duos dás ain namuha daid earáid.

Adam Klemet Hætta vuittii ge Fuoskkus ealgabáhčima, Hætta eamit Liv Eli Holmestrand gárttai goalmmádin.

Ja de lea ges Roy Arthura ráhkesvuohta, moarsi geainna oahpásnuvai báhčinšiljus, Elisabeth Strømeng, guhte vuittii ges iežas luohká.

– Mu moarsi lea oalle olu nuorat go mun, moai deaivvadeimme báhčinšiljus go son lei dušše nieiddaš ja aiddo lei álgán báhčit. Nu ahte lean su dovdan dan rájes. Go de rávásnuvai, de rahpasedje munnos čalmmit ja álgaleimme, muitala Roy Arthur hui rahpasit.

 

Bearašeallin maŋidahttán mihtuid

Dan rájes lea olu geavvan, dál lea sudnos mánná maid. Ođđa dilli lea váikkuhan maiddái Roy Arthura báhčimii.

Diibmá, maŋŋel go vuittii Davvi-Norgga meašttirgilvvuid, de hui roahkkadit muitalii ahte ohcala stuorát hástalusaid ja boahtte mihttu lea riikajoavku.

– Juo, dieid sániid dadjen dalle, ovdal go šadden áhččin. Maŋŋel go oaččuime máná, de in leat astan seamma olu hárjehallat ja báhčit. Jus riikajovkui áigu, de ferte hárjehallat sihke luođđabidduin ja hávláriin, ja mun in leat diimmá rájes oba šaddan ge hávláriin hárjehallat, muitala son.

 

Mihttu šaddat Norggameašttirin

Muhto riikajoavkojurdaga ii leat oalát gal guođđán.

– Mus livččii gal ain diet jurdda, muhto ferten maŋidit dien mihtu boahtte jahkái, čilge son.

Vaikke buot mihtut eai ollašuva ge nu jođánit, de boahtte mihttu ainjuo leat Norggameašttirgilvvut mat lágiduvvojit suoidnemánu gaskkamuttus. Go jearan mo doppe jáhkká mannat, de vástida:

– Jáhkkit in duostta gal maidege, muhto mihttu gal lea vuoitit. Muđuid ii dohko gánnát vuolgit jus mihttu ii leat vuoitit.

 

 

 

-Almmuhus-