Ođđa láhka lea áŋggirdahttán giellagáhttejeddjiid, muhto das ii leat doarvái, čájeha Ruoŧa sámedikki giellaraporta.
Dan jagá rapporta sámegielaid dili birra Ruoŧas, geigejuvvui ikte ráđđehussii. Rapporta sámegielaid dili birra Ruoŧas, čájeha earret eará ahte sámegielat áŋggirdahttet ja ahte giellageavaheddjiid berošteapmi ja dárbbut lassánit, čállá Sámediggi preassadieđáhusastis.
Rievssatlávkkiiguin ovdána
Dáinna ii dahkko áktánasat, muhto liikká ovdána rievssatlávkkiiguin. Ain lea olu mii ferte dahkkot ovdal go sámegielat gullojit njuovžilit.
Sámegielaid dilli čilgejuvvo ja árvvoštallo Unesco ovcci eavttu mielde mat muitalit man áitojuvvon gielat leat. Rapportas Sámi giellaguovddáš juohká maid daid vásáhusaid mat sis leat. Ovttasbargu iešguđet organisašuvnnaiguin ja institušuvnnaiguin áŋggirdahttá ja boktá giellagáhtten beroštumi. Dát fas čalmmustahttá sámegielaid eanet sihke sámi servodagas ja eanetlogu servodagas.
Váttis ovttastit
Vuorrásat sámegielhállit jávket ja giellasirdin nuorat buolvvaide hedjona. Seailluhan dihte vuorrasiid giellamáhtu lea Sámi giellaguovddáš ahtanuššan vugiid mentor ja oahpahalliprográmmaide. Báhkadijjá lea okta prográmma mii dál čađahuvvo ubmisámi giellaguovllus. Stuorámus hástalus váhnenbulvii lea ovttastit bargoeallima, dállodoalu ja mentor- ja giellaprošeavttaid oassálastima.
– Lea hirbmat heiveheamoš go olmmoš galgá geahččalit giela seailluhit seammás go galgá bargat ja dálu doallat, dadjá Ingegerd Vannar guhte lea bargojođiheaddji ja giellakonsuleanta Sámi giellaguovddážis. Dasa lassin váilot deaivvadanbáikkit gos giellabiras livčče buorrin sámi giellasirdimii.
Váilot oahpaheaddjit
Sámegielat pedagoga vátnivuohta vádduda maid sámi mánáid ja váhnemiid giellaseailluheami.
– Sámemánát ja nuorat háliidit ruovttoluotta váldit gielaset, muhto Ruoŧa skuvlavuogádat beahttá sin. Dál fertejit jođánit sihkkarastot eanet sámegielat oahpaheaddjit ja pedagogat, vai ii vel okta buolva masse gielaset, dadjá Josefina Skerk guhte lea Sámedikki giellalávdegotti jođiheaddji.
Rapportas duođaštuvvo ahte vaikke našunála minoritehtaid ja minoritehtagielaid láhka leage doaibman jo vihtta jagi, de dárbbašuvvojit hutkás vuogit maiguin rekrutterešii eanet sámegielat bargiid gielddalaš ásahusaide.
Okta molssaeaktu livčče ahte ásahit stipeanddaid mat movttiidahttet lohkat sámegiela. Hálddašangielddat berrejit ávžžuhuvvot ja movttiidahttot ohcat eará vugiid mo rekruteret ja oahpahit sámegielat bargiid.
Oahpahusvuogádaga galggašii nannet
Eará dehálaš doaibma livččii ahte nannet oahpahusmodeallaid mat doibmet nubbingiellaoahpahusa oktavuođas. Ollislaš giellalávgumat dahje ollislaš immeršuvnnat geavahuvvojit eará riikkain ja eará álgoálbmotguovlluin, gos dáin čájehuvvo leat ávki, muhto Ruoŧas ii leat dát lobálaš.
Minoritehtagiellaláhka lea áŋggirdahttán sámi servodaga, muhto dat ii leat doarvái ii ge leat doarvái ovdal go oahpahus-vuogádat lea buoriduvvon čállo raporttas.
