Jan Egil Høgden lei ikte mielde meannudeames «Utøya-ášši» gielddastivračoahkkimis, iige oktage gažadan su bealálašvuođa.
Jan Egil Høgden lei ikte mielde meannudeames «Utøya-ášši» gielddastivračoahkkimis, iige oktage gažadan su bealálašvuođa.
Kárášjogas leat 12 nuora vásihan Utøya terrora 2011:s, ja okta sis lea Kárášjoga gielddastivraáirras Jan Egil Høgden. Son lei ikte mielde meannudeamen ášši 16/13 proseassa čuovvolit Utøya oapmahaččaid, Høgden biehttala iežas leat bealálažžan ja lohká su oaidnu ja vásáhusat leat baicce ávkin ja dehálaččat go meannudit ášši.
– In mun dovdda iežan bealálažžan áššis, mus leat gal oainnut áššis ja dovddan várra ášši buorebut go earát. Mun bukten evttohusa ja eanetlohku doarjjui dan, lohká Bargiidbellodaga gielddastivraáirras Jan Egil Høgden.
Eanemus dadjamuš
Jan Egil Høgden ádde bures ahte olbmuin leat iešguđet oainnut dan ektui lea go son bealálaš vai ii meannudit Utøya áššiid.
– Mii leat joavkkus siskkáldasat digaštallan ášši ja gávnnahan ahte mus lea eanemus dadjamuš dán áššis, lohká son. Jan Egil Høgden mieđiha ahte ii leat somá meannudit ášši, ja proseassa mii dál lea jođus, lea ádjánan hui guhká.
– Muhto dál leat bargu boahtán johtui ja doaibmá hui bures. Mun in gal oaidnán dárbbu, nu go Sissel Gaup evttohii, lasihit ovtta politihkkára bargojovkui. Dá ii leat politihkkárstivrejuvvon joavku, muhto mii, geat leat vásihan dán, mii galgat baicce gullot, lohká Høgden.
Ii fuomášan ovdal go gerge meannudemiin
Kárášjot Listta Sissel Gaup ii loga fuomášan ášši meannudeami oktavuođas ahte doppe soaitá leat okta áirras bealálaš áššis, muhto lohká maŋŋel fuomášan.
– Mii eat leat doarvái gozuid alde go lea sáhka bealálašvuođas, ja dá lea okta ovdamearka. Seammás háliidan cuiggodit ahte lea maid ráđđealbmá ja sátnejođiheaddji ovddasvástádus čuvget ahte soaitá leat mii nu áššis mii guoská bealálašvuođa gažaldahkii. Lea sudno ovddasvástádus fuomášuhttit diekkár váttisvuođaid, jus mii earát eat leat fuomášan, lohká Gaup. Gaup lasiha ahte su mielas lea heahpat go leat meannudan ášši eai ge iskan bealálašvuođa.
Ovdal cuiggoduvvon
Sissel Gaup mielas ii leat heivvolaš ahte Jan Egil Høgden lea mielde meannudeamen «Utøya-áššiid». Opposišuvdna ii ožžon olbmo bargojovkui mii lea ásahuvvon čuovvolit Utøya oapmahaččaid.
– Mun dál maŋŋá smiehtan ahte ii leat heivvolaš ahte son guhte lea bealálaš áššis lea mielde meannudeamis. Dat lea ovdal, juovlamánu čoahkkimis, maiddái cuiggoduvvon, muitala Gaup. Son lohká dá livččii ášši man sáhtášii váidit ja oažžut Finnmárkku fylkkamánni iskat lobálašvuođa, muhto ii loga gal iežas árvvoštallan váidit.
Ii jáhke iežas leat bealálažžan
Gažaldahkii mo orru go okta Utøya gillájeddjiin lea mielde meannudeames ášši vástida Kárášjoga sátnejođiheaddji Svein Atle Somby:
– In mun dieđe vuos mo dat orru. Mii eat váldán bealálašvuođa gažaldaga ovdan go ii okta dan jearahan. Mun in jáhke son lea bealálaš áššis.
– Jáhkát go ahte Høgden lea mielde váikkuheamen áššis buorrin alcces?
– In mun jáhke son váikkuha, inge jáhke son lágalaččat lea bealálaš, vástida Somby.
Ii oainne váttisvuođaid
Kárášjoga ráđđealmmái Elfrid Boine ii loga Jan Egil Høgdena bealalážžan áššis.
– Mun lean geahčadan ášši in ge oainne ahte vaikko olmmoš lea leamašan doppe, de ii galgga sáhttit dahkat mearrádusa. Ii leat ovttaskas olbmos sáhka, muhto joavkkus sáhka. Soaitá dieđusge leat bealálaš, muhto mii leat geahčadan, eat ge oainne su bealálažžan, deattuha Boine.
