Stáhta Luonddubearráigeahču bargi Ken Gøran Uglebakken galgá duođaštit goaskinvahágiid, muhto seammás lea ieš mielde Norsk Ornitologalaš Searvvis mas okta váldobargguin lea gáhttet goaskimiid. Boazodoalli, gii lea massán ollu misiid goaskimiidda, ii luohte šat dan Stáhta luonddubearráigeahččái.
Stáhta Luonddubearráigeahču bargi Ken Gøran Uglebakken galgá duođaštit goaskinvahágiid, muhto seammás lea ieš mielde Norsk Ornitologalaš Searvvis mas okta váldobargguin lea gáhttet goaskimiid. Boazodoalli, gii lea massán ollu misiid goaskimiidda, ii luohte šat dan Stáhta luonddubearráigeahččái.
Dán giđa lea mediain beaggán ahte goaskin goddá olu misiid.
Jus boazosápmelaččat galget oažžut máksot boraspirevahátbuhtadusa daid misiid ovddas, de ferte dat duođaštuvvot ahte leat duođai boraspirii goddon.
Daid duođaštusaid mearriduvvojit goaskima dáfus Álttás, ja son gii loahpálaččat galgá dohkkehit buot duođaštusaid olles Finnmárkkus lea Stáhta luonddubearráigeahčči, Ken Gøran Uglebakken.
Gádjut goaskima
Das lassin go son duođašta ráppiid, de Uglebakken lea maid son mielde lohkame Finnmárkkus goaskinbesiid.
Seammás go son galgá duođaštit ráppiid maid goaskin jáhkkimis lea goddán, ja maid duođaštit galgá man olu goaskimat leat Finnmárkkus, de son ovddasta searvvi man mihttu lea gádjut goaskima.
Searvvi namma lea Norgga Ornitologalaš Searvi (NOS), ja sin váldomihttu lea juste gádjut goaskima. Searvvis leat badjel 9000 miellahtu Norggas.
Sin oaivil lea ahte goaskin goddá hui unnán bohccuid. Sii oaivvildit maid ahte goaskin goddá dušše váibbat bohccuid, dahje dakkáriid mat eará sivaid geažil leat heittohat.
Sii čállet iežaset Facebook-siiddus ahte sii eai dohkket ahte goaskin galgá siva guoddit daid roasuid ovddas.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Šearbmagovat NOS Facebook-siiddus
Rámiduvvo iežas searvvis
Go NOS doalai jahkečoahkkima miessemánus, de rámiduvvo Uglebakken sin siiddus ja gohčoduvvo Finnmárkku «sáŋgárin».
Go báikkálaš ornitologalaš searvi ásahuvvui Áltái moadde jagi áigi, de lei juste Uglebakken dat gii vuolggahii dan johtui.
Vaikke son vel leage mielde dán searvvis, ja namuhuvvo sáŋgárin, de son liikká ii mieđit ahte dat buktá váttisvuođaid sutnje iežas barggu doaimmahit.
– Mun ipmirdan ovtta ládje jus olbmot vel reagerejit ge, muhto sáhtán duođaštit ahte mun gal barggan iežan barggu nu go galggan. Dan ii dárbbat oktage eahpidit, lohká son.
Ii luohttámuš
Boazodoalli Aslak Mathis Turi lea okta sis gii lea filbmen miesseráppiid ja olu goaskimiid, ja lea juohkán daid filmmaid sosiálamediain.
Ávvirii logai son gieskat ahte buoremus livččii jus boazoeaiggádii addošii váldi hálddašit boraspiriid, dan áššis lea maid video mas oaidná goaskimiid go girddášit bohccuid bajábeale
Ráppiid maid son gávdná alddis, daid galgá ge juste Uglebakken duođaštit. Son reagere, ja šaddá eahpádussii go Uglebakkenis lea diekkár čanastagat.
– Mun in lean gullan ahte lea doppe mielde. Na mus gal ii leat luohttámuš dasa gal šat, lohká Turi.
Doahttala NOS oainnuid
Go Ávvir muitala Turii maid ahte NOS váldoulbmil lea gáhttet goaskimiid, de son muitala maid lea vuohttán Uglebakkenis juste.
– Son lea dakkár gii lea hui eahpádusa go buktá ráppiid su lusa, ja dávjá čuoččuha ahte olu miesit jápmet eará ákkaid geažil go goaskima, ja ahte goaskin de dušše borrá daid, ii ge soaitte oba goddán ge. Mu gal balan ahte go diekkár ámmáhat leat ja čanastat goaskingáhttensearvái, de son ii soaitte riekta oba duođaštit ge, lohká Turi.
– NOS oaidnu lea ge juste ahte olu bohccot jápmet eará sivaid geažil go goaskima. Makkár jurdagiid dat buktá dutnje?
– Na de goit lea bargame juste nu go dat loddesearvvi ulbmil lea. Mus gal ii leat luohttevašvuohta sutnje, ii veaháš ge šat, lohká Turi.
