Boazoeaiggáda Aslak Mathis Turi mielas ii doaimma dálá boraspirehálddašeapmi, ja sus ii leat makkárge vuohki várjalit iežas bohccuid meahcceelliid vuostá. Son jáhkká buoremus livččii jus boazoeaiggádat beasaše hálddašit boraspiriid.
Boazoeaiggáda Aslak Mathis Turi mielas ii doaimma dálá boraspirehálddašeapmi, ja sus ii leat makkárge vuohki várjalit iežas bohccuid meahcceelliid vuostá. Son jáhkká buoremus livččii jus boazoeaiggádat beasaše hálddašit boraspiriid.
Dán giđas lea Seakkesnjárgga boazoeaiggát Aslak Mathis Turi gávdnan olu ráppiid, ruksesmisiid maid goaskin lea goddán.
Turi lohká erenoamáš olu goaskimiid dál, ii ge son sáhte dahkat maide go spedjet su ealus, ja goddet aiddo šaddan misiid.
Son ii duostta árvvoštallat ge olu vahát sus lea leamaš dán rádjái, go jáhkká ahte leat arvat eambbo go maid oba gávdná ge.
– Lean čohkken ealu dan doaivvuin ahte nagodan gozihit ja gávdnat ráppiid, vaikko lea gasku guotteha. Ii leat buorre dadjat maid sáhttá dahkat. Dieđán jus eai livčče nu olu goaskimat, de eai livčče dárbbašan goddit nu olu vai gallánit, lohká Turi.
– Áigi dahkat juoidá
Son lohká áidna vuohki movt dán dili buorida lea unnidit goaskimiid. Su mielas lea áigi dáinna dahkat juoidá.
– Mađi eambbo šaddet, dađi eambbo čivget. Almma hal livččii buoremus addit válddi boazosápmelažžii unnidit meahcceelliid. Ii visot gal unnit eará go daid mat leat ealu alde. Ammat dat mat leat doares bealde báhcet eallit, mat leat oahppan borrat eará, lohká son.
– Ii ávki ohcat báhčinlobi, ii duostta heađis báhčit
Turi lea govaid ja videoid almmuhan Facebookii, go goaskimat girddášit bohccuid bajábeale, ja álddut go ohkoladdet jápmán misiid.
Daiguin háliida čájehit duohtavuođa, vai sihke sii, geat jáhkket ja eai jáhke, besset oaidnit movt duođai lea. Son ii leat ohcan njeaidinlobi goaskimii, go lohká diehtit man váttis proseassa lea.
– Jus oaččun lobi, de beasan báhčit dan goaskima mii goddá. De galggan diehtit juste guđe goaskima galggan báhčit. Jus lean báhčán, soitet lohkat ahte in leat rievttes goaskima báhčán. In sáhte báhčit juste dan mii goddá, ii dat vuordde olbmo. Dat girddaša ealu bajábeale, in sáhte dohko sisa mannat, lohká Turi.
Nubbi vejolašvuohta goaskimiid unnideapmái lea heahtegádjumis báhčit. Turi lohká ahte lea nu váttis duođaštit, ahte dan ii duostta geahččalit ge.
– Lean gullan boandda mii bážii guovžža mii lei spiinneáiddis, ja aŋkke dubmehalai. Lea váttis duođaštit go boađán politiijakantuvrii, goaskin gieđa vuolde, ahte lei heahtegádjun. Váttis juste dalle, nuppi gieđas doallat filbmenkamera ja nuppiin báhčit. Cogget mu dušše giddagassii, go in sáhte movt ge duođaštit ahte lei heahtegádjun, lohká son.
Bivdán stádaministariin deaivvadit
Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvvi (NBR) jođiheaddji Ellinor Marita Jåma ipmirda bures boazoeaiggádiid vuorjašumiid ja fuolastumiid.
Son lea dán vahkku bivdán čoahkkima stádaministariin dán ášši birra.
– Lean bivdán čoahkkima farggamusat, ja vuorddán ahte oaččun maid dan. Dá lea duođalaš ášši. Goaskinnálli lea laskan badjelmeare, das ii gávdno šat hálddašeapmi. Das ii leat dahkkon mihkke dan rájes go maŋemus válddiimet dán ášši ovdan eiseválddiin.
Evttohuvvon máŋgii
Jåma čilge ahte NBR lea máŋgii evttohan hálddašanválddi addit boazosápmelažžii, sihke stáhtaráđđái ja cealkámušain Stuoradiggái.
Su mielas dan livččii veara geahččalit moatti sajis, oaidnin dihte movt doaibmá.
Jåma mielas lea beare váttis oažžut njeaidinlobi meahcceeallái, ja su mielas galggašii álkes čoavddus njeaidimii.
– Galgá leahkit nu álki go sáhttá, boazoeaiggát galgá sáhttit riŋget Fylkkamánnái ja muitalit jus leat olu goaskimat ealu alde, ja ahte áigu báhčit. Fylkkamánnis ii leat eará go dohkkehit dan, ii sáhte leat nu ahte boazoeaiggát galgá dušše čuožžut ja geahččat go meahcceeallit spedjet.
– Kriminalisere boazoeaiggádiid
NBR jođiheaddji ballá makkár čakča šaddá jus miesit eai leat. Son lohká stádas duppalmoralisttalaš politihka go deattuhit ahte boazodoallu galgá buvttadit biepmu.
– Seammás galgat biebmat Norgga goaskinnáli. Stáhta lea mielde kriminaliseremis boazoeaiggádiid. Loahpa loahpalaččat boahtá muhtun heahtegádjumiin báhčit ja mii diehtit movt de lea. Ráŋggáštusrádjá go meahcceealli báhčá lea endorii, ja mun ipmirdan bures jus muhtun dahká dan. Stáhta ferte de daid konsekveanssaid váldit go diehtit man streaŋgga njuolggadusat das leat.
