Mánnodaga skábmamánu 14. beaivvi oaniduvvo gaskka gaskkal eatnama ja mánu 50.000 kilomehteriin. Fenomena čuožžila go deaivá leahkit láđasmánnu de go lea oaneheamos gaskka eatnama ja mánu gaskkal.
Vaikko «Supermánnu» oidnui bures earret eará Australias, Mexicos ja USA:s, de leat vejolašvuođat min guovllus oaidnit dan unnit.
– Lea balvadálki Norgga bajil lulde, nu ahte jáhkán lea váttis oaidnit mánu. Lea buoret vejolašvuohta oaidnit dan disdaga. De galgá leahkit eanet fiertu, ja jáhkán mánnu lea stuoris ja fiinnis de maid, lohká Meterologalaš instituhta meterologa Terje Alsvik Walløe NTB:ii.
Davvin maiddái balvadálki
– Leas unnán jahkeháhttii oaidnit mánu go beaivváš jávká mánnodaga Davvi-Norggas. Finnmárkkus soaitá vejolaš oaidnit mánu, muhto hui veaháš. Galgá leahkit oba lihkku, jus deaivá oaidnit dan Davvi-Norggas, lohká meterologa Anita Ager-Wick Davvi-Norgga Dálkedieđáhusas.
Eanet mánoheahpi go dábálaččat
Ferte mannat maŋos áiggis gitta jagi 1948 go lei láđasmánnu ná lahka eatnama. Dákkár mánnu sáhttá leahkit nu ollu go 14 proseantta stuorat ja 30 proseantta čuovgadeappo go dábálaš láđasmánnu.
Jus manahat «Supermánu», de lea oalle guhka nuppes hávvái. NASA dieđuid mielde lea boahtte vejolašvuohta skábmamánu 25. beaivvi jagi 2034. (©NTB)
