Bivdu searvi háliida namuhit ahte Bivdu lea hui duđavaš go Stuorradiggelávdegoddi bivdá ráđđehusa, ovttasráđiid singuin geain lea árbevirolaš máhttu luossabivddu birra, guorahallat doaibmabijuid mo sihkkarastit ceavzilis luossanáliid, mat maid áimmahuššet mearrasámi kultur- ja ealáhusdoaimmaid.
Mearrasámi bivdosearvi Bivdu háliida vástidit Stuorradiggelávdegotti evttohusa Stuorradiggái mii guoská stuoradiggeáirras evttohussii 148S (2020-2021) bissehit mearraluossabivddu gáržžidemiid 2021:s.
Bivdu lea ilus go Stuorradiggi dál vuoruha ášši mo mearraluossabivdu hálddašuvvo. Bivddu mielas lea šállošahtti go riikka guovddáš luossahálddašaneiseválddit gildet buot luossabivddu mearas olggobeale osiid Finnmárkkus 2021 áigodagas. Dat ii leat ovdal dáhpáhuvvan iige leamaš gusto ávki ahte mearraluossabivdu Finnmárkkus lea gáržžiduvvon 1970-logu rájes juo measta oalát.
Min bivdoskihpárat – Deanučázádaga árbevirolaš fierbmebivdit – leat maid ožžon gildosa bivdit luosa 2021 geasi. Seamma láhkai go mearraluossabivdit leat vásihan garra gáržžidemiid fierbmebivddus, de vásihit sii ge maid ahte luossabivdu gildojuvvo oalát doppe maid.
Lea dovddus ášši ahte Deanučázádaga luossanáli dilli lea logemat jagiid geavahuvvon ággan gáržžidit sihke árbevirolaš fierbmebivddu čázádagas ja mearraluossabivddu stuorra osiin Davvi-Norggas.
Inge Arne Eriksen
Dutkit leat «duođaštan» ahte Deanučázádaga luossanálit leat «badjelmearálaččat bivdojuvvon». Almmá jearakeahttá eará čilgehusaid, de lea hálddašeapmi jahkeviissaid gáržžidan árbevirolaš fierbmebivddu. Muhto Deanučázádaga luossanálli lea velá eambbo hedjonan.
Dat gáržžideamit leat dáhpáhuvvan seamma áiggi go Norgga ja Suoma eiseválddit adde lobi vuovdit birrasii miljovnna jándorkoartta turistabivdiide gaskal 1970 ja 2016. Oktiibuot rehkenastojuvvo ahte dás bivde unnimus miljovnna kilo luosa. Jagi 2017:s mearridedje ahte sáhttá dušše 22 000 jándorkoartta vuovdit. Go buohtastahttá fierbmebivdogáržžideami mearas ja čázádagas, de lea das maid hirbmat alla lohku, mii ii mangeláhkai olat mihttomeari seailluhit Deanučázádaga luossanáli vai dat bállešii laskat.
Gáržžidit árbevirolaš fierbmebivddu mearas ja čázádagas lei hálddašanvuohki mii attii vuođu luoitit mielahis olu turisttaid bivdit Deanučázádagas. Mo dát eahperehálašvuohta sáhttá leat dáhpáhuvvan ná guhkes áiggi, berre maid leat mielde go guorahallá luossahálddašeami.
Bivdu searvi diehtá maid ahte buotlágan luossapredáhtorat Deanučázádagas leat leamaš ráfáidahtton guhkes áiggi ja ahte dutkit ja hálddašeaddjit leat hilgon árbevirolaš máhtu mo predáhtorat vahágahttet luossanáli. Hálddašeaddjit jávkadedje báikeolbmuid árbevirolaš hálddašanvuogi doalahit buotlágan luossaborriid dohkálaš dásis go steampalaste dan rihkusáššin.
Dan oktavuođas háliidit maid čujuhit dan illudahtti mearrádussii maid Romssa ja Finnmárkku fylkkadikki politihkalašrasttideaddji eanetlohku mearridii 16.03.2021 áššis 10/21, ahte Mearraluossabivdu leamaš Sámis don doloža rájes. Mii doarjut dan mearrádusa ollásit.
Doaimmat seailluhit luossanáli, eai galgga dušše bivddu gáržžideamit. Dás ferte maid láhčit dili nu ahte sáhttá geahpedit predáhtoraid logu dárkkástusa bokte, nu mo gussagoalssiid, čeavráid, miŋkkaid ja njurjuid lagas birrasis ja lahka luossajogaid. Nu lea dahkkon duháhiid jagiid dassážii go garra ja ovttageardán almmolaš luossa monoreguleren (ovtta ealli reguleren) bissehii dan bivdomuddema. Danin lea dál fáhkkatlaš dehálaš ahte álggahuvvo dárkkastusa vuođul bivdomudden sihke Deanučázádags ja dan kránnjáguovlluin.
Lea seammás dárbbašlaš ahte dahkko sorjjašmeahttu guorahallan dán luondduhálddašanskándalas man mii dál vásihat. Gokko manai boastut? Mii lea sivva manin luossabivdu bissehuvvo oalát Deanučázádagas ja lagamus mearraguovllus? Geas lea ovddasvástádus dálá hálddašanroasus? Leat go bagadeaddjit čurbošan? Dahje leat go vuorjanjoavkkut mat stivrejit mearrideaddjiid ja iežaset oktageardán vugiin váikkuhit hálddašeapmái? Mun jearan dušše.
Inge Arne Eriksen
Bivdu searvi háliida loahpas velá namuhit ahte Bivddu bealis leat hui duđavaččat go lávdegoddi bivdá ráđđehusa, ovttasráđiid singuin geain lea árbevirolaš máhttu luossabivddu birra, guorahallat doaibmabijuid mo sihkkarastit ceavzilis luossanáliid, mat maid áimmahuššet mearrasámi kultur- ja ealáhusdoaimmaid. Dan berrejit maid buohkat Biras- ja Dálkkádatdepartemeanttas ja Birasdirektoráhtas bures bidjat muitui. Čállá Bivddu jođiheaddji ja gulahallanolmmos Inge Arne Eriksen.
