Sámediggeráđđi lea juolludan 105 000 ruvnno Ájluovtta skuvlii, Hábmera suohkanis, Várrek vuonajda -prošektii.
Prošeakta gohčoduvvo Svierikváttsos – Sverigeturen ja lea vázzinmátki badjel duoddara, Ruoŧa beale Váisáluovttas gitta Vuodnabahtii (Hellmobotn) Hábmera suohkanis.
Ájluovtta skuvla lea 1994 rájes čađahan Svierikváttsos – Sverigeturen juohke njealját čavčča. Maiddái dán jagi galget nuoraidskuvlla oahppit Svierikváttsosii. Mátki bistá vihtta beaivvi, mas okta beaivi manná mátkkošteapmái Váisáluktii.
Vázzinmátkkis besset nuorat vásihit ja atnit julevsámegiela fárrolaga luonddus, ja besset oaidnit man dehálaš sámegiella lea jus galgá ipmirdit luonddu ja dan geavaheami.
– Lea dehálaš ahte ásahuvvojit giellaarenat mánáid ja nuoraid várás, maiddái olggobealde mánáidgárddi ja skuvlla. Dakkár arenat leat mielde doarjumin giellageavaheami ja attáše maiddái stuorát árvvu sámegillii. Lea maid hui buorre doarjut dán vázzima mii lea šaddan dáhpin ja mearkan Ájluovtta skuvlii, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen preassadieđáhusas.
Čájehit historjjá
Várrek vuonajda prošeavtta ulbmil lea earret eará čájehit dehálaš oasi Divttasvuona sápmelaččaid historjjás. Guovlu gos áigot vázzit lea leamaš dehálaš guovlu Divttasvuona sápmelaččaide, sihke ekonomalaččat ja kultuvrralaččat. Soahtehistorjjá lea maid dehálaš oassi dán mátkkis ja oahppit besset gullat soađi birra museain gos bisánaddet ovdal ollejit Váisái ja besset vázzit seamma guovllus gos olbmot báhtaredje Norggas Ruŧŧii soahteáiggi.
Prošeavtta ulbmil lea maiddái ráhkadit digitála oahpponeavvuid julevsámegillii historjjá, árbevirolaš máhtu ja luonddugeavaheami vuođul mii dán mátkkis ovdanbuktojuvvo.
