Álttá Biebmostašuvdna oaidná dárbbu juohkit nuvttá borramušaid maiddái sámi suohkaniin. Danne geahččalit dál oažžut ovttasbarggu Sámedikkiin.
Álttá Biebmostašuvdna lea ideála searvi mii dál lea bealgoalmmat jagi juohkán olbmuide nuvttá borramušaid maid rámbuvrrat dahje grossisttat eai sáhte vuovdit iešguđet sivaid geažil. Sáhttá leat dáhtona meaddel mannan dahje merkejuvvon vearrut ovdamearkka dihte jus juovlagovat leat gáfebusses.
Alta matstasjon searvvi stivrrajođiheaddji Heidi Tangstad muitala sii juhket biepmuid mat leat áibbas ortnegis, nugo láibbiid ožžot sii láibbohagain ja gávppiin juohke beaivvi. Tines ožžot sii vahkkosaččat gálvvu, go gávppit eai váldde vuovdit jus mielkebuktagiin lea oanehit go logi beaivvi vel riibandáhtonii.
Sin doaibma lea Álttá gávpogis, muhto leat mannan dálvvi maid dolvon biepmuid eaktodáhtolaš guovddážiidda Láhpis ja Guovdageainnus. Dál livččii sin mihttu oažžut fásta ortnega dohko ja maiddái eará báikkiide. Tangstad jáhkášii oktii mánnui livččii buorre álgu.
– Mii leat vásihan ahte eanebut jearahit min doaimma Álttá olggobealde. Dávjá jearahit guovddáš olbmot eaktodáhtolaš doaimmain eat go mii viiddit fálaldaga sidjiide. Danne mii háliidit dál geahčadit vejolašvuođa álggahit ovttasbarggu Sámedikkiin. Lea ain árrat dadjat makkár rolla sis sáhtášii leat, muhto mii doalahit dál oktavuođa ja juogadit vásáhusaid ja geahččalit gávnnahit movt sáhtášii ovttasbargat, dadjá Heidi Tangstad.
Bovden sámediggeráđi
Sámediggeráđđi Runar Myrnes Balto ja ráđđeaddi Anne Toril Eriksen Balto leigga fitname Álttá biebmostašuvnnas dán vahkkus. Myrnes Balto duođašta ahte geafivuohta stuorru maiddái sámi guovlluin.
– Doppe leat maiddái logut mat čájehit, ahte ovdamearkka dihte Guovdageainnus lea guhkes áiggi badjel eambbo mánáidgeafivuohta leamaš go mii lea dábálaš Norggas. Sámedikki bealis leamaš dáhttu bargat eambbo sosiála áššiiguin, ja dan oktavuođas finaimet Alta matstasjonas geahččame ja gullame makkár jurdagat sis leat viiddidit fálaldaga eará suohkaniidda. Leat hállan vejolašvuođaid, sáhttá go viiddidit fálaldaga Guovdageidnui, Kárášjohkii ja eará suohkaniidda lahka, muitala son.
Háliidit doarjut
Myrnes Balto rámpo Álttá biebmostašuvnna prošeavtta, go ožžot biepmuid dárbbaheddjiide ja maiddái go dáinna lágiin sestet luonddu.
– Ii leat gal Sámedikki suorgi ii ge bargu, muhto mii leat ohcame makkár rolla mii sáhttit váldit dás, ja movt mii sáhttit leat fárus doarjume, dadjá sámediggeráđđi.
–Dustet mieđihit dárbbu
Álttá biebmostašuvdna doaibmá nu ahte olbmot sáhttet váldit oktavuođa singuin, jus dárbbašit nuvttá gálvvuid oanehit dahje guhkit áigái. Sii ožžot de vahkkosaččat viežžat gálvvu ivdnekodain, dan mielde leat go ovttaskas olbmot vai bearrašat, ja sin namat leat čihkosis. Tangstad lohká sin bures vuohttit ahte dárbu stuorru mánus mánnui maiddái Álttás.
– Leat olu čihkkon dárbbut, čihkkon geafivuohta ja seammás lea heahpat muitalit dan birra. Min doaimmas lea čielga sosiála bealli ja lea veahkkin geafivuođaváttisvuođain, ja mii leat kanála man bokte olbmot dustet muitalit dan birra. Muhto mii geahččalit maid fokuseret dasa vai borramušgálvvut eai bálkás. Min oaidnu leage ahte nuvttá biepmus lea árvu, maiddái sutnje gii buvttada biepmu, ja buohkat leat searválaga maid seastime luonddu, dadjá Tangstad.
Oallugat jearahit
Álttá biebmostašuvdna lea buktán gálvvu maiddái ÁbasGuovdageainnu eaktodáhttoguovddážii golmma háve, dán jagi. Jođiheaddji Risten Elle Siri lohká ahte lea buorre fálaldat leamaš sidjiide, muhto dárbu gal livččii oažžut eanet.
–Dáppe fitnet beaivválaččat olbmot, ja olbmot jearahit goas boahtá fas nuvttá gálvu. Galggašii juobe juohke nuppi vahkku ge leat. Daid háviid go leat ožžon gálvvu, leat juohkán sihke unnimuspenšunisttaide, bearašolbmuide ja smávvamánnáolbmuide. Dáppe leat stuora bearrašat, eai leat dušše mánnáolbmot, muhto rávis mánát geain maid soitet mánát, dadjá Siri.
