Sámediggeráđđi oaivvilda ahte evttohuvvon ođđa oahpahusláhka ii vuhtii váldde sámi mánáid ja nuoraid oahpahusvuoigatvuođaid doarvái bures.
Dán vahkku sáddejuvvui ođđa oahpahusláhka gulaskuddamii. Sámediggi ii leat duđavaš láhkaevttohusain, go eai loga ráđđehusa váldán vuhtii sin oaiviliid maid leat ovddidan konsultašuvnnain. Dattetge áigot ain viidáset dáistalit mánáid ja nuoraid vuoigatvuođaid ovddas:
– Sámediggi lea ovddidan máŋga gáibádusa mo buoridit sámi oahpahusvuoigatvuođaid. Dat lea okta deháleamos gáibádusain, go dat attášii ohppiide geat orrot olggobealde sámegiela hálddašanguovllu vuoigatvuođa oažžut oahpahusa sámegillii, lohká sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR).
Mikkelsen dovdá ahte departemeanta ii leat váldán vuhtii Sámedikki oainnu:
– Sámedikki gulaskuddamis bođii čielgasit ovdan ahte sámi servodagas leat stuora vuordamušat ođđa oahpahusláhkii.
Muhtun oasit buoriduvvon
Mikkelsen oaidná gal muhtun čuoggáid ođđa oahpahuslágas, maid ráđđehus lea, Sámedikki ávžžuhusaid mielde, váldán mielde. Son namuha ovdamearkan ahte ođđa láhkaárvalusa mielde ožžot buot oahppit, eai dušše sámi oahppit, vuoigatvuođa oažžut sámegielfága joatkkaskuvllas.
– Dát lea dárbbašlaš rievdadus, muhto ledjen sávvat ahte sámi mánáid oahpahusvuoigatvuođat livčče seamma čielgasat go dát vuoigatvuohta, lohká Mikkelsen.
– Ii doarvái buorre
Sámedikki gulaskuddamis lei ovttaoaivilvuohta ahte lea dárbu nannet sámi ohppiid vuoigatvuođaid ahte hospiteren sámi birrasis ja giellalávlunčoagganeamit galget leat oassin sámegieloahpahusas. Ráđđehus evttoha ahte oahppit galget oažžut oahpahus sámegielat birrasis, jus gáiddusoahpahus okta ii leat dohkálaš fálaldat.
– Dat ii leat doarvái buorre. Sámi oahppit fertejit oažžut čielga vuoigatvuođa oažžut oahpahusa sámegielbirrasis makkárge eavttuid haga. Buot oahpahus eaktuda oadjebas ja pedagogalaččat dohkálašvuođa, ja dat guoská maid molssaevttolaš oahpahusvugiide nu go gáiddusoahpahus ja hospiteren. Mii ballat ahte eavttut dagahit ahte fálaldat ii oba fállojuvvoge, lohká Mikkelsen.
Ohcalit čuovvoleami Riikarevišuvnna raportii
Sámediggi ohcala maid čuovvoleami Riikarevišuvnna raportii mas boahtá ovdan ahte diehtojuohkin oahpahusvuoigatvuođaid birra ja sámegiel oahpponeavvuid birra ii leat dohkálaš.
– Min mielas ii ráđđehusa evttohus váldde dán doarvái bures vuhtii. Geatnegasvuohta juohkit dieđuid sámegieloahpahusa birra maid ii leat čielgasit biddjon skuvlaeaiggádiidda. Láhkaárvalusas eaige nannejuvvo sámi ohppiid vuoigatvuođat oažžut sámegiel oahpponeavvuid.
– Sámediggeráđi mielas lea maid dehálaš heivehit dohkálaš oahpahusa, árvvoštallama, oahpponeavvuid ja kártenreaidduid sámi ohppiide váras geain leat earenoamáš dárbbut. Dat iige váldo doarvái bures vuhtii láhkaárvalusas, lohká Mikkelsen.
– Dárbu čielgasit ovddit dárbbuid ja hástalusaid
Sámediggeráđđi oaivvilda ahte dál lea hui dárbu ahte sámi servodat gulaskuddama oktavuođas ovddida čielgasit dárbbuid ja hástalusaid:
– Áiggun bargat dan badjelii ahte Sámedikkis galgá lagas gulahallan sámi servodagain ođđa oahpahuslága árvalusa birra, ja ávžžuhan ge buohkaid geaidda dát guoská sáddet gulaskuddancealkámuša. Mii fertet geavahit vejolašvuođa buoridit sámegieloahpahusa dál go mis leat dat vejolašvuohta, lohká Mikkelsen.
