Romssas beasat dál oaidnit Máret Ánne Sara ođđa dáiddačájáhusa «Ealáskan», mainna lea ovttasbargan multidáiddáriin Elin Már Øyen Visteriin.
Muittát go dáiddaprošeavtta «Pile O´Sápmi» mii lei Romssa gávpogis ođđajagi 2017:s? Bohcco oaiveskálžžut mat ožžo fuomášumi Documenta máilmmis stuorámus dáiddačájáhusas. Dáidda lei maiddái olggobealde Stuorradikki ja Našunálamusea. Festivála Insomnia dieđiha dál preassadieđáhusas ahte dáiddár Máret Ánne Sara boahtá ruovttoluotta Romsii, ja dán háve sus lea vuoiŋŋalaš eallu mielde, Romssarittu sámi historjjá vuoiŋŋalaš ealáskahttin. 400 boazooivviin lea dáiddár eallán čieža jagi dan botta go su viellja lea rahčan ovddidit iežas vuoigatvuođaid stáhta ektui.
(De)koloniseren ja fápmu
Dáiddár Máret Ánne Sara bárgida iežas dáidaga eallima duohtavuođain. Su bargu guorahallá koloniserema ja fámu. «Pile O´Sápmi» prošeavttas válddii son paralleallaid koloniserema máilmmiviidosaš ja báikkálaš perspektiivva gaskka. Vaikke dáiddára dáidagat váldet vuođu vuoigatvuođarahčamis ja eamiálbmothistorjjás, de muitala Sara ahte Sámi eatnamiid koloniseren manná giehtalága su unnavieljaža rahčamušain stáhta vuostá bággonjuovvama ektui.
– Lea sihke váivi ja buorre leat dáppe Romssas dáinna dáidagiin. Jietnadáidda «Ealáskan», man mun lean ráhkadan Elin Már Øyen Visteriin, lea šaddan persovnnalaš ja bávččas áššis. Seammás hástala dáidda historjjá ja identitehta guovllus gos mii leat. Mii čalmmustahttit ahte lea 100 jagi áigi go badjeolbmoeallin gavdnjejuvvui eret guovllus seamma vugiin go stáhta geavaha aktiivvalaččat otná dán beaivvi, dadjaba Sara ja Øyen Vister dáidagis mii dál lea Storgatas Romssas. Dáidagiin soai háliideaba maiddái čájehit doarjaga kurdárlaš stáhtakeahtes Rojavai.
Hástala Davviriikkaid Parisa
Dáidagis «Ealáskan», mii dál lea Romssas, lei álgočájáhus Barents Spektakelis Girkonjárggas álgojagi. Romsa lea dáidaga ođđa ruoktu, ja de čujuha Sara Romssa sámi historjái. Garra dáruiduhttinpolitihkka mii bijai lohki mearrasámi kultureallimii ja 1919 boazoguohtunkonvenšuvdnii man dihte badjeolbmot, geat leat Ruoŧa stáhtaborgárat, masse iežaset guohtoneatnamiid Romssas.
– Mo lea dat traumáhtalaš fápmoveahkaváldegeavaheapmi unnitlogu álbmoga vuostá earuhan báikki, áddejumi, vásáhusa ja geavaheami guovllus? Romsa definerejuvvo dál árktalaš guovssahasgávpogin gos sámit rahčet ain oažžumis dohkkeheami. Moadde vahku áigi vásihii nuorra sápmelaš dán gávpogis ahte muhtun cápmii su, su etnalašvuođa geažil. Dáidda lea dás guorahallat, hástalit ja dekonstrueret guovllu historjjá ja maid identitehta, dadjá Sara, ja sus lea multidáiddár Elin Már Øyen Vister mielde.
Vuoŋŋalaš koloniseren
Ovttas leaba soai ásahan jietnamáilmmi gos leat 12 kanála, mii buktá ealu Romssa gáhta Storgata čađa.
– Mii eat dieđe jus moai koloniserejetne gávpoga vuoŋŋalaččat dahje lea go dat vuoŋŋalaš dekoloniseren. Juohkehaš dáidá dovdat ja gullat dan rupmašis ja sielus, dadjaba dáiddárguovttis Insomnia festivála preassadieđáhusas.
Dáidaga beassá oaidnit Storgatas Romssas golggotmánu 21.-25. beaivvi, diibmu 12:00-20:00.
