Deanučázádaga Guolástanhálddahus almmuhan suorggahahtti loguid:
Gaskaboddosaš logut duođaštit erenoamáš heajos luossajagi Deanučázádagas. Kárášjogas ja Iešjogas leat erenomáš heajos logut.
Deanučázádaga guolástanhálddahusas (DG) lea leamaš álbmotčoahkkin sihke Kárášjogas ja Deanus golggotmánu 15. ja 16. beaivve. Dan oktavuođas lea DG ráđđeaddi Narve Stubbraaten Johansen čohkken gaskaboddosaš guolástanloguid ja man olu luossa lea gorgŋon Deanučázádahkii. Logut maid ráđđeaddi lea ovdanbuktán leat suorggahahtti.
Luosanáli lohkan
Son muitala Deanučázádaga guolástanhálddahusas lea dán jagi leamaš stuorrá áŋgirruššan lohkat luossanáli. Sonárat leat leamaš Buolbmágis, Kárášjogas, Iešjogas ja Anárjogas. Sis lea maid videobearráigeahččan Lákšjogas ja Ohcejogas, muhto das eai leat logut vel válbmasat. Ráđđeaddi muitala ahte buot logut eai leat válbmasat ovdal maŋŋá skábmamánu 15. beaivve.
– Oppalaš govva čájeha ahte lea olu unnit luossa čázadagas diimmáža ektui, erenomážit lei heajos jahki stuorra luosain. Maŋemuš logut Buolbmágis čájehit ahte dakko leat vuodjan gaskal 19-21 duhát luosa meaddil, diimmá lohku lei 32 duhát luosa. Dát logut eai leat vel áibbas čielgasat, lohká DG ráđđeaddi Narve.
Beliin unnon luossanálli
Kárášjogas čájehuvvo ahte luossanálli lea beliin unnon.
– Diibmá ledje 3200 luosa gorgŋon Kárášjohkii, dassážii čájehit dán jagá logut ahte ledje sullii 1600 luosa Kárášjogas. Dát lohku sáhttá ain rievdat, soaitá ahte lohkku vel njiedjá, dadjá son.
740 guoli Iešjogas
Son muitala sii leat aitto ožžon loguid Iešjogas ja nu ii leat dárkilit beassan geahčadit daid loguid.
– Lohkanrusttet lea registreren Iešjogas 740 guoli, ja ii leat sihkar ahte buot guolit leat luosat. Ferten gal maid muitalit ahte dát lohkanrusttet biddjui oalle maŋŋit johkii, geassemánu 8. beaivve lei easkka doaimmas ja das leat leamaš vel váttisvuođat el-rávnnjiin. Dat lea dušše čájehan 740 guoli ja dat lea hui unnán, dadjá son.
Ruoššaluosat hástalussan
Ráđđeaddi muitala ahte čázadagas lea dán jagi leamaš erenoamáš hástalus Ruoššaluosaid geažil, ja sin sonárat eai earut lea go Atlántta luossa vuoi Ruoššaluossa. Dan fertejit sii mannat geahččat ja dárkkistit mo luossa lihkada, vuoi sáhttit earuhit. Son vuige ahte sii eai álo nagot earuhit daid ja dat sáhttá váikkuhit loguid.
– Anárjogas lea sihke kámera ja sonár, doppe čájehuvvo leat gaskal 340-350 ruoššaluosa mat leat gorgŋon dohko. Mus eai leat logut galle ruoššaluosa leat gorgŋon Kárášjohkii ja Iešjohkii, muhto lea oalle sihkar ahte dohko maid leat muhtin ráje ruoššaluosain gorgŋon, deattuha ráđđeaddi.
Bivdolohku
Dán rádjai čájehit logut ahte lea váldon 18,7 tonna luossa čázádagas, son einnosta go buot logut leat válbmasat de lea kánske lohku 20 tonna. Diibmá váldui 28 tonna luossa.
– Dát leat dat vuolimus logut mat goassige leat leamaš, mii eat leat vel ožžon loguid Suomabealde, lohká ráđđeaddi.
Eará jogain maid hástalusat
Son deattuha ahte eará jogain maid dieđihuvvo leamaš heajos luossajahki, sihke Mátta-Norggas ja Davvi-Norggas. Son muitala ahte lei dušše okta johka mas ledje positiivvalaš logut, ja dat lei Oarddojohka, Finnmárkkus.
– In dieđe mii lea sivva, sáhttá leat juoidá mearas mii váikkuha. Diibmá lei hui liegga geassi ja sáhttá dat váikkuhan ahte veajehat mat galge merrii dán geasi jápme. Mus eai leat nu buori vástádusat manne lea nu mo lea, dadjá son ja joatká:
– Measta buorre ahte eai leat dušše Deanučázádagas heajos logut, muhto ollislaččat leamaš erenomáš heajos luossajahki, loahpaha Deanučázádaga guolástanhálddahusa ráđđeaddi, Narve Stubbraaten Johansen.
Deanučázádaga guolástanhálddahusa loahpalaš logut eai leat válbmasat ovdal juovlamánu 15.beaivve.
