Hans Ole Eira ii loga iežas maidege boastut bargan, ja lohká čuvvon lobálaš ja demokráhtalaš proseassaid ja nu áigu ain joatkit.
Ávvir čálii árabut dán vahkku go Guovddášbellodagas lea čuožžilan oalát moivi Sámedikki posišuvnnaid alde. Dál lea Hans Ole Eira nammaduvvon Sámedikki ráđđelahttun Guovddašbellodaga bealis. Nu ii galgan, jus vuođđun bidjá Guovddášbellodaga iežaset sámepolitihkalaš ráđi mearrádusa.
Sámepolitihkalaš ráđđi mearridii ovttajienalaččat ahte galgá gáivuotnalaš, Svein Leirås, guhte galgá Guovddášbellodaga ovddas Sámediggeráđđái. Dan mearrádusa eaba galgga dohkkehan Hans Ole Eira ja Elisabeth Erke, ja Svein Leirås muitala Ságat aviisii ahte son dovddai nu garra deattu sudnos ahte son de válljii moatti beaivvi ovdal nammadeami geassádit Guovddášbellodaga Sámediggeráđi evttohassan.
Seamma Ságat-artihkkalis lea Gáissi válgabiirres Guovddášbellodaga politihkalaš foruma jođiheaddji, Frank Valø, dadjan ahte sii áigot cegget lihccun-ášši Eira ja Erke vuostá.
Rihpan ráđđesaji
Guovddášbellodaga (Gb) Sámedikki ráđđeláhttu, Hans Ole Eira, lea dolkan čuoččuhusaide iežas vuostá maid ii loga doallat deaivása. Son čállá reivve bokte iežas beali áššis, gos son lohká su vuostá maŋemus áiggiid boahtán čuoččuhusaid ahte son lea rihpan ráđđesaji, buorrendoallivuođa doallan, ja maid bákkolašvuođain bahkken ráđđelahttun sihke 2020:s ja 2021:s. Dan oktavuođas son dovdá dárbbu čilget iežas beali áššis, earenoamážit go nihttet lihccut su bellodagas eret dan olis.
Eira čilge dáhtoniid mielde vai lea álkit oaidnit movt proseassa lea ovdánan ja movt su mielas eai doala čuoččuhusat su vuostá deaivása.
Čakčamanu 12. beaivvi
Guovddášbellodaga sámepolitihkalaš ráđđi (SPR) nammada šiehtadallanlávdegotti (ŠL). Earret eará galgá dat lávdegoddi guorahallat ja šiehtadit ovttasbargošiehtadusa boahttevaš njealji jahkái. Lávdegoddi oažžu fápmudusa šiehtadit buot bellodagaiguin Sámedikkis mas boađusin galgá buoremus lágiin olihit Gb politihka ja buori beaggima bellodahkii boahtte áigodaga. Šiehtadusa boađus galgá ovdanbuktot SPR:i dohkkeheapmái. Sámediggeáirasat váldojit prosessii mielde dakko gokko orru leat lunddolaš.
Eira lohká das juo oaidnán ahte ii leat addon makkárge fápmudus šiehtadit dahje evttohit olbmuid posišuvnnaide, diehttelasat ii ráđđesaji ge.
Šiehtadeami biddjojit johtui ja dađi mielde čielgá ahte leat ovttaoaivilis šiehtadusa dahkat NSR:in ja ÁJSL:in. Dan šiehtadusas eai leat vel makkárge namat boahtán ovdan gii galgá Sámediggeráđđái.
Golggotmánu 7. beaivvi
Elisabeth Erke gohčču čoahkkimii gos galget konstitueret sámediggejoavkkus. Dalle juo dieđihuvvo ahte Gb sámediggejoavkku eanetlogu bealis eai leat sii ovttaoaivilis ŠL evttohusain ahte gii galgá sámediggeráđđi Gb bealis. Dat lea áššin čoahkkimis. Čoahkkin maŋiduvvo.
Golggotmánu 11. ja 12. beaivvi
Dalle doallá Gb sámediggejoavku vuosttaš joavkočoahkkima Romssas. Čoahkkimis leat Svein Leiros, Hans Ole Eira ja Elisabeth Erke. Nancy Porsanger Anti lea čálli. Golbma dehálaš ášši mearriduvvojit dan čoahkkimis.
Vuosttaš lea ahte Elisabeth Erke válljejuvvui parlamentáralaš jođiheaddjin ja oaččui maid ekonomiija ovddasvástádusa. Nubbi lei ahte Guovddášbellodat, ŠL ja sámediggejoavkku bokte, dorjo Gb, NSR ja ÁJSL ovttasbargošiehtadusa. Goalmmát lea ahte Elisabeth Erke manná PFK fágalávdegoddái, Hans Ole Eira NKK:i, Svein Leiros fas OOUK:i. Hans Ole Eira Eira evttohuvvo vel dán čoahkkimis Sámi parlamentáralaš ráđđái Guovddášbellodaga bealis.
Eira čállá ahte dan šiehtadusas ii namuhuvvo gii evttohuvvo sámediggeráđđái Gb bealis.
Golggotmánu 14. beaivvi
Dalle doallá sámediggejoavku ođđa joavkočoahkkima. Earret eará meannudit «ášši 11/21 – Ráđđelahttu evttohusat ja válga.»
Eira čállá ahte dás evttohuvvo Hans Ole Eira ráđđelahttun Elisabeth Erke bealis. Leiros ii lean ovttaoaivilis dasa, ja jienastii vuostá. Dan demokráhtalaš válgga bokte evttohuvvo son ráđđelahttun ovtta jiena vuostá. Maŋŋel čoahkkima almmuhii Elisabeth Erke dan álgi presidentii. Dál ledje sus guokte evttohusa Gb bealis ráđđelahttun, Eira ja Leiros. Dá lea maid oaivvildit ahte lea rihpan saji.
Eira čállá ahte su mielas dat lea demokratiija juste nu go galgá, ahte buohkat besset ovdanbuktit iežaset oainnu. Dan oktavuođas dat golmmas geaidda Gb jienasteaddjit leat addán luohttámuša boahttevaš njealje jagi ovddidit Guovddášbellodaga politihka Sámedikkis. Dat golmmas eai gal várra sáhte biddjot feaskárii ja geavvat válddi haga. Ii goit sáhte Gáissi válgabiirre bealis čujuhuvvot SPR njuolggadusaide ja čuoččuhit dan, go doppe ii čuoččo mihkkege movt SPR ja sámediggejoavku galget gieđahallot nubbi nuppi ektui.
Son čállá ge maid ahte juste de leat ge várra SPR njuolggadusat juoga maid sii fertejit geahčadit, go dat gal eai oro čielgasat dan ektui, ja maid várra veahá boarásnuvvan.
Golggotmánu 15. beaivvi
Dalle čállá Svein Leiros sámediggejovkui chatas, ahte son lea dieđihan presidentii ahte son ii leat šat evttohas sámediggeráđđeámmáhii. Viidáset Leiros čállá ná dan chatas: «Presideanttas lea váldi nammadit ráđđelahtu. Muhto dat orru leamen nu ahte son nammada du Gb bealis ráđđái, eará hirpmahuhtášii mu.»
Eira čállá ahte Leiros lea dette Ságat aviisii dadjan ná: «Mu árvvoštallan lei nu ahte jus ledjen galgat ráđđelahttun, de dat gáibida ahte mus lea sámediggejoavkku luohttámuš. Dan luohttámuša in dovdan mus lea.» Eira čállá ahte dán áššis ii namuhuvvo mihkke ahte Leiros balai ahte son ii válljejuvvo ráđđelahttun presideantta bealis ja son maid dakko bokte geassáda dan ámmáha evttohassan. Baicca čuoččuhuvvo artihkkalis ahte Svein dovdá nu garra deattu ahte son dan geažil vállje geassádit evttohussan.
Eira čállá ahte viidáset artihkkalis de čuoččuhuvvo ahte lea olu «cowboy» -doaibma ja unnán bellodatkultuvra maid moai Erkiin barge. Dasa dadjá son ahte sii leat dán rádjai čuvvon visot lobálaš ja demokráhtalaš proseassaid, ja nu áigot sii maid viidáset iežaset politihkalaš barggu čuovvut ovddosguvlui.
Eira čállá ahte lea olles sámediggi mii sivahallo ovttageardánis fokusa doalahit Sis-Finnmárkui ja dakko bokte doaimmahit veahkaválddálašvuođa mearrasámiid vuostá.
Golggotmánu 18. beaivvi
Dalle vuolláičállet dan golmma bellodaga parlamentáralaš jođiheaddjit ovttasbargosoahpamuša.
Golggotmánu 20. beaivvi
Dalle nammada sámediggeprseideantta Silje Muotka Sámediggeráđi, ja Eira nammaduvvo Gb áirrasin Sámediggeráđđái. Guokte jagi ovdal nammaduvvui maid Eira ráđđelahttun dalá presideantta, Aili Keskitalo, bokte.
Son čállá ahte juoidá son gal ferte bargan riekta go vuos evttohuvvui Erke bealis ráđđelahtu evttohassan, ja maid de maŋŋel válljejuvvui ráđđelahttun.
Skábmamánu 11. beaivvi
Eira čállá ahte golbma vahku maŋŋel nammadeami, de álgá dat moivi man son dás čállosis lea viggan čilget movt geavai. Son čállá ahte Gáissi válgabiirres čuoččuhit ahte soai Elisabeth Erkiin leaba rihpan sámediggeráđđelahttosaji, ja gáibiduvvo ahte sudno lihccot bellodagas dan geažil. Dan doarju muhtun muddui Eira mielas SPR jođiheaddji (doaim. meark. Svein Leiros) Ságat aviissas golggotmánu 11. beaivvi ja nubbejođiheaddji (doaim. meark. Nancy Porsanger Anti) Ávviris golggotmánu 15. beaivvi.
Eira čállá ahte su mielas orrot buohkat vajálduhttán, ja muhtumat eai soaitte oba diehtit ge, ahte ii leat SPR ii ge Gb sámediggejoavku geat nammadit ráđđelahtuid Sámediggeráđđái. Dan dahká aiddo válljejuvvon presideanta. Dat lea sámedggenjuolggadusaid mielde.
Dál lohká Eira aiežas sávvat ahte jaskkoda fas Gb bealis dán birra ášši, vai sii besset baicca ovddidit ja čađahit politihkalaš ovttasbargojulggaštusa, Beaiveálggu, go dainna jáhkká buohkaid leat duhtavažžan.
