Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raporta – Stuorra vejolašvuohta sámi servodagaide ja boahtteáigái. Hurdal-vuođđudusa kulturloktema bokte sáhttá divvut ja soabadit.
Guovddášbellodaga sámediggejoavkkus leat stuorra vuordámušat daidda vejolašvuođaide mat bohtet albmosii Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raporttas. Sámediggi lea árrat meannudišgoahtán raportta ollislaččat, ja leat boahtán hui ollu gulaskuddancealkámušat iešguđet sámi birrasiin. Raportta váldočuoggát ja Sámedikki doaibmabijuid meannudeapmi addet stuorra vejolašvuođaid ja vejolašvuođaid divvumii ja soabadeapmái.
Hurdal-vuođđovuogádagas lea ráđđehus gaskkustan nana lassáneami doaibmabijuin sámi servodaga várás. Guovddášbellodaga sámediggejoavkkus leat danne stuorra vuordámušat dasa ahte dat lohpádusat galget ollašuhttojuvvot.
Sámediggi lea historjjálaččat gieđahallamin Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raportta. Dát lea historjjálaš dáhpáhus Sámedikki dievasčoahkkimis ja lea stuorámus ovttaskas ášši maid Sámediggi dán rádjái lea meannudan. Sámediggeráđđi lea ovddidan oktiibuot gávcci ášši meannudeapmái dál njukčamánus, main leat mearkkašumit raportii. Dat mearkkaša ahte Sámediggi vuosttaš gearddi gieđahallá raportta, mas dat árvvoštallojuvvo bajit dási vuođul ja fáttálaččat daid njuolggadusaid vuođul maid kommišuvdna lea identifiseren. Dasa lassin ovddida Sámediggeráđđi sierra áššiid mat gusket olmmošlaš goluide ja ealáhusaide. Sámediggeráđđi áigu maŋŋá máhccat dievasčoahkkimii áššiiguin mat lagabui guorahallet erenoamáš diliid Sámis.
Guovddášbellodaga sámediggejoavku lea ilus daid ollu buriid cealkámušaid ovddas maid sámi servodat buvttii dán čavčča gulaskuddamis. Dat gulaskuddamat leat leamaš nana vuođđun Sámediggeráđi árvvoštallamiidda. Sámedikki fágalávdegottiin leat maiddái leamaš rabas gulaskuddamat sihkkarastin dihtii buori ja viiddis mielváikkuheami sámi servodagas.
Guovddášbellodaga sámediggejoavku čujuha Hurdal-vuođđovuogádahkii mas čuožžu ahte «Čađahit fámu sámegielaid ovddas ja našunála sámi kulturloktemis». Guovddášbellodaga sámediggejoavku oaivvilda ahte kulturloktema bokte sáhttá ollu divvut ja soabahit. Mii oaivvildit maiddái ahte sámi ásahusat fertejit oažžut eanet ekonomalaš resurssaid sihkkarastit ja nannet soabadanbarggu. Sámedikkis lea dál buorre lávdaduvvon struktuvra, mas ásahusain lea deaŧalaš rolla čalmmustahttit daid iešguđetlágan sámi kultuvrraid miehtá Sámi.
Viidáseappot daddjo Hurdal-lávddis: «Norga galgá leat ovddasmanniriika go lea sáhka álgoálbmotvuoigatvuođain. Mii áigut sihkkarastit buriid rámmaeavttuid sámi gielaide, kultuvrii, ealáhusaide ja servodateallimii. Dárogiella ja sámegiella ja nationála unnitlogugielat kvena, romána ja romániagiella main Norggas lea ovddasvástádus, leat rámman Norgga servodaga kulturalbmaneapmái. Nana álbmotválljen orgána Sámedikkis lea deaŧalaš álgoálbmogiid demokráhtalaš sajádahkii nationála dásis ja dasa ahte loktet áššiid mat gusket álgoálbmogiidda, riikkaidgaskasaš forain. Sámediggi ferte oažžut doarvái resurssaid vai sáhttá gozihit dán rolla. Suohkaniin lea guovddáš rolla sámi servodagaid ovddideamis».
Duohtavuođa- ja soabadankommišuvnna raporttas leat juste dát gávdnosat čielgasit guoskkahallojuvvon ja čállojuvvon.
Dáruiduhttin lei ollislaš ja ollislaš, ja lea dagahan stuorra vahágiid buot sámi servodagaide. Sámediggi ferte oažžut mealgat stuorát rámmaid, nugo leat ovttaoaivilis Hurdal-vuođuin, danne go Sámedikki orgána bokte dat háhket deaivvadansajiid ja divodan- ja soabadanbarggut sáhttet čađahuvvot, maid dáruiduhttin lea dagahan. Guovddášbellodaga sámediggejoavku lea ilus go dálá ráđđehus Hurdal-vuođđovuogádagas lea čielggas sámi áŋgiruššama birra, ja sámediggejoavkkus leat stuorra vuordámušat dasa ahte lohpádusat ollašuhttojuvvojit.
