Odne geige Suoma riekteministtar Anna-Maja Henriksson Davviriikkalaš Gollegiela sámegielbálkkašumi Ellen Pautamoi ja Jonar Thomassonii.
Davviriikkalaš Gollegiela giellabálkkašupmi 2020 geigejuvvo Helssegis. Lea Suoma riekteministtar Anna-Maja Henriksson ja Suoma beale Sámedikki ságadoalli geat geigeba Davviriikkalaš giellabálkkašumi Ellen Pautamoi (Ergon Máreha Ánne Elle-Márehii) ja Jonar Thomassonii. Ellen Pautamo muitala Ávvirii son lea Helssegis váldimin vuostá bálkkašumi. Jonar Thomasson muitala Ávvirii son ii leat Helssegis, muhto Ravrvihke gielda lágida doaluid sutnje gudnin gielddas.
– Davviriikkalaš giellabálkkašumi Gollegiela oažžuba Ellen Pautamo (Ergon Máreha Ánne Elle-Máret), gii lea eret Tampere gávpogis, ja Jonar Thomasson, gii lea eret Limingen/Lyjmede báikkis, iežaska áŋgiruššama ovddas ovddidit sámegielaid, čállá Suoma riekteministeriija preassadieđáhusas.
Suoma justiisaministtar Anna-Maja Henriksson almmuha bálkkašumi vuitiid namaid Helssegis Norgga, Ruoŧa ja Suoma sámeministariid ja sámediggepresideanttaid čoahkkima oktavuođas.
– Váimmolaš giitu guktui bálkkašumi vuostáváldiide sudno mávssolaš barggu ovddas ovdánahttit sámi gielaid. Vare Pautamo ja Thomassona barggu loktešii sámi gielaid ja kultuvrra beroštumi ja oččošii min ánssášit sudno barggu, lohká Suoma justiisaministtar Anna-Maja Henriksson preassadieđáhusas.
Gollegiella bálkkašupmi lea 15 000 euro. Dán jagi lea guokte giellabálkkašumi vuostáváldi, nu ahte bálkkašupmi juhkko Pautamoi ja Thomassoni gaskkas.
Davviriikkalaš deaivvadeapmi
Dán Davviriikkalaš čoahkkimis leat maid Gollegiela árvvoštallanlávdegoddi ságadoalli Tauno Ljetoff, ja videodearvvuođaid sádde Per-Olof Nutti, gii lea Ruoŧa beale Sámedikki stivraságadoalli, Ruoŧa kultur- ja demokratiijaministtar Amanda Lind, Norgga beale sámediggepresideanta Aili Keskitalo ja guovlo- ja digitalisašuvdnaministtar Linda Hofstad Helleland.
– Lean hui ilus go dát guokte bálkkašumi vuoiti oažžuba dán gudni ja rámi! Ožžon Jonara girjji skeaŋkan go fitnen Ravrvihkes mánu áiggi ja girji duođašta su guhkes barggu gielain ja árbevirolaš máhtuin. Elle lea mu ovddeš bargoguoibmi Sámi allaskuvllas, ja lean hui ilus go gulan man deaŧalaš son lea sámegiela gáiddusoahpahusas Suoma bealde. Sávan lihku vuoitiguktui, lohká Norgga beale sámediggepresideanta Aili Keskitalo Ávvirii.
Árvvoštallanlávdegotti árvvoštallan
Gollegiela árvvoštallanlávdegodtti ságadoalli Tauno Ljetoff čilge preassadieđáhusas ahte sámegiela ja kultuvrra lektor Ellen Pautamo oažžu Gollegiela-bálkkašumi go son lea nu áŋgirit bargan davvisámegiela oahpaheaddjin. Giellameašttir Jonar Thomasson oažžu bálkkašumi su áŋgiruššama ovddidit máttasámegiela.
Ljetoff čállá preassadieđáhusas ahte Ellen Pautamo lea okta daid eanemus mearkkašahtti olbmuin sámegielaid gáiddusoahpahusa ovdánahttimis. Son bargá sámegiela ja kultuvrra lektorin Sámi oahpahusguovddáža virtuálaskuvllas. Pautamo lea čeahpes, hutkás ja movttiidahtti oahpaheaddji gii maid oahpaha oahpaheddjiid.
Ljetoff čállá viidásat ahte Jonar Thomasson lea giellameašttir ja bivnnuhis giellagáldu, gii gaskkusta sihke sámegiela ja sámi kultuvrra ja historjjá vásáhusaid. Thomasson lea ovddidan máttasámegiela seailluheami ja ovdanahttima iežas máttasámegiela duođašteami bokte. Son lea čohkken muitalusaid, sániid ja sátnevádjasiid máttasámegillii girjái «Mojhtsijstie».
Giellabálkkašupmi geigejuvvo Rahrviikes
Jonar Thomasson lea 73 jagi boaris ja pensionista, bissu ruovttus.
– Giellabálkkašumi oažžut mearkkaša munnje hui olu go dat duođašta ahte olusat atnet árvvus dan barggu maid mun lean dahkan. Dieđusge lean ilus go lean ožžon dán bálkkašumi, muhto jurddašan seammás ahte livčče lean olu earát geat maid livčče ánssášan dán giellabálkkašumi.
Lohká su mielas lea buorre go sáhttá juogadit bálkkašumi eará olbmuin. Jonar Thomasson ii loga vel geargan jurddašit masa dárbbaša beali dan 1500 euros (sullii 75 000 kruvnna).
– Iežan mielas in leat geargan dáinna giellabargguin ja jáhkán mun joatkkán iežan giellabargguin. Lea Ravrvihke gielda mii geige giellabálkkašumi, muhto lea easkka skábmamánu 19. beaivvi, muitala Jonar Thomasson.
Ravrvihke sátnejođiheaddji Hans Oskar Devik muitala ahte sii lágidit duorastaga sierra doaluid Jonara gudnin Limingen gjestegård báikkis oktan gussiiguin.
– Lea hui somá go Jonar Thomassona bokte beaggá Ravrvihke gielda. Eai leat nu gallis geat leat nu stargasat sihke njálmmálaččat ja čálalaččat máttasámegielas. Go darvánat, de láve Jonar kvalitehtasihkkarastit min barggu. Dakkár giellabálkkašupmi movttiidahttá máttasámegiela ovdánahttit. Vare Jonar beasašii ain guhkit bargat gielain, lohká Ravrvihke gieldda sátnejođiheaddji Hans Oskar Devik.
Ii riekta ádde ahte oažžu bálkkašumi
Ellen Pautamo (Ergon Máreha Ánne Elle-Máret) muitala son lea eret Eanodaga gielddas, Guovdageainnu ja Norgga rájá lahka. Lohká son lea 54 jagi boaris ja ássá Tampere gávpogis bearrašiin.
– Oahpahan dušše davvisámegiela ja lean skuvlen oahpaheddjiid, Norgga, Ruoŧa ja Suoma beale sámi oahpaheddjiid digitála oahpahusas, muitala son ja lohká son oahpaha sihke gáiddusoahpahusa ja lagaš oahpaheami bokte.
Čilge olbmot ohppet iešguđet láhkai, muhtumat giela guldalemiin, earát fas giellabargguin. Muitala son lea bargan Sámi allaskuvllas ja Suoma beale Sámedikkis, dan ossodagas mii dál lea giellagáldu.
– Gollegiela bálkkašupmi lea stuorámus bálkkašupmi Sámis. Lean ilus ja giitevaš go lean ožžon. In vuos riekta ipmir ahte mun oaččun dán Gollegiela bálkkašumi, lohká Ellen Pautamo.
Muitalastá ovdal go viehkala sisa, ahte son lea coggan Eanodaga gávtti badjelii dán dilálašvuhtii.
