Sámediggeáirras Tor H. Mikkola doalai sáhkavuoru vuosttaš geardde sámegillii, giktin dihtii eará sámediggeáirasiid čuovvulit su ovdamearkka.
Sámedikki vuosttaš dievasčoahkkin maŋŋá geasi šattai Sámedikki sorjjasmeahttunáirasii, Tor Mikkola, hirbmat mearkkašahtti beaivin, go vuosttaš geardde doalai sáhkavuoru sámegillii.
– Lei vuosttaš geardde go jienádin maidege sámegillii. Sámedikkis han leamaš «Giellachat» fálaldat dán vahkus. Jurdilin dán liibba áiggun ávkkástallat ja sámástit dievasčoahkkima sárdnestuolus. Ledjen balus, go mu mielas ii leat leaika ná dehálaš báikkis hállat giela maid iežan mielas in hálddaš nu bures, čilge Tor H. Mikkola ja moddjá geahppánan dovdduin.
Su mielas lea sámegiella nu dehálaš, erenoamážit go diehtá olusat Sámedikkis, geat leat mealgat čeahpit go son, eai duostta sámástit sárdnestuolus.
– Muhto de jurdilin ahte jus mun, gean olbmot unnimusat vurdet hállat sámegiela, fáhkka hálan sámegiela, de soaittán giktit earáid maid sámástišgoahtit, čilge Tor H. Mikkola.
Muitala sus livčče miella oahppat Čoalmmenuori suopmana maid mánnán oahpai. Dál lea moadde davvisámegielkurssas oahppan veaháš davvisámegiela. Šálloša go ii báze áigi sus eanet oahppat.
Buorre ovdagovva buohkaide
Sámedikke presideanta Aili Keskitalo mielas lei hui dehálaš boddu go Tor H. Mikkola doalai sátnevuoru sámegillii. Lohká go vuos oktii lea duostan sámegiela hállat almmolaččat, de lea geahppaset dan nuppe geardde maid dahkat.
– Mun lean hui ilus go ođđa áirasat sámástišgohtet, ja eandalii sii geat ovdal eai leat sámástan. Mun jáhkán sii leat buori ovdamearkkat earáide sihke Sámedikkis ja muđui sámi servodagas, lohká Sámedikke presideanta Aili Keskitalo.
Sámedikki «Giellachat» doaimma ulbmil lea veahkehit Sámedikki áirasiid sámástišgoahtit. Dainna veahkkeneavvuin galggašii šaddat álkibut áirasiidda hállagoahtit sámegiela Sámedikkis. Dat loktešii giela, go oidno ja gullo. Son jáhkká olusat dahket sámegiela váddásat go lea, go ballet geavahit boasttu sániid ja sátnehámiid. Su mielas berrejit olbmot baicce hállagoahtit sámegiela beaivválaččat.
– Jus ii leat vejolaš sámástit olles ságastallama, de áŋke sáhtášii álggahit ja loahpahit dan, veahážiid mielde. Nu loktešii sámegiela oidnosii, attašii dasa árvvu ja movttiidahtášii olbmuid sámástišgoahtit, lohká Keskitalo.
Loktešii sámegielhálliid logu
Sámi Allaskuvlla sosiolingvistta professor, Jon Todal, mielas čalmmustahttá sámediggeáirras Tor H. Mikkola sámegiela hui bures ja dat lea dehálaš dahkku. Jus eambbosat dagašedje dan, de loktanivčče sámegiela árvu.
– Mu mielas lea dat dehálaš sidjiide geat áddejit sámegiela, muhto eai hála dan. Jus dán stuorra joavkku galggašii oažžut hállat sámegiela, de lea dehálaš ja buorre ahte sii oidnet earáid, geat leat seamma dilis, hállagoahtime sámegiela. Jus dát eaktodáhtolaš joavku čuovvulivčče Mikkola, de livčče davvisámegielhálliid lohku lassánan mealgat. Dehálamos lea ahte giella geavahuvvo, lohká Sámi allaskuvlla professor sosiolingvistihkas Jon Todal ja lohká olbmot eai dárbbaš ballat jus buot ii šatta riekta go hállagoahtá sámegiela.
