– Olmmošlohku njiedjá sakka boaittobealguovlluin, ja unna sámi gilážat vuoittáhallet gávpogiid vuostá. Fállat nuvttá mánáidgárdesajiid boaittobealguovlluid ássama várás lea čađahahtti ja buorre doaibma, čállá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR) dán kronihkas.
Boaittobealguovlluid demografiijalávdegoddi oktan jođiheddjiin Victor D. Normannain evttohit fállat nuvttá mánáidgárdesajiid boaittobealguovlluide, vai eanet bearrašat ásaiduvašedje ja movttiidahttin dihtii eanet nuoraid fárremis báikkiide. Dađistaga go álbmot boarásnuvvá, de šaddet maid ođđa hástalusat, almmolaš golut lassánit, ja go váilot oahpaheaddjit ja buohccidivššárat, de lea dat mearka ahte lea stuora dárbu oažžut eanet olbmuid boaittobealguovlluide. Nuvttá mánáidgárdesaji lea danin veara čuovvulit ja dan doaimma ferte sáhttit jođáneamos lági mielde álggahit, jorgalahttin dihte dan negatiivvalaš fárrentreandda ja addin dihte rievttes signálaid nuorra bearrašiidda mat leat ásaiduvvamin. Mihttun lea boaittobealguovlluid dahkat fas eanet geasuheaddjin bearrašiidda.
… ferte sáhttit jođáneamos lági mielde álggahit, jorgalahttin dihte dan negatiivvalaš fárrentreandda ja addin dihte rievttes signálaid nuorra bearrašiidda mat leat ásaiduvvamin.
Lea bálddalas digaštallan das mo sámegielaid sáhttá áimmahuššat boahtteáiggis. Čielggadeamis NÁČ 2016: 18 – Váibmogiella guovdilastojuvvo sámi mánáidgárdesajiid mearkkašupmi sámegiela sihkkarastimis boahtteáiggis. Mii oaivvildit danin ahte nuvttá sámi mánáidgárdesadji lea buorre jurdda, ja ahte evttohus lea ekonomalaččat govttolaš. Dál leat sullii 850 máná sámi mánáidgárddiin ja sámi ossodagain. Váhnemat mákset máksimálalaččat 38.760 ruvnno jahkásaččat das go mánná lea mánáidgárddis. 850 máná ovddas gártá dát sullii 32 miljovnna ruvnnu. Nuvttá mánáidgárdesadjefálaldat Julev- ja Lulli-Sámi guovllus máksá vel unnit. Dalle lea sáhka sullii 2,5 miljovnna ruvnnus jahkásaččat.
Mii dárbbašit politihkalaš vuoruhusa sámi gielaid gádjuma várás, ja mii eastadivččii boaittobealguovlluid guorraneami. Mii dárbbašit árvoháhkama ja ahtanuššama sihke báikkálaš ja regionála dásis ja erenoamážit dain guovlluin gos olbmot ásset bieđgguid.
Sámediggi lea maiddái fuolas nationála loguid geažil, mat čájehit ahte mánáidgárdemánáid lohku lea njiedjan daid maŋimus jagiid, ja go logut ain njidjet. Leat várra máŋga siva dasa go dál leat unnit mánnájoavkkut, maiddái Sámis, muhto eat ábut duššin dahkat dan ahte ruhtadilli sáhttá maid leat mearrideaddji fáktor bearrašiidda. Seammás diehtit dilálašvuođaid birra main sámi bearrašat, erenoamážit muhtin guovddáš báikkiin, vurdet saji sámi mánáidgárddiin, dan botta go suohkaniin gos olbmot fárrejit eret, lassánit hástalusat das ahte sámi mánáidgárdefálaldagat sáhttet heaittihuvvot dahje gáržžiduvvot, go mánáidlohku njiedjá. Evttohus nuvttá mánáidgárdesajis sáhttá maid dahkat mánáidgárdefálaldaga eanet einnostahttin. Sámi mánáid ja váhnemiid mielas ii leat dál einnostahtti. Jus dát joatkašuvvá de dat sáhttá addit dárbbašlaš ekonomalaš doaibmanvejolašvuođaid suohkaniidda.
Nuvttá mánáidgárdesajiin leat maiddái eará positiivvalaš liigeváikkuhusat. Mánáidgeafivuohta lea váttisvuohta mii lassána máŋgga sámi suohkanis, ja diekkár nuvttá ortnet geahpida ekonomiija bearrašiin geat gillájit ekonomalaččat. Lea dehálaš ahte mii dál álggahit doaibmabijuid mat sáhttet sihkkarastit ahte buot mánáin leat seamma vejolašvuođat. Go digaštallat konkrehta doaibmabijuid maiguin dán hástalusa sáhttá dustet, de čujuhit mii ahte nuvttá mánáidgárdesadji lea okta doaibma mii ávkkuhivččii mánáidgeafivuođa vuostá, maiddái sámi guovlluin. Positiivvalaš liigeváikkuhusat nuvttá mánáidgárdesajiin nannejit maiddái gelbbolašvuođadárbbu.
… doaibmabijuid mat sáhttet sihkkarastit ahte buot mánáin leat seamma vejolašvuođat.
Šaddá dárbu rekrutteret vel eambbosiid váldit mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpu, ja dat sáhttá leat positiivvalaš movttiidahttinfáktor sidjiide geat háliidit váldit pedagogalaš oahpu. Dál fállet sihke Davvi Universitehta ja Sámi Allaskuvla mánáidgárdeoahpaheaddjeoahpu.
Dáinna doaimmain livččii vejolašvuohta beassat dakkár dillái ahte šattašedje ollu eanet giellageavaheaddjit, sihkkarastit ássama boaittobealguovlluin, dásset sosiála sierraárvosašvuođaid, oahpahit eanet dehálaš mánáidgárdeoahpaheddjiid ja deavdit oahpposajiid. Mii sáhttit nappo fállat nuvttá sámi mánáidgárdesaji buohkaide geat dan háliidit, sihkkarastit sámegielaid vuođu, nannet sámi báikkálaš servvodagaid dainna lágiin ahte eanet olbmot fárrejit boaittobealguovlluide. Dát čovdosat leat olámuttus ja daid berre sáhttit ollašuhttit guovddáš juolludeaddji eiseválddiid dáhtuin.
Dáinna doaimmain livččii vejolašvuohta beassat dakkár dillái ahte šattašedje ollu eanet giellageavaheaddjit, sihkkarastit ássama boaittobealguovlluin…
