Dán áššis gávnnat 2016:i eanemus lohkkon neahttaáššiid.
Dán áššis gávnnat 2016:i eanemus lohkkon neahttaáššiid.
Dása leat čohkken 10 eanemus lohkkon neahttaášši. Deaddil bajilčállagiid de beasat lohkat áššiid.
Dán jagi leat sihke somás ja surgadis áššit dan logi eanemus lohkkon ášši searvvis.
Govvamontáša
1. Jienas dán jagáš sápmelačča
Dán jagi maid, nu mo diibmá ge, lei «Dán jagi sápmelaš» jienasteapmi dat ášši mii geasuhii eanemus lohkkiid. Dát lea nubbi jahki go Ávvir lágida dán jienasteami, ja jienasteapmi lea rabas ođđajageruhttii.
Lohkkit besset jienastit 15 olbmo gaskkas, ja válljet guhte galgá nammaduvvot dán jagi sápmelažžan.
Diibmá vuittii Jon Henrik Fjällgren dán jienasteami, dán jagi leaba ges Marion Anne Knutsen ja Jovsset Ánte Sara njunnošis gilvaleamen.
Ođđajageruohta eahkes bissehat jienasteami, ja ođđajagemánu 3. beaivvi almmuhat vuoiti.
Dát ášši lea lohkkon birrasiid 8 422 geardde, ja dássážii leat boahtán birrasiid 5 800 jiena. (Juovlamánu 30. beaivve logut)
Govven: Inga Marie Guttorm
Sotnabeaivve iđida gal lei kárášjohkalaččas Hans Jørgen Hauglis albma guollelihkku go gottii dán dápmoha sáimmas.
Gásadatvuonas Iešjávrris láve Hans Jørgen Haugli suohput sáimmaid, sotnabeaivvi lei oahppamin sáimmaid gosa lei badjelaš logikilosaš dápmot čákŋan.
– Lei issoras somá ja ollu dovddut, lean lihkolaš go ledjen okto. Smihtten áhči birra, sus lean oahppan juoŋastit ja gullen su muitaleamen oaidnán ja goddán stuorra dápmohiid. In leat gal badjel logikilosaš dápmoha gullan su muitaleamen, ja dál lean hui čeavlái, lohká Haugli.
Ávvira nubbin eanemus lohkkon neahttaášši lei dát ášši kárášjohkalačča Hans Jørgen Haugli birra, guhte gottii stuorra dápmoha Iešjávrris miessemánus.
Min lohkkit liikojit guolleságaid, go dán leat lohkan oktiibuot 4 781 geardde, fina don ge geahččamin video ja oaidnimin olu de dettii diet stuorat.
Govven: Kurt Are Boine Nikkinen, šearbmagovva videos
3. Guovžžačivga goarkŋui soahkegeahčái
Go Kurt Are lei vuodjime biillain Anárjohgátti, de fuomášii guovžža oktan golmmain čivggain ruohttame geaidnoráigge. Son rohttii filbmenrusttega ja filbmii.
Finnmárkkus okta dain sihkkareamos báikkiin guovžža beassat oaidnit lea Anárávžžis, Kárášjogas lulás.
Dan duođašta Kurt Are Boine Nikkinen, go son filbmii mannan giđa guovžžačivgga go giccui soahkegeahčái.
Son muitala ahte lei hui erenoamáš vásáhus, go guovžžačivga jietnadallá soagis, ja dat eadni vástida nuppebealde geainnu.
Fina don ge geahčesteamen dien erenoamáš video.
Šearbmagovva
4. – Dát lea jallodat ja heaggaváralaš
Nu lohká leansmánne Klemet Klemetsen Facebook-čállosiid birra gos gánddat rábmojit man jođánit nagodit vuodjit Guovdageainnus Mázii.
Giđđagease ihte Facebookii čállosat gos gánddat rábmojit man jođánit nagodit vuodjit Guovdageainnus Mázii. Čállosat leat priváhtasiiddus, maid Ávvir lea beassan oaidnit.
«– Vudjen 18-19 minuvttas oktii» ja diekkár sullasaččaid dat čálašit ieža. Muhtimat čuoččuhit vuodján maiddái vel oanehat áiggis, nu go 13 ja 16 minuvttas.
Ášši lea dássážii lohkkon birrasiid 2 427 geardde.
Maŋŋil leat máŋggas váldon vuodjimin alla leavttus dien guovllus.
Šearbmagovva
Miessemánus lei oalle oainnáhus Kárášjoga alde, go muhtin boazu lei gártan baldu ala.
Tone Nordsletta fuomášii bohcco govddodeamen ja filbmestii dan. Boazu lei dalle Mánnevárnjárgga buohta govddodeamen.
– Mun hirpmahuvven ja fertejin filbmet, lohká son.
Buollinčáskadeaddjit nagodedje gádjut bohcco, áššis oainnát video bohccos go govddoda ja maiddái mo gádjunakšuvdna čađahuvvui.
Viđát eanemus lohkkon ášši lea maid elliid birra ja dát ášši leavai maiddái gitta riikkamediai.
Min lohkkit liikojit erenoamáš videoid, ja leat dássážii lohkan dán ášši 2 413 geardde.
Vuorkágovva: Risten Biret Elle Eira
6. Gávnnai moarsis anašeamen earáin – dubmehalai giddagassii
Dievdu riejáskii Maras Pubas diibmá, ja doaruhii máŋgasa, dál lea dubmehallan giddagassii.
Cuoŋománus 2015:s, dat almmái ráhkadii rigeara Maras Pubas Guovdageainnus.
Sis-Finnmárkku diggegoddi lea cealkán duomu áššis man meannudedje guovvamánu 11. ja 12. beaivvi. Duomus boahtá ovdan ahte almmái lea birrasiid guovtti áigge ihkku doarrán muhtin vuolleahkásaš gánddain. Dát dáhpáhuvai maŋŋil go albmá moarsi ja vuolleahkásaš gánda, gávnnahalaiga anašeamen puba hivssegis.
Dát ášši guovdageaidnulačča birra, guhte dubmehalai giddagassii maŋŋil go lei rieja ráhkadan Maras Pubas Guovdageainnus, lei bivnnut min lohkkiid gaskkas, dássážii lea lohkkon 1 753 geardde.
Priváhta govva
Boazodoalli muitala vásihan ahte sus guttii okta áldu vihtta miesi.
Seainnus/Návggastat orohaga boazodoalli Simon Ailo Hætta muitala mannan lávvordaga ledje sii čohkken ealu go ledje merkon geažotbealje- čearpmahiid.
– Mun oidnen ovtta čuoivvat álddu bievllas várrečohkas go nu njoallu miesi muhto guđii dan. Mun vudjen de geahččame, ja lei jápmán miessi. Válden de dan mielde ja de oinniimet mii ahte álddus gahčai miesseseahkka olggos. Mun mannen de geahččat ja miesseseahka siste ledje guokte sismiesi, ja moadde mehtera fas eret das lei nubbi miesseseahkka mas vel guokte sismiesi.
Min lohkkit liikojit imaš ságaide. Dát ášši lei maid bivnnut ja lea dássážii lohkkon birrasiid 1 581 geardde.
Fina don ge lohkaleamen ášši ja geahččamin govaid.
Govven: Sárá Máret Rávdná Oskal
Joatkkaskuvllaoahppit muitalit ahte eanaš givssideapmi nuoraid gaskkas dáhpáhuvvá neahta bokte. Dábálaš givssideami eai loga oba oidnot ge, buot manná neahta badjel ja givssideaddjit geavahit govaid maid.
Dát ášši mas nuorat muitalit mo vásihit neahttagivssideami dán áigge sosiála mediain, lei bivnnut go dat lea dássážii lohkkon 1 461 geardde.
Dien vahkus go čáliimet dán ášši de lei internašunála «antigivssidanvahkku» kampánja jođus, mas olles vahkku lei várrejuvvon fuomášuhttit ja eastadit neahttagivssideami.
Ávvir dien vahku čálii áššiid neahttagivssideami ja dan váikkuhusaid birra, buot daid áššiid gávnnat dien ášši vuolde.
Google maps govva
9. Láhppon dievdu gávdnon duššan
Dievdu guhte lei dieđihuvvon láhppon Biertavári guovllus, gávdnui duššan miessemánu 16. beaivvi, Moskkuvákki guovllus Gáivuona suohkanis Tromssas.
46-jahkásaš boazodoalli lei maŋemus oidnon miessemánu 10. beaivvi, go vuoddjái Biertaváris Guovdageainnu guvlui.
Surgadis áššit leat maid bivnnuhat, dát ášši lea dássážii lohkkon 1 433 geardde.
Min Boazu preassagovva
10. Fitnodat giktala boazodolliid erenoamáš gilvvuin
Fargga 10 000 bohcco oastán Finnmárkku boazosápmelaččain muitala ahte «Min Boazu» biergooastinfitnodat lea sukseassa. Dan sii čalmmustahtte vel buoret biergokilohattiin boazoeaiggádii, ja maid vuorbádedje skohtera sin gaskkas geat čorraga sidjiide vuvde.
– Mii leat nu giitevaččat go boazosápmelaččat leat čájehan midjiide luohttevašvuođa ja vuovdán midjiide gávpečorragiid, ahte mii áigut addit sidjiide juoidá ruovttoluotta, čilge Min Boazu fitnodaga doaibmajođiheaddji, Johan Samuel Nedrejord, Ávvirii ággan manin dákkár kampánjja leat bidjan johtui.
Ášši lea dássážii lohkkon 1 380 geardde.
