Ávvir lea dál juohkán 100.000 ruvnno iešguđet doaimmaide Sámis. Geahča dás geat ožžo skeaŋkkaid.
Maŋŋá go Ávvira stivra mearridii juovlamánu stivračoahkkimis skeŋket 100 000 kruvnna eaktodáhtolaš bargguide sámi gielddain, de ávžžuhii Ávvir álbmoga evttohit olbmuid, servviid ja ásahusaid mat barget servodahkii ávkin ja geat ánssášivčče ruhtadoarjaga.
– Bohte hui olu buorit ohcamušat ja evttohusat kandidáhtaide geat ánssášivčče doarjaga supmis maid Ávvir juolluda servodatdoaimmaide. Mii leat válljen oktiibuot 19 kandidáhta geat ožžot doarjaga. Dat mearkkaša ahte mii eat leat sáhttán juolludit buohkaide olles supmi maid ledje ohcan. Sávvat goitge ahte min doarjja sáhttá leat ávkin doarjjavuostáváldiid buriid plánaide, lohká Ávvira váldodoaimmaheaddji Kari Lisbeth Hermansen.
– Go leat válljen geat ožžot doarjaga, de leat geahččalan váldit vuhtii geografiija. Bohte evttohusat viđa suohkanis ja mii leat gávdnan buriid ulbmiliid buot dáin gielddain maid doarjut. Mii leat vuoruhan juolludit doarjaga fálaldagaide sidjiide geain muđui eai leat organiserejuvvon fálaldagat, geain muđui eai leat nu olu ruđalaš návccat, ja mii leat maid vuoruhan doarjaga ulbmiliidda mat bohtet oallugiidda ávkin, joatká Ávvira váldodoaimmaheaddji Kari Lisbeth Hermansen.
Dát ožžot oasi Ávvira skeaŋkkas:
Kárášjoga penšunistasearvi
Penšunistasearvvi jođiheaddji Hagbart Grønmo muitala sii rehkenastet ahte Kárášjogas ásset 300 boares olbmo iežaset ruovttuin. Muitala sii deaivvadit maŋimuš vuossárgga guovddáš beaivvi ja sáhttet viežžat olbmuid dohko. Searvi oažžu 5000 ruvnno.
Kárášjoga Deameansasearvi
Kárášjoga Deameansasearvvi jođiheaddji, Kirsten Inger Anti, lohká searvvis leat olu barggut mat vurdet:
– Mun jáhkán demeansadávda lea veaháš tabu-ášši. Dieđán ieš mo lei go mu áhčči buohccái. Vuosttaš reakšuvdna lei ahte lei heahpat. Go hállá olu demeansadávdda birra rahpasit, ja muitala mo dilli lea ja mii čuovvu dávdda mielde oapmahaččaide go dávda boahtá. Searvi oažžu 5000 ruvnno.
Kárášjoga dearvvašvuođaguovddáš
Kárášjoga dearvvašvuođaguovddáža buohcciossodaga beaivválaš jođiheaddji, Karen Marit Utsi, muitala 5000 kruvnnain áigut oastit el-piano ossodahkii.
– Dat lea boarrásiid várás, ahte besset čuojahit piano dat geat máhttet ja dáppe leat bargit geat máhttet čuojahit piano. Boares piano ii doaimma šat, lohká beaivválaš jođiheaddji, Karen Marit Utsi.
Tirsdagskameratene
Tirsdagskameratene namma vuolgá das go gárrenmirkkuide darvánan olbmuid várás deaivvadeapmi lei maŋŋebárggaid kirkus. Piera Mosebakken lea okta dain eaktodáhtolaš bargiin gii veahkeha sin.
– Lea ain dárbu tirsdagskameratenii. Mun geavahan daid ruđaid borramuššii. Leat olusat geain lea heajos dilli ja vaikko livččii miella, de ii sáhte eará go buktit borramuša, ja dalle lea ágga boahtit sisa ja veahkehit sin. Liegga borramuššii liikojit buoremusat, čilge Piera Mosebakken mo geavaha daid ruđaid daid olbmuide ávkin.
Kafé Ro Kárášjohka ja Kafé Ro Porsáŋgu
Kárášjoga Kafé Ro jođiheaddji, Amalie Bæverud, lohká son namuhii iežas fuolkái Ole Bæverudii, gii jođiha Kafé Ro Porsáŋggus, ahte háliidii seamma fálaldaga álggahit Kárášjohkii. Kafé Ro Kárášjohka fállá borramuša juohke duorastaga olbmuide.
– Mis lea leamaš nu lihkku ahte rehkenaston borramuš lea doarvái buohkaide ja mii sáhttit maid sáddet borramuša sidjiide geat dárbbašit dan. Mii oažžut liigeborramuša Coop ja Rema 1000 gávppiin Kárášjogas ja maiddái Gáregasnjárgga gávppiin. Leat hirbmat buorit addit. Mu mielas lea nu suohtas boradit earáiguin ovttas, háleštit, gullat andávtta ja lávlut. Buohkain lea nu somás áigi ja buot lea nuvttá, lohká Amalie Bæverud. Kafé Ro Kárášjohka oažžu 5000 ruvnno ja dan seamma supmi oažžu Kafé Ro Porsáŋgu.
Nuoraidklubba (Rukses Ruossa Kárášjohka, nuorat)
Kárášjoga nuoraidklubba lea aiddo ásahuvvon ja klubba jođiheaddji, Julia Somby, lohká dát 5000 kruvnna bohtet ávkin nuoraidklubbii. Dál lea sii ožžon deaivvadanbáikki ja dasa dárbbašit rusttegiid.
– Dalle sáhttit mii lágidit pizza- dahje taco-eahkediid, čohkken dihtii Kárášjoga nuoraid geat leat vuollel 18-jahkásaččat. Lea dehálaš ahte nuorat deaivvadit, eaige nađo ruoktot. Dál leat málegoahtán deaivvadanbáikki lanjaid, čohkkemin rusttegiid kievkkanii, oastit spealuid ja nu ain. Vaikko dát ii leat nu olu ruhta, de lea das stuorra mearkkašupmi, čilge Julia Somby.
Mieron Gilisearvi
Maiddái Mieron Gilisearvi oažžu 5000 ruvdnosaš skeaŋkka Ávvira 100 000 ruvdnosaš foanddas. Evttoheaddji čállá evttohusastis ahte Mieron Gilisearvi áigu álggahit doaibmafálaldaga gili vuorasolbmuide, ja dasa galgá dát ruhta geavahuvvot.
– Galget mánnosaš deaivvadeamit, gos doaimmahuvvojit iešguđetlágan doaimmat. Jurdda lea maid ahte vuorrasat galget beassat deaivvadit ja humadit, seammás go ulbmil maid lea čohkket dološ historjjáid maid vuorasolbmot muitalit, čállá evttoheaddji.
Guovdageainnu Rukses Ruossa
Guovdageainnu Rukses Ruossa oažžu 10 000 ruvnno Ávvira skeaŋkkas, mii galgá veahkkin ođasmahttit searvvi vistti. Nu go dál lea visti, de ii leat hivsset, ja bieggá čađa seinniid. Evttoheaddji deattuha ahte su mielas ánssáša searvi ruhtadoarjaga danne go barget eaktodáhtolaš barggu, ja čállá maid dáinna lágiin:
– Sii leat máŋgii čájehan man váste sii leat. Sii leat máŋgii gádjon olbmo heakka, gávdnan láhppon olbmuid, ja gávdnan jávkan ja duššan olbmuid. Sii leat čájehan oadjebasvuođa earret eará beassašriemuin, dálveriemuin, čakčariemuin ja giđđariemuin.
Alleanan ássanguovddáš
Jurdda lea ahte Allaeanan ássanguovddáš dáinna ruhtaskeaŋkkain galgá oastit ođđa TV boarrásiidda geat orrot ássanguovddážis. Allaeanan ássanguovddážis orrot guđas bissovaččat, dasa lassin go maiddái leat guokte gaskaboddosaš saji. Evttohusas čállet ahte sii háliidivčče ahte buohkain galggašii vejolašvuohta čoahkkanit stohpui, ja geahččat TV ovttas bargiiguin ja eará ássiiguin, muhto dat vejolašvuohta ii leat nu go dál lea.
– Nu mo dál lea dilli, de mis lea boarráset mállet TV, mas čuovga maid lea sevnnjodan maŋemus áiggiid. Lea maid measta unni dat TV min beaivelatnjii. Dat mielddisbuktá ahte buohkat eai oba oainne ge TV gova. Dat lea hui šállošahtti min mielas, go hui dávjá šaddá mis hupmu dan birra mii doppe oidno, čállet sii.
Leavnnja vuodjansearvi
Leavnnja vuodjansearvi ja lieggabasseaŋŋa oažžu ruhtaskeaŋka mii galgá veahkkin pusset baseaŋŋalanja. Baseaŋŋafálaldat lea dehálaš Leavnnja servodahkii, gos vahkkosaččat dollet guhtta kurssa. Evttohusas čállet ahte gielddas ii leat ruhta bajásdoallat lanja, muhto eaktodáhtolaččat háliidit veahkkin pusset bajás jus livččii veaháš ruhtadoarjja mainna sáhtášii oastit ávdnasiid.
Sirpmá Gilivisti
Sirpmá Gilivistti bajásdollet báikki ássit eaktodáhtolaččat, ja sis livččii sis jurdda lágidit ođđa jietnarusttega vistái. Visti lea dehálaš báiki gili olbmuide, ja ássit geavahit visti viššalit vaikko makkár doaluide.
– Giliviessu lea gili guovddáš čoahkkananbáiki,sihke márkaniin ja maiddái hárjehallamiidda,sihke mánáide ja ollesolbmuide. Giliássiid duohken lea ruhtadit elrávnnji, bassan ja divodeamit, čállá evttoheaddji.
Deanu eaktodáhtolašguovddáš
Deanu eaktodáhtolašguovddáš oažžu Ávviris skeaŋkka mii galgá veahkkin oastit meahccereaidduid ja oaggunávdnasiid, mat galggaše dagahit ahte olbmuin šaddá hállu vuolgit tuvrraide. Ná čállá evttoheaddji:
– Dárbbašat veahki oastit ávdnasiid eaktodáhtolašguovddážii, vai sáhttit buorebut ávkkástallat iežamet ávdnasiid, vai buohkat sáhtáše searvat doaimmaide.
Guovddáš mánáidgárdi
Álttá suohkana sámi mánáidgárdi, Guovddáš mánáidgárdi, ásahuvvui 2019 čavčča. Sis lea leamaš hállu oastit stoahkanlávuid mánáide, muhto eará ekonomalaš vuoruhemiid geažil eai leat sáhttán oastit daid. Danne ožžot sii skeaŋkka, mii galgá veahkkin oastit stoahkanlávu.
– Eai buot mánát mánáidgárddis huma sámegiela, muhto mis lea ulbmil ahte buohkat galget oahppat sámegiela dan botta go leat min lutte. Go bargat gielain, de oaidnit maid ahte go čielga kulturmearkkat čadnojuvvojit mánáid stoahkamii, de lea maid álkit mánáide oahppat giela, čállá evttoheaddji.
Guovdageainnu Ráfi Boddu
Ráfi Boddu deaivvadanbáiki Guovdageainnu márkanbáikkis lea juo fargga jagi leamašan doaimmas. Deaivvadanbáikkis deaivvadit sihke nuorabut ja boarráseappot, ja doppe besset ovttas boradit, lávlut ja dušše leat fárrolaga. Dat lea mávssolaš fálaldat oallugiidda Guovdageainnus ja dan dihte háliidit ge mii addit unna skeaŋkkaža didjiide.
Álttá Sámi Searvi
Álttá Sámi Searvi bargá buori barggu ovddidit giela ja kultuvrra Álttás. Mii leat válljen didjiide juolludit 5000 ruvnno doarjjan Álttá Sámiid Searvvi giellaovddidandoaimmaide. Mii háliidit earenoamážit doarjut doaimmaid oaivvilduvvon mánáide ja nuoraide.
Álttá Giellaguovddáš
Álttá Sámi Giellaguovddáš ja Goarrevári skuvlla sámegielklássa ovttasbarget dán jagá Sámi álbmotbeaivvi oktavuođas lágidit «Gákti ja bákti» čájálmasa. Ávvir doarju dán čájálmasa, ja danne háliidit ge skeŋket didjiide oasi ruhtaskeaŋkkas.
– Oahppit illudit ovdanbuktit čájálmasa Álttá kultursálas, čállá evttoheaddji ohcamis.
Guovdageainnu Sotnabeaiskuvla
Sotnabeaiskuvlla bargu lea eaktodáhtolaš bargu. Sii barget ávkkálaš servodatbarggu risttalaš kultuvrra ektui, ja lea dehálaš fálaldat mánáide. Danne leat mearridan ahte háliidat addit skeaŋkkaža, mii galgá veahkkin ovddidit sotnabeaiskuvlla barggu.
Porsáŋggu Lions
Jahkásaččat lágida Porsáŋggu Lions searvi Helsesportsuka olbmuide geain leat iešguđetlágan doaibmahehttejumit, gosa bohtet olbmot vaikko gos Finnmárkkus. Sii ožžot skeaŋkka Ávviris mii galgá mielde gokčame goluid Helsesportsuka oktavuođas.
– Jahkásaččat mis leat 32 oasseváldi, geain buohkain leat fárus okta dahje moadde mielčuovvu. Helsesportsukas leat iešguđetlágan doaimmat, nu go čuoigan, spáppastallan, oaggun ja leat olgoáimmu ovddas, čállá evttoheaddji Helsesportsuka birra.
Anne Maret Sara
