Sámedikki iežaset giellageavaheapmi lea sierra áššin dievasčoahkkimis gaskavahku.
Sámedikki iežaset giellageavaheapmi lea sierra áššin dievasčoahkkimis gaskavahku.
Ihttin gaskavahku geassemánu 8. beaivvi meannuduvvo Sámedikki giellageavaheapmi dievasčoahkkimis.
Áiggoše leat giellaofelaččat
Preassadieđáhusas čállet ahte Sámediggi bargá beaivválaččat sámegiela nannet ja ovddidit, ja dál háliida Sámediggeráđđi oažžut digaštallama Sámedikki iežaset giellageavaheami birra.
– Sámedikki áigumuš lea leat giellaofelažžan sámi servodagas. Dan dihte háliidat loktet iežamet giellageavaheami digaštallamii dievasčoahkkimis, lohká Sámedikki presideanta Aili Keskitalo.
24 jagis lohká olu rievdan
Maŋimus go Sámediggi meannudii sullasaš ášši lei 1992is. Das mearriduvvui earret eará ahte juohkehaš gálgá beassat geavahit sámegiela dievasčoahkkimiin ja sámegiela geavaheapmi reivviin ja dieđáhusain.
Dál lohká Keskitalo fas áigin loktet giellageavaheami digaštallamii go sámegiela stáhtus lea olu rievdan 1992 rájes. Dáinna dievasčoahkkináššiin háliidit ain eambbo nannet sámegiela geavaheami Sámedikkis, sihke davvi-, julev- ja máttasámegillii.
– Vuoigatvuohta geavahit sámegiela lea nannejuvvon Sámelágas, Vuođđolágas ja gaskariikkalaš konvenšuvnnain ja šiehtadusain. Vuoigatvuohta sámástit ii leat álo doarvái. Sámegielas lea dakkár historjjálaš duogáš mii gáibida maid dihtomielalašvuođa giellageavaheamis. Sámegiella lea olu dilálašvuođain minoritehtas ja dat dahká maid ahte fertet movttiidahttit ja láhčit dili geavahit giela, dadjá Keskitalo preassadieđáhusas.
