Boahtte vahku rájes álgá ruhttejeaddji ruhttet Deanu gielddas. Ođas dán jagi lea ahte dál oaččut maid dieđu telefovnna bokte.
Viessoeaiggádat ožžot lihpu poastakássii ja dieđu telefovdnii goas ruhttejeaddji lea jođus du lusa.
Dalle lea dehálaš ahte it cahkket dola oapmanii ja ahte cegget ráidalasa, nu ahte ruhttejeaddji beassá biippu lusa. Bearráigeahča maiddái ahte buot luŋkkát ja ventiillat leat gitta.
Ii leat ruhttejeaddji ovddasfástádus ahte du biipu ruhttejuvvo. Dat lea viessoeaiggáda ovddasfástádus.
Lea dehálaš ahte válddát oktavuođa ruhttenbálvalusain jus it sáhte ráhkkanit váldit vuostá ruhttejeaddji, dahje jus it dárbbaš ruhttema, čállá Deanu gielda.
Láhka
Ođđa ruhttenláhkaásahusa vuođul lea dál nu ahte biipput ruhttejuvvojit dárbbu mielde. Kártenbargu dahkko dán jagi ja muhtun muddui boahtte jagi.
Dát sáhttá mearkkašit ahte ruhtten ii dáhpáhuva nu dávjá go ovdal. Viessoeaiggádis lea ovddasfástádus iežas liggenrusttegiidda.
Jus fuomášat ahte rusttegis leat váilevašvuođat dahje navddát juoga lea boastut, de váldde oktavuođa ruhttejeddjiin, guhte de fitná dárkkisteamen.
Manin ferte ruhttet
Ruhttejeaddji buhtista biippu, suovvakanálaid ja gutnaluŋkká.
Muhto lea maid seamma dehálaš ahte ruhttejeaddji, seammás go fitná, dárkkista ahte biipu lea ortnegis.
Jus biipu dahje oassi biippus lea billašuvvan, de sáhttá liekkas ja suovva dagahit ahte viessu buollá.
Barttat
Ođđa buollineastadanláhkaásahusain 2016:s ásahuvvui riikaviidosaš gáibádus ahte astoáiggeviesuin, main leat liggenrusttegat, galget ruhttejuvvot ja bearráigehččot.
– Mii eat leat plánen čađahit ruhttema ja bearráigeahču astoáiggeviesuin 2017.s, muhto bartaeaiggádat ja earát geain leat astoáiggeviesut, sáhttet váldit oktavuođa ruhttejeaddjin, de mii sáhttit fállat dán bálvalusa nu guhkás go ollet, čállá Deanu gielda.
