Fylkkamánni bivdá mánáidgárdeeiseválddi Kárášjoga gielddas bidjat johtui bearráigeahču ovtta mánáidgárddis jođánepmosit, go leat ožžon dieđuid doaruhemiid ja givssidemiid birra.
Fylkkamánni bivdá mánáidgárdeeiseválddi Kárášjoga gielddas bidjat johtui bearráigeahču ovtta mánáidgárddis jođánepmosit, go leat ožžon dieđuid doaruhemiid ja givssidemiid birra.
Finnmárkku Fylkkamánni lea ožžon váidagiid váhnemiin muhtun mánáidgárddis Kárášjoga gielddas, go mánáin ii galgga leat dohkálaš dilli.
Váhnemat váidalit mánáideaset psykososiála birrasa, ja mánáin ii leat oadjebas dilli go doaruhuvvojit ovtta eará mánnái.
Váhnemat vuorjašuvvet sihke mánáideaset ovddas ja máná gii dagaha dorvvuhisvuođa mánáidgárddis.
Sáhpadasat
Váhnemat geaiguin Ávvir lea leamaš oktavuođas muitalit ahte leat ollu váhnemat geaid mánát givssiduvvojit ja doaruhuvvojit.
– Lea hui ahkit vásihit ahte mánná boahtá ruoktot sáhppes mearkkaiguin, ja okte maid vuoiŋŋašspárggahus go nubbi mánná lei huškon. Lea dábálaš ahte mánát gahččet ja ožžot sáhpadasaid, muhto ii leat dohkálaš ahte huškkohallamiin oažžu mearkkaid, lohká váhnen. Son muitala leamaš oktavuođas sihke mánáidgárddiin, gielddain ja maiddái mánáidsuodjalusain, muhto ii leat ožžon albma vástádusa dahje čovdosa gostege, lohká váhnen.
Fárret gielddas
Su mielas lea dilli nu vearrái ahte árvvoštallá fárret eret gielddas.
– In sáhte orrut gos mánná galgá bieguhuvvot beaivválaččat ii ge hálit mánáidgárdái go givssiduvvo doppe. Dat lea hui váivi, in ge dieđe maid galggan šat dahkat, lohká váhnen.
Ii váldo duođas
Okta eará váhnen muitala maid ahte su mánná vásiha givssideami, ja sus lea seamma vásáhus ahte váttisvuohta ii oro váldome duođas.
– Mánáidgárddis leat bidjan johtui doaimmaid, nu movt liigebargi, muhto dat ii oro doaibmamin. Lean leamaš oktavuođas gieldda bajásšaddanossodagain álggus dán mánu, ja doppe vástidedje ahte dihtet ášši birra, muhto eai sáhttán lohpidit jođánis vástádusa.
Bávččas váhnemii
Váhnema mielas lea imaš go mánáidgárddis eai nagot bissehit givssideami.
– Dat lea hui váivi, unohas ja bávččas váhnemii. Mánáidgárdi han galggašii leahkit báiki gos buohkat, sihke mánát ja váhnemat galget dovdat iežaset oadjebassan.
Gielda bearráigeahččaneiseváldi
Kárášjoga gielda lea báikkálaš mánáidgárdeeiseváldi ja galgá bearráigeahččat ahte mánáidgárddit jođihuvvojit gustovaš njuolggadusaid mielde.
Mánáidgárdelága paragráfa 8 dárkkuha ahte gielddas lea bajimus ovddasvástádus sihkkarastit ahte mánáin lea buorre ja dohkálaš mánáidgárdefálaldat.
Gielda lea maid bearráigeahččaneiseváldi, mii mearkkaša ahte sii galget bearráigeahččat ja gáibidit lobihis dilálašvuođaid njulgejuvvot.
Dat guoská maiddái mánáidgárddiide maid gielda ieš eaiggáduššá.
Čujuhit gildii
Dán mánáidgárddi jođiheaddji ii áiggo dadjat maidege áššis ja čujuha Kárášjoga gieldda bajásšaddanossodaga jođiheaddjái, Arnulf Solengii, go lea son guhte vástida mediai gieldda bealis.
Dihtet maŋŋel bearráigeahču
Arnulf Soleng ii loga amasin ahte muhtumin Fylkkamánnii dáhttu bearráigeahču.
Son lohká sii dovdet ášši ja sii váldet duođalaččat ášši.
– Mii leat ožžon váhnemiin moaitámušaid, ja báikkiin gos mánát leat, nu movt skuvllain ja mánáidgárddiin, sáhttet bohciidit dákkáraš áššit. Bearráigeahčus beassat ge geahčadit ja iskat leat go doaimmat, nu movt liigebargi, doarvái. Mun in sáhte vuos nu ollu lohkat dál, ovdal go maŋŋel bearráigeahču, go easka de diehtit juste maid fertet dahkat, lohká son.
Dán vahku čađahit
Gielda galgá dán vahku ovdal bearjadaga juovlamánu 2. beaivvi dieđihit Fylkkamánnái ášši árvvoštallamiid ja bohtosa.
– Mii galgat čađahit bearráigeahču, ja maiddái raporteret Fylkkamánnái ovdal bearjadaga, ja dan áigut dahkat, lohká Soleng.
Eai jáhke ovdal go oidnet
Váhnemiid mielas lea buorre go bearráigeahčču galgá čađahuvvot mánáidgárddis, muhto eai leat nu alla vuordámušat ahte dilli buorrána.
– Dasa ferte gávdnot čoavddus, muhto in jáhke ovdal go oainnán, lohká okta váhnen.
