Kåfjordkoret ja Sámi lávlunjoavku besset Davvi-Amerihkká stuorámus skandinávalaš festiválas lávlut ja juoigat. Gáivuotnalaččat ellet máŋggakultuvrralaš servodagas, ja dán áigot čalmmustahttit USA:s.
Kåfjordkoret ja Sámi lávlunjoavku besset Davvi-Amerihkká stuorámus skandinávalaš festiválas lávlut ja juoigat. Gáivuotnalaččat ellet máŋggakultuvrralaš servodagas, ja dán áigot čalmmustahttit USA:s.
Gávttiiguin ja čáppa sámi šuoŋaiguin áigot gáivuotnalaččat oččodit fuomášumi go galledit «Norsk Høsfest» doaluid.
22 Kåfjordkoret ja Sámi lávlunjoavkku lávlu dollejit boahtte vahkus Amerihkkái.
– Lea hirbmat gelddolaš mátkkoštit USA:i, dá lea stuora vásáhus midjiide. Lea maid hui erenomáš go beassat doppe juoigat ja lávlut sámegillii ja kvenagillii, lohká Kåfjordkoret lávlu Agnes Nilsen.
Skandinávalaččaide oahpahit sámiid birra
Gáivuotnalaččat leat mannamin Minot gávpogii Davvi-Dakotai.
Masá 40 proseantta gávpotássiin lea skandinávalaš duogáš, ja sin dáhttu leage festivála bokte čalmmustahttit ja ávvudit iežaset máttuid kultuvrraid.
«Norsk Høstfest» lea lágiduvvon 1978 rájes. Festivála galledit jahkásaččat logi duháhat, ja dat lea ge Davvi-Amerihkká stuorámus skandinávalaš festivála.
Oahpahallan sámegiela
Maiddái Gáivuona koaralávlut dáhttot čalmmustahttit iežaset duogáža.
Kåfjordkoret ja Sámi lávlunjoavku áigot dušše ovdanbuktit šuoŋaid ja sálmmaid sáme- ja kvenagillii go galledit Amerihkká. Eai buohkat hálddaš gielaid ja danin leat bures ráhkkanan.
– Oallugat min koaras eai máhte sámegiela, ja danin leat vuos ferten oahpahallat lávlut sámegillii. Mii leat ráhkkanan mátkái jo olles jagi, muitala Nilsen.
Ealáskahttet sámegiela
Kåfjordkoret ovddeš dirigeanta, Liv Rundberg oččodii koaralávluid lávlugoahtit sámegillii.
– Álggos eai dohkkehan buohkat dán, muhto dál mii sihke lávlut sámi šuoŋaid, juoigat ja čiŋadit gávttiin, muitala Nilsen. Kåfjordkoret álggahuvvui 1978:s ja leamaš mielde ealáskahttimin sámi giela ja kultuvrra Gáivuonas.
Liikostan
Agnes Nilsen lea bajásšaddan ruovttus gos dušše váhnemat sámástedje. Garra dáruiduhttima geažil masse mánát sámegiela.
Nilsen muitala ahte ii máhte hállat sámegiela, muhto ahte lea čađahan sámegiel kurssa 1998:s.
– Mun ádden sámegiela ja mun máhtán lávlut sámegillii. Lávluma bokte lean liikostan sámegillii. Munnje leamaš dát muhtin lágan mátki, ja mii leat koaras oahppan čevllohallat iežamet sámi duogážiin, lohká son.
Háliidit fuomášumi
Kåfjordkoret ja Sámi lávlunjoavku ovttasbarget dávjá ja leat ge čalmmustahttán iežaset máŋggakultuvrralaš duogáža sihke Norggas, Suomas, Ruoŧas ja Islánddas.
– Mii oažžut fuomášumi go lávlut sáme- ja kvenagillii. Erenomážit luđiin geasuhat olbmuid. Dál lean hirbmat gealdagasas ja sávan ahte lihkostuvvat maiddái Amerihkás, dadjá Nilsen.
Festivála lágiduvvo čakčamánu 28. beaivvis golggotmánu 1. beaivái. Kåfjordkoret ja Sámi lávlunjoavku galgá maiddái eará báikkiid galledit guovllus, dalle galget lávlut girkuin.
