Jus doivot ahte dát fasttes dávdá, čáhppesjápmu nogai maŋŋel go stálii 1300-logus, de válddát boastut. Dán jagi lea dávda njommon 849 olbmui.
Jus doivot ahte dát fasttes dávdá, čáhppesjápmu nogai maŋŋel go stálii 1300-logus, de válddát boastut. Dán jagi lea dávda njommon 849 olbmui.
Dat mii lea stuora váttisvuohta čáhppesjápmudávddain, lea ahte dan lea veadjetmeahttun geahččalit jávkadit.
Bakteriija mii lea siválaš dávdii lea Yersinia pestis ja dat gávdno earret eará vilda roahtuin. Inifiserejuvvot láhppát mat leat ovdamearkkadihte roahtuin dat njoammudit dávdda olbmuide.
Jus livčče nu ahte livčče dušše olmmoš sáhttit nuppi olbmo njoammudit dávddain, de livčče vejolaš jávkadit dávdda, dieđiha UiT preassadieđáhusas.
– Mis ii leat vaksiidna čáhppesjápmu dávdda vuostá, nu ahte peastta lea ain eallime ja goddá áin olbmuid nu go leat dáhkan measta juohke jagi, lohká professor Ørjan Olsvik.
Njommon 849 olbmui
Professor UiT:s ørjan Olsvik muitala ahte dán jagá leavvan lea erenoamaš duođalas.
– Dál lea dávda leavvan Madagaskaris. Doppe beassá dávda leavvat čakčamánus gitta cuoŋománnui measta jahkásaččat. Dávdda leavvan ii leat álo nu viiddis, muhto dán jagi leat earenoamaš oallugat ožžon dávdda. Dávda lea njommon 849 olbmui ja 67 olbmo leat jápman, muitala son.
Dán jagá peasta njoammu áimmuin
Eará váttisvuohta dáinna peasttain, lea ahte dat sáhttá njoammut sihke váráin ja áimmu mielde. Váráleamos lea geahppápeastta, go dat leavvá nu jođánit. Dávdá sáhttá njoammut jus dušše oktii gosáda.
– Dán jagá buot váráleamos peasttavariánta, geahppapeasttá dat lea dal leavvan Madagaskaris, lohká Olsvik ja lasiha ahte eanet go bealli pasieanttain geat eai oažžo divššu jápmet guovtti dahje golmmá beaivvis.
