Dutkit eai jáhke dušše dáđvesonahaga ealáskit go permajieŋat suddet vel eambbo árktalaš guovlluin.
Dutkit eai jáhke dušše dáđvesonahaga ealáskit go permajieŋat suddet vel eambbo árktalaš guovlluin.
Dáđvesonahat ii leat áidna váikkuhus das go jieŋat suddet Ruoššas. Boares dávddat gitta jiekŋaáiggi rájes, sáhttet ealáskit go jieŋat suddet dás ovddosguvlui.
– Dálkkádatrievdamat sáhttet buktit olu vuordemeahttun áššiid. In hálit baldit ovttage, muhto berrešeimmet leat gergosat daid dustet, dadjá Viktor Maleyev ruošša epidemiologiija dutkanguovddážis.
12 jahkásaš bártnáš jámii dáđvesonahaga geažil, ja dat dávda lea njommon badjel 90 olbmui. Máŋgaduhát bohcci leat gávdnon jápmán dávdii.
Ballet boahkkodávddas
Dutkit leat gávdnan ođđa “jiehtanasvirusiid” mammutain, ja jáhkket boahkkodávdda maiddái leat jieŋa vuolde. Dáđvesonahat ii leat gávdnon Ruoššas nuppi máilmmesoađi rájes. Dál jáhkket dološ boazoráppiin dat lea ealáskan dáđvesonahat, mat ihte go garra báhkat dán geasi suddadedje permajieŋaid Jamalguovllus. Dávda lea de njommon bohccuide mat guhto dan guovllus.
Heite boahkuheamis
Malayev lohká sii livčče sáhttán garvit dávdda leavvamis nie garrasit jus livčče boahkuhan ealuid.
– Dán guovllus heite boahkuheames bohccuid dán dávdda vuostá juo logi jagi áigi, go eai jáhkkán šat dan leat áittan dán guovllus, dadjá Jamal-Nenets-regiovnna guvernevra Dmitry Kobylkin.
Guovlu mii dál lea njoammuduvvon, lea birrasiid 12.650 kvadratkilomehtera, ja birrasiid 270 ruošša soalddáha leat boaldime dávdaráppiid. Sii jotket buhtisteame guovllu dassážii go iskamat eai čájet šat dán dávdda.
Lieggana jođánit
Ruošša lieggana guovtte ja beali gearddi jođáneappot go máilbmi gaskamearáláččat, ja arktálaš guovlu suddá jođáneappot go muđui. Suoidnemánu temperatuvra lei gávcci gráda lieggasit go dábálaččat, ja buot báhkkaseamos beaivvi lea 34 gráda.
