-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATÁlggahit giellavahkku lávvordaga 

Álggahit giellavahkku lávvordaga 

Journalista

-

-

Guovdageainnus lea sámegiella lunddolaš buot oktavuođain. Liikká lea sin mielas dehálaš fuomášuhttit ja nannet ain giela. Giellavahkku álgá doppe juo dán vahkkoloahpa.

Guovdageainnus lágidit Álbmotgirjerájus, kulturskuvla ja Giellagiisá giellaguovddáš iešguđet lágidemiid giellavahkkus mii lea boahtte vahkku. Doalut álget juo dán vahkku, muitala girjerádjosa hoavda Mikkel Ole Eira. 

– Mis lea dán vahkkoloahpa govven ja plakáhttahábmen bargobádji nuoraide, mas nuorat ieža ohppet govvet ja ráhkadit posteriid. Dat galget de biddjot čájáhussan boahtte vahkkui, ja fáddán lea dieđusge giella ja identitehta, muitala Eira. 

Lohkankampánja ja Čális dál -vuoitojuohkin

Eira muitala ahte gaskavahku leat veaigedoalut kulturviesus viđas čieža rádjái. Sii áigot girjerádjosis veahá ávvudit mannan geasi lohkankampánjja Sommerles. Dasa ledje mánát searvan ja sii galget juohkit vuoittuid sidjiide geat leat lohkan vissis siidomeari girjiid, ja dieđusge  herskostallet vel gáhkuiguin.  Seamma eahkeda lea maid Čális dál -čállingilvvu vuoitojuohkin kulturviesus, man Kulturskuvla, Giellagiisá ja girjerájus lágidit ovttas Ávviriin giellavahku oktavuođas. Vuoitit eaba leat háliidan iežaska namaid almmuhit, muhto soai boahtiba goit vuoittuid viežžat. 

Gaskavahku čájeha maid  Seassosnuoggi prošeakta maid sii leat bargan. Dat lea mánáid ja nuoraid dutkanbádji Giellagiissás, mas leat bargan iešguđet bargguiguin. Leat álgán juo ovdal geasseluomu. 

Hástá sin geat háliidit hárjehallat sámegiela

Duorastaga lea ges giellakafea veaigin viđas gávcci rádjái  mas lea mánáide tevdnenbádji, ja mas áigot čalmmustahttit makkár fálaldagat suohkanis leat giela dáfus. 

– Sávvamis bohtet maiddái sii geat eai huma beaivválaččat, vai besset hárjehallat giela. Mis lea visot sámegillii ja buot lea nuvttá, muitala Mikkel Ole Eira. 

Eira lohká prográmma sáhttit ain rievdat. Dál leat ožžon bearjadaga Juffá boahtit guoimmuhit mánáid beaivet kulturviesus. 

– Mii áigut bovdet nuoramusaid skuvllas Juffá čájálmasa geahččat, ja nubbi teáhterčájálmas Juffáin šaddá rabas buohkaide, vai sii geain ii leat skuvla maid sáhttet boahtit geahččat. Muđui áigut čájehit movt gáiddusoahppu dáhpáhuvvá, go mii han fállat sámegiel gáiddusoahpahusa oalle viidát . 

Sámegiella juo oidnosis

–  Mis han gal lea sámegiella beaivválaččat. Ii mis leat eará bargovuohki, go mis leat visot fálaldagat sámegillii, jus buohtastahttá earáiguin, nu go Álttáin. Mis gal lea sámegiella juo oidnosis dáppe ja hui dábáláš juohke beaivvi. Muhto giellavahkku lea buorre vejolašvuohta čájehit makkár doaimmat mis leat, ja lea buorre jurdda Sámedikkis ásahit giellavahkku, dadjá son. 

-Almmuhus-