Dan rájes go sámediggepresideanta Vibeke Larsen doalai ođđajagisártni dárogillii, lea digaštallan leavvan sosiála mediain giellageavaheami birra. Oallugat oaivvildit ahte sámediggepresideanta ferte máhttit sámegiela, earát fas illudit go dárogielat sápmelaččaid jietna maid gullo.
Sámediggepresideanta Vibeke Larsena ođđajagisárdni lea boktán digaštallama sosiála mediain.
Son sárdnidii dárogillii, ja lei vuosttaš háve go sárdni lei dárogillii. Buot ovddeš sámediggepresideanttat leat sárdnidan sámegillii.
– Sámegiella sámi servodaga vuđoleamos árvu
Giellaberošteaddji ja gielladutki John Henrik Eira atná unohassan go sámediggepresideanta ođđajagisárdni lei dárogillii.
– Sámedikki presideanta ferte máhttit sámegiela, go sámegiella lea sámi servodaga vuđoleamos árvu. Sámegiella lea okta árvvuin mii lea mielde konstitueremin sámi servodaga. Mu mielas lea árvorihkkun Sámedikki bealis go sámediggepresideanta ii galgga máhttit sámegiela. Sámediggi galggašii njunnošis ovddideames sámegiela juohke oktavuođas.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Eira mielas lea áibbas čielggas ahte Sámedikkis galgá sámegielat presideanta.
Son lohká presideanta lea ovdagovvan olles sámi álbmogii, ja jus presideanta ii máhte sámegiela, de dat čuohcá servodahkii.
– Dat signalisere ahte sámegielas ii leat árvu. Jus presideanta dárusta, de signalisere dat ahte álbmot maid galgá dárustit. Dás ii leat Larsenis sáhka, muhto olles vuogádagas. Olbmot galget jurddašit heive go válljet dakkár presideantta mii ii máhte sámegiela, lohká son.
– Dárogiella deháleamos sámegiella
Ságat aviissa ođasredaktevra Lars Birger Persen ges almmuhii Facebookii čállosa mas giittii Vibeke Larsena.
Son čálii «buorre lei gullat sártni dan gillii mii munnje lea deháleamos sámegiella – namalassii dárogiella».
Persen čilge Ávvirii maid son dainna oaivvilda:
– Mun lean bajásšaddan mearrasámi servodagas Porsáŋggus, gos buohkat mu birrasis leat sápmelaččat, muhto eai huma sámegiela. Mu sámegiella lea dárogiella. Mun in leat bajásšaddan sámegielain, ja mu sámi identitehta ja kultuvra lea dárogillii. Go sámediggepresideantta ođđajagisárdni lei dárogillii, de dat movttiidahttá mu.
Son čilge ahte vaikko sápmelaččat, geat su birrasis leat, eai máhte sámegiela, de leat sii liikká olu sápmelaččat go eará guovlluin. Nu go Kárášjogas ja Guovdageainnus, gos lea nanu giella.
Ii leat vuosteháhku
Persen deattuha ahte sus ii leat leamaš mihkke vuosteháguid ovdal go sárdni lea leamaš sámegillii, muhto sutnje lei dál hui lunddolaš gullat sártni dárogillii, go dat lea su giella.
Son sávvá boahtteáiggis gullat sártni lulli- ja julevsámegillii maid.
– Porsáŋggus lea olu dáruiduhttin leamaš, ja dat lea jávkadan sámegiela. Stuora oassi sámi álbmogis ii máhte sámegiela. Dál soaitá geavvat nu ahte leat eambbosat, geat álget dovdat iežas sápmelažžan, ja soitet dieđihit Sámedikki jienastuslohkui.
– Eahpekonstruktiivvalaš digaštallan
Sámediggepresideantta Vibeke Larsena mielas lea buorre go giella digaštallojuvvo.
Muhto su mielas lea digaštallan sosiála mediain eahpekonstruktiivvalaš. Son lohká orrut dego guokte beali leat goabbat báhčinrokkis, ii ge goabbá ge vuoitte.
– Dás hávváduvvet goappaš bealit, ja buot eanemus sámi servodat. Buohkain lea buorre jurdda, ahte eambbosat galggaše sámástit. Digaštallanvuohki sáhttá dagahit vel eambbo váttuid olbmuide oahppat sámegiela, ja ahte olbmot eai šat oba hálit ge oahppat sámegiela.
Larsen lohká ahte vaikko lea eahpekonstruktiivvalaš digaštallan, de lea okta buorri mii boahtá das.
– Dáččaservodat fuomáša dáruiduhttinhistorjjá. Sii fuomášit ahte sápmelaččat leat gillán. Seammás boahtá oidnosii Sámedikki bargu, oččodit duohtavuođakommišuvnna. Dat galgá čalmmustahttit dáruiduhttima váikkuhusaid. Mun lean maid váikkuhuvvon.
Váttis oahppat sámegiela
Leat oallugat geat oaivvildit ahte sámediggepresideanta ferte hálddašit sámegiela, muhto dat orru ártet Larsena mielas.
– Eaktun beassat Sámedikki jienastuslohkui lea ahte sámegiella galgá leamaš ruovttugiellan juogo alddis, váhnemiin, ádjás dahje áhkus, dahje máttarváhnemiin. Mun olahan dan eavttu. Mu mielas lea de ártet ahte sáhttá válgii mannat, muhto ii beasa presideantan. Dieđusge lea ovdamunni jus máhttá sámegiela, dan mun sáhtán mieđihit, lohká son.
– Mu mielas ledje Aili Keskitalos buorit juovladearvvuođat. Son logai mii leat buohkat seamma buorit sápmelaččat, ja ahte fertet veahkehit guđet guimmiideamet. Min mihttu ferte leahkit oažžut giela ruovttoluotta, lohká sámediggepresideanta.
Son muitala ahte son viggá oahpahallat sámegiela, muhto lea váttis, go sámegiella ii leat beaivválaš giella.
– Ja mu mielas lea lohpi lohkat ahte lea váttis, lasiha son.
