-Almmuhus-
GUOIMMUHEAPMIVuoitolihkku guktii

Vuoitolihkku guktii

-

-

Dán gilvvus lea mihttu čoaggit čuoggáid. Aili Kristine Eira lea Ávvira geassegilvvu vuoiti 22 čuoggáin. Eira lei jođus Slottsfjell festiválii go Ávvir riŋgii sutnje, ii ge lean vuordán nagodit fasket ollu čuoggáid.  
– Kánske mun geahčan TV-ráidduid ođđa iPadain. 

Ávvira geassegilvvu maŋemuš oasálasti, Ánne Máret Sara, nagodii fasket vihtta čuoggá. Aili Kristine Eira vuittii geassegilvvu 22 čuoggáin, ja Ávvir lea riŋgen dán jagáš vuoitái gullat mo su mielas lea mannan.

 
– Mun in lean vuordán vuoitit maidege. Go Ávvir riŋgii, de ledjen čohkkámin biillas skihpáriiguin. Mii leimmet jođus Tønsbergii Slottsfjell festiválii, muitala Eira.

 

Ii leat leamaš vuoitolihkku ovdal
Eira ii leat goassege vuoitán maidege gilvvuin.

– Mun in leat gal vuoitán maidege goassege. Ávvir lei sádden munnje Flax-vuorbbi, ja das maid vuiten 125 ruvnnu. Go ožžon gullat ahte lean vuoitán, de šadden buorremillii. Áiggun ieš geavahit iPada man lean vuoitán, kánske geahččat TV-ráidduid Netflixas.

 

Váttes árvádus
– Mun ledjen biillas boahtimin olggos, go galgen árvádusa vástidit. «Mii lea dat man it oainne, muhto álo lea du ovddabealde?». Mun oidnen iežan suoivvanasa, ja smihtten dat ferte leat suoivvanas. Muhto de smiehtastin; dat han maid lea boahtteáigi mii lea juoidá man ii oainne, muhto lea álo ovddabealde. Suoivvanas sáhttá leat maŋábealde maid! Árvádus lei váttis, muhto lean gullan seamma árvádusa dárogillii. Lihkus válljejin rukses árvádusa, mii attii 15 čuoggá! 

 

Hástala olbmuid dábálaš máhttu
Eira muitala ahte Ávvira geassegilvu lea buorre go gávdno dákkár gilvu.

– Mu mielas lea buorre go gávdno gilvu mii hástala olbmuid dábálaš máhtu. Lea mielde bargat suives árgabeaivvi. Muhtin diŋggaid muitá, ja eará ges vajálduhttá. Mun in leat čuvvon mielde geassegilvvu, go lean mátkkoštan dán geasi ja bargan. Háliidan ávžžuhit olbmuid searvat, vaikko ii nagot vuoitit, de oažžu Flax-vuorbbi, čaibmá Eira. 

 

Báhcán muitui
– Mun in nagodan ovtta liigegažaldaga. «Buot fylkkain miehtá riikka lea dušše okta fylka man rádjá ii guoskka eará riikii dahje merrii. Mii lea dat fylkkaid?». Mun in diehtán liigegažaldaga, ja fertejin jearrat iežan olbmás veahki. Moai vástideimme Telemark, ja dat lei boastut. Rievttes vástádus lei Oppland, ja dan boađán agibeaivvi muitit.

 

Sahtedohko árvideapmi 
Eira čilge Ávvirii ahte son ii muitán gii lei Sámi vuosttaš nissongirječálli. 

– Mus lei bággu dušše árvidit, go in muitán gii dat lei. Vaikko ledjen oahppan skuvllas giđđat gii sámi vuosttaš nissongirječálli lea. Lei hui sahtedohko ahte árvidin riekta.

-Almmuhus-