Tor Gunnar Nystad – NSR vuosttaševttohas Lulli-Norggas

Válgabiire: Lulli Norga

Bellodat: Norgga Sámiid Riikkasearvi

Namma: Tor Gunnar Nystad

Ahki: 49

Siviiladilli: Singel

Eatnigiella/giella: Sámegiella ja dárogiella

Beroštumit:

Makkár astoáigedoaimmat leat dus?

– Hárjehalan jeavddalaččat. Sihkkelasttán ja viegan luonddus geasset. Áŋgiris Manchester United spábbačiekčanjoavkku«fana».

Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?

– Na, mun liikon árvvusatnit daid unna iložiid maid vásiha árgabeaivvis. Mun lean bargan gárrenmirkofealttas máŋga jagi sihke joavkoterapeutan ja individuála čuovvolemiin. Dán barggus mus leat olu positiivvalaš vásáhusat eaŋkil dáhpáhusain dahje ahte klieanta lea olahan mearkkašahtti bohtosiid go lea ođđa válljejumiid dahkan eallimis.

Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?

–Hárjehalan, geahčan spábbačiekčamiid, finan konsearttas dahje sihkkelasttán.

Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?

– Mus eai leat guhkes áigái leamaš ovdagovat. De ferten máhccat mánnávuhtii fas go mus ledje vaikko man olu našunála ja internašunála valáštallit ja musihkkárat ovdagovvan. Muhto in aŋkke fuomáš ovttage erenoamáža gean namuhivččen. Bargoeallimis lean oahpásnuvvan olu olbmuiguin geat leat dahkan radikála eallinmearrádusaid ja dain mun hervvošan go oainnán maid sii leat nagodan eallimis dan maŋŋel. Álggahit fas eallima gárrenmirkkuid haga gáibida návccaid go muhtin áigodagaid šaddet rivttes válljejumiid dahkat beaivválaččat.

Bargu ja oahppu

Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?

– Barggan dál idjaváktan gárrenmirkodikšunossodagas Oslo Universitehta Buohcciviesus. Lean dán institušuvnnas bargan 1999 geasi rájes. Mus leat leamaš iešguđet lágan rollat dan áiggis go lean dáppe leamaš barggus. Mus lea cand.mag gráda servodatdieđafágas Tromssa Universitehtas, terapevtaoahppu «integratiiva terapiijas», ja lean čoaggán 30 oahppočuoggá Sosiála bargu mánáiguin ja nuoraiguin-fágas Lillehammera allaskuvllas.

Politihkalaš duogáš

Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?

– Ledjen NSR nuoraidpolitihkar 80- ja 90-logus. Ledjen mielde álggaheamen NSR nuoraidlávdegotti. Dan maŋŋel jávken politihkas guhká. 2013 serven Oslo Sámiid Searvái/NSR, ja válljejuvvojin sámediggeáirrasin Lulli-Norgga válgabiires. Sámedikkis ledjen miellahttun leamaš kultur- ja ealáhuslávdegottis gitta 2016 juovlamánu radjai, ja dan maŋŋel Bajásšaddan-, ovddasmoraš- ja oahpahuslávdegottis. Olles dán áigodaga lean leamaš miellahttun Sámedikki bearráigeahččanlávdegottis ja gozihanlávdegottis Interreg prográmma ovddas. Dál jođihan Oslo Sámiid Searvvi.

Váibmoáššit

Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?

– Mun lean riegádan ja bajásšaddan Kárášjogas ja davvisámegiella lea mu eatnigiella, muhto orun dál Oslos. Mun sávan ahte sápmelaččaid gielalaš vuoigatvuođat duohtan dahkkojit ja almmolaš eiseválddit láhčet dal dili vai sámegiella sáhttá fas adnot almmolaš báikkiin miehtá riikka. Dat mearkkaša ahte sámegiel mánáidgárdefálaldagat ásahuvvojit doppe gos lea vuođđu dasa, erenoamáš dehálaš leat dákkár ásahusat gávpogiin. Sámi mánát vuođđo- ja joatkkaskuvllain galget oažžut sámegieloahpahusa nana giellamodeallaid mielde. Sámediggi ja báikkálašeiseválddit galget láhččit dili deaivvadanbáikkiide mat sáhttet ovdánahttit buriid sámi giellaarenaid. Muđui áiggun fokuseret dasa ahte sámepolitihkka dahje sámi servodathástalusat ožžot stuorát našunála čalmmusteami ja min vuoigatvuođat vuhtiiváldojit buori vugiin. Viidásit áiggun maid fokuseret ahte sámi buhcciide fállojit fágalaš ja buorit bálvalusat main maiddái sámegielaid ja kulturmáhtu vuhtiváldin deattuhuvvo. Dáid dárbbuid fertejit maid ovdamearkka dihte dearvvasvuođadoaimmahagat ja buohcciviesut váldigoahtit duođalažžan.

Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?

– Lea dehálaš čoavdit Sámedikki ja sámi ulbmiliid resursafidnema. Sámi servodatovdánahttin bázahallá eanet ahte eanet surggiin. Giellaovdáneapmi stuorra osiin riikkas lea rašes dilis ja lea dárbu oažžut našunála áŋgiruššama sámegieloahpahusa ja deaivvadanbáikkiid ja giellaarenaid ásaheami dáfus.

Čilge manne/ manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?

– Dás ii leat dat vuođđu vuos sajis. Eamiálbmotvuoigatvuođat lea vuođđuduvvon álbmotriektái, ja minerálaláhka ii leat dan dásis. Dasa lassin ruvkedoaimma ásaheapmi mielddisbuktá guohtuneatnamiid lassi gáržžideami ja nuoskidahttima ja nu goarida guoddevaš ealáhusaid dego boazodoallu. Dakkár guovllut gosa ruvkedoaimmaid álggahit, eai ge nu geasut ovdánahttit ođđa ealáhusaid dego vásáhusturisma ja sullasaš ealáhusaid.

Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?

– Boazodoallu lea sámeealáhus mas lea stuora potensiála. Dáđibahát de lea boazodolliin unnán iešstivrejupmi iežaset ealáhusa ovdáneami dáfus, seammás go Sámedikkis lea ráddjejuvvon váikkuhus boazodoalu ovdáneami dáfus. Lea dehálaš dás ovddasguvlui ahte boazodoalu iešstivren iežaset resurssaid alde nannejuvvo, vai dat hálddašuvvojit álbmotrievtti iešmearrideami gáibádusaid mielde, ja ahte almmolaš hálddahusas lea legitimitehta boazodoalus. Lea maid dehálaš ahte boraspirepolitihkka heivehuvvo ja vuhtiiváldá guohtunealáhusaid dárbbuid. Dál leat menddo olu boraspiret guohtunealáhusguovlluin, boraspiret fertejit geahpeduvvot.

Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain?

– Nannet doarjjaortnegiid ekologalaš eanandoalu- ja biebmobuvttadeami álggaheami várás. Árktalaš eanandoallu buvttada juo áibbas erenoamáš buriid vuođđoávdnasiid, ja muhttin mearkagálvvut leat juo beakkánat miehtá riikka. Mun oaivvildan ahte lea dehálaš hukset viidásit mearkagálvvu mii lea juo árktalaš eanandoallogálvvuin. Mii diehtit man erenoamáš dat biebmu lea mii min guovlluin buvttaduvvo, muhto dán fearána mii fertet muitalit dávjjit ja alla jienain vuoi olles máilbmi gullá dan.

Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá Sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?

– Boahtteáiggis šaddá dehálaš sihkkarastit vuoigatvuođaid riddoguolásteapmái sámi riddo- ja vuotnaguovlluin. Lasihit ja sihkkarastit guolleeriid báikkálaš bivdiide geain leat unnit fatnasat riddo- ja vuotnaguovlluin. Movttiidahttit vuoi ásahuvvojit eambbo vuosttáváldinrusttegat riddo- ja vuotnaguovlluin guliide.

Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?

– Váikkuhit ahte ásahuvvojit buorit movttiidahttinortnegat ja rekruterenortnegat sámegieloahpaheddjiide. Dás ferte áŋgiruššat vai gávdnojit sámegieloahpaheaddjit boahtteáiggis. Lassi ferte vel sámegiel mánáidgárdefálaldagaid ásahit doppe gos lea vuođđu dasa, erenoamáš dehálaččat leat dákkár ásaheamit gávpogiin. Sámi mánát vuođđo- ja joatkka skuvllain galget oažžut sámegieloahpahusa buori giellamodeallaid vuođul. Sámediggi ja báikkálašeiseválddit fertejit láhččit dili vai sáhttet ásahuvvojit deaivvadanbáikkit mat sáhttet šaddat buorren sámi giellaarenan. Rávesolbmuid sámegieloahpahus ferte buoriduvvot vai sápmelaččat geat háliidit, sáhttet váldit gielaset ruovttoluotta ja oažžut oahpahusa sámegielas. Mii fertet geahčadit vejolaš ođđa ortnegiidda mat álkidit dán, nu movt friijaoastin bargguin.

Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?

– Ovddasguvlui lea dehálaš ain áŋgiruššat ovdánahttit fitnodagaid kulturealáhusas ja mátkeealáhusas. Sámi dáidda ja kulturhápmi lea álgán čájehit kvalitehta mii oažžu olu fuomášumi sihke našunála ja internašunála dásis. De lea dehálaš bargat vai kulturealáhusbuktagat ja mátkeealáhusbuktagat olahit ođđa ja stuorát márkaniidda. Eará sániiguin; ásahit áŋgiruššanprográmma dáidda surggiide.

Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?

– Mis lei seminára mas lei sáhka veahkaválddálašvuođas lagas birrasis ja doppe mii oaččuimet ovdanbuktot statistihka mii čájehii ahte sámi nissonolbmot ja mánát vásihit olu veahkaválddálašvuođa ruovttuin. Dát lea suhttadeaddji ja čuohcá midjiide buohkaide. Ii ná sáhte mis leat otná sámi servodagas. Mii háliidit olles sámi álbmogis galgá leat buorre dilli. Lea dehálaš ahte dákkár áššit bohtet oidnosii ja albmosii vai mii sáhttit bidjat dárbbašlaš doaimmaid johtui.