-Almmuhus-
-Almmuhus-
GUOIMMUHEAPMI«Steinfjell ja Steinfjell» gullogoahtá

«Steinfjell ja Steinfjell» gullogoahtá

-

-

Dát lea namma vuosttaš lullisámegiel rádioprográmmas mii gullogoahtá boahtte bearjadaga rájes P2 rádiokanálas. Ávvir lea humadan singuin geat galget dán barggu doaimmahit.

Inga Marjá Steinfjell ja Máret Steinfjell leaba oappážagat ja hárjánan journalisttat Ruoŧa Sámirádios. Inga Márjá bargá dán áiggi rádiobuvttadeaddjin, ja Máret lea videojournalista. Muhto maŋimuš áiggiid sudnos lea vel eará bargu. Namalassii bargagoahtit vuosttaš lullisámegiel rádioprográmmain mii lea hábmejuvvon talkshow-hámis. Talkshow lea suorgi mas ságastallan ja digaštallan leat guovddážis. Dasa lassin dakkár prográmmat čájehuvvojit dahje sáddejuvvojit dábálaččat njuolggosáddagis.

 

Go Ávvir váldá oktavuođa oappáguoktásiin, de Inga Márjá lea Guovdageainnus ja lea ráhkkaneame fas vuolgit ruoktot Mittådelenii mii lea Jämtlánddas Ruoŧa beale Sámi. Su nuoramus oabbá, Máret, lea bargomátkkis go galgá videoášši ráhkkanahttit. Inga Márjjáin deaivvadit kaféas gos hupmat veahá vuosttaš lullisámegiel rádiotalkshow prográmma birra man namma lea «Steinfjell ja Steinfjell» ja manne dat dárbbašuvvo.

 

– Dán goit juobe muitá

Ođđa rádiofálaldagas lea «Steinfjell ja Steinfjell» namma. Manne nu?

– Na moai letne guokte oappážaga. Ii čága čihkosii ahte moai letne oappážagat. Goappašagain lea goargu Steinfjell.

– Ledje go eará molsueavttut? Vai lei go dát áidna evttohus?

– Das lei eará árvalus álggos, muhto go bođii munno árvalus, de hilgguimet buot eará árvalusaid. Dán goit juobe muitá, buriin mielain čilge Inga Márjá.

 

Lullisámegiella gullogoahtá miehtá Ruoŧa ja viidábut

Sudnos eai leat stuorat plánat, baicce áiguba geahččalit ráhkadit beare muhtun podkasta lullisámegillii. Podkasta lea vuohki movt jienaid ja filmmažiid almmuheapmi. Iešalddis sátni «podkast» váldui viidát atnui 2004 rájes vuos The Guardian aviissas. Jagis jahkái podkastaid almmuheapmi lassánišgođii. 2015 čavčča Inga Marja ja Máret leigga bargame iežaska lullisámegielpodkastain go oaččuiga dieđu Ruoŧa rádios.

De bođii diehtu Ruoŧa rádios ahte háliidit eambbo podkastaid. De moai sáddiime dohko dan mii lei jo gárvvus. Nu oaččuime vástádusa «Yes!». Muhto dalle dáhpáhuvai juoga «Nammaheapme» rádioprográmmain mii dábálaččat gullui juohke bearjadaga. Geavai juoga ahte dat ii leat šat gullon. Fáhkkestaga Sámi rádios ii lean mihkkige maid sáhttá sáddet. Dáin ii lean makkárge liigeplána. De árvalii munnuide rádiohoavda ráhkadit lullisámegiel podkasta diibmosaš prográmman dan sadjái go 20 minuhta maid moai Márehiin leimme plánen álggos. Nie álki dát lei, muitala Inga Márjá.

«Steinfjell ja Steinfjell» gullogoahtá P2 rádioprográmmas miehtá Ruoŧa ja sáhttá vel neahta bokte guldalit.

– Dál vuos plánejuvvon gitta Mihcamaráigái. Dasto moai válde geasseluomu. De oaidnit maid Sámi rádio hoavddat álggus dadjet. Letne go moai doarvái čeahpit leamašan? Oažžut go mii joatkit, mojohaladettiin vástida Inga Márjá Steinfjell.

 

Prográmma ulbmiljoavku leat 3000 sápmelačča

Wikipedia interneahttagáldu dieđuid mielde lullisámegiela hálddašit gaskamearálaččat 600 sápmelačča. Inga Márjá loguid dáfus lea mihá eanet positiiva go interneahttagáldu.

– Ii okta ge dieđe. Ii oktage leat goassege lohkan man ollu olbmot ipmirdit lullisámegiela. Muhto nu bures go mun dovddan lullisámeservodaga, de jurddašin leat gaskal 1500 ja 3000 olbmo. Nu ahte dat ii leat máilmmi stuorámus joavku.

Danin háliidit ahte davvisámegielagat maid guldalivčče rádioprográmma.

– Munnos Márehiin lea mihttu ráhkadit nu buori prográmma ahte dis davvisámegielagiin juobe šaddá hállu ipmirdit maid moai dadje. Mun dieđán ahte sámegielagiin lea veahá gilvu geahččalit veahá ipmirdit eará sámegielagiid.


Máret ja Inga Márjá Steinfjell. Preassagovva: Mattias Allm

 

Eará perspektiiva, gielalaš čuolmmat ja sámi musihkka

Iežaska prográmma eaba loga galgat leat dábálažžan. Lea áigumuš earret eará ságastit ođasáššiid eará čalmmiiguin, čuojahit beare sámi musihka ja lunddolažžan oaidniba gussiid studio oassin. Prográmma ge galgá sáddejuvvot njuolggosáttan.

Na moai letne journalisttat nu ahte moai hupme vahku stuorámus ođasdáhpáhusaid birra. Geahččat makkár vahkku lea leamaš. Bonjadit dáid áššiid, geahččat eará beliid maid birra ii leat daddjon ovdal. Munnos galget leat giellačuolmmat. Ovdamearkka dihte dál munnos leat leamašan moadde geahččaladdansáddaga, ja dalle humaime «menskopp» birra. Dát lea dakkár ođđaáigásaš hutkkus. Dat lei nu komihkalaš go eat mii goassige dan birra leat hupman ovdal sámegillii. De šattai gažaldahkan mo dien gohčodit lullisámegillii. Nu ahte bohtet hui ollu dakkár gielalaš čuolmmat maid mii šaddat čoavdit. Guossit galget maiddái munnos, muhto in jáhke munnos beare ollu gussiid gal. Aŋkke lea hui miellagiddevaš go ožžo vel gussiid. Maiddái jáhkán moai cuvkejetne muhtun tabuid. Ean moai beare njávkka.

Oassin prográmmas galgá leat buorre sámi musihkka.

Dál lea nu ollu buorre sámi musihkka. Dat lea measta revolušuvdna, ii dárbbaš ballat oba ge ahte šadde čuojahit eará musihka vel.

 

Hukset šalddi gaskal Davvi- ja Lulli-Sámi

Steinfjell mielas leat ollu áššit maid eai ipmir áibbas bures Davvi-Sámis eai ge Lulli-Sámis. Dása sus leat ollu ovdamearkkat.

Mun ledjen duvle Suoma Sámis. Doppe eahpidedje lean go mun sápmelaš. «Leat go čuohteproseantta sihkar ahte leat sápmelaš, itge láddelaš gii bargá bohccuiguin», jearahedje mu doppe. Nu ahte mun ipmirdišgohten man guhkki duođai lea Lulli-Sámis Davvi-Sápmái. Go olbmot eai oba jáhke ge ahte máddin maid orrot sápmelaččat. Nun jáhkán nuppe ládje maid. Lulli-sápmelaččat maid dárbbašit muhtun áššiid čilget lassin.

Leat go dus ovdamearkkat? makkár áššiid Lulli-Sámis váttis ipmirdit?

 

Boazologuid geahpideami in jáhke lea áibbas dovddusin Lulli-Sámis. Seammás dáppe davvin gulan muhtun olbmuin ahte lullisápmelaččat fertejit ná ja nuo dahkat vai giella seailu ja nu ain. Muhto dat maid mun gávdnen lea ahte sii geat hupmet dáppe guovddáš Davvi-Sámis, eai oba leat ge fitnan Lulli-Sámis. Eai oba ipmirdit ge makkár doppe lea. Nu ahte mun jáhkán ollugiin ii oba ge lea ipmárdus daidda fáktoriidda mat váikkuhit servodahkii, manne servodat lea nu. Ovdamearkka dihte go olbmot imaštallet, muhtun lulli-sápmelaččaid mielas orrot mu váhnemat veahá jallat go leaba oahpahan munnje lullisámegiela. Danin go doivot mii eat máhte davvisámegiela, moai oappáin. Leat ollu dakkár áššiid.

 

«In, mun in duostta»

Steinfjell oainnu mielde stuorámus hástalus lea oažžut prográmmaguossi hupmat njuolggosáddagis lullisámegillii.

Viggen bovdet gussiid dan bearjadahkii. Olbmot šaddet nie: “Hupmat lullisámegiela rádios?” Mun: “juo”. Dat: “Aha, na maid, don báddet? ”

«In, dát lea njuolggosátta». Olbmot beare: «In, mun in duostta». Nu ahte ollugiidda dat lea oalle ilgat ja issoras. Maiddái oahpaheddjiide, olbmuide geat oahpahit sámegiela. Go dat vel šaddet áibbas nie. «In, mun in duostta». Dát muitala veaháš makkár dilli lea Lulli-Sámis. Buot stuorámus hástalus lea oažžut gussiid geat dustet hupmet munnuin studios.

Čoavddusin Steinfjell oaidná báddet olbmuid ovdagihtii, muhto dattetge sávvá prográmma bissut ollislaččat njuolggosáttan.

 

– Niehku ollašuvai

Vaikko leat hástalusat sihke giela dáfus ja muhtumin ipmárdusa dáfus de aŋkke sihke Máret ja Inga Márjá Steinfjell leaba vuordime vuosttaš sáddaga.

Mii leat vuordán hui guhká beassat johtui danin go teknihkka leamašan stuorámus hástalus. Ja oažžut Máreha luovosin SVT:s. Máret oainnat lea videojournalista. Dan barggu maid Máret akto bargá, dasa bohte guokte sadjái. Muhto dál viimmat. Lea vuosttaš háve go nieiddat gullojit bearjadagaid. Muđui aivve leat dievdoolbmot. Lea vuosttaš háve go leat nieiddat ja hubmojuvvo lullisámegillii. Mu niehku goit ollašuvai. Mun válden journalistaoahpu go háliidin ráhkadit buriid, somás prográmmaid lullisámegillii. Dál, measta 18 jagi maŋŋel go álgen journalistan, de beasan dan dahkat, čilge Inga Márjá.

Máret ges lohká dán prográmma leat «journalistta njuoska niehkun».

Álggos lei veahá ballu go olles diibmu orui viehka ollu áiggi, muhto go geahččaleimmet báddet, de loahpas nai šattaime botket vel oasi. Nu ahte dál in oba bala ge.

Vuosttaš maid son go dahká nohká sátta, de iskat maid olbmot čállet su Facebookii.

– Facebooka gal iskkan dakkaviđe. Áiggun lohkat olbmuin máhcahemiid. Muđui ge ipmirdit ledje go oba ge guldalan sáddaga, mojunjálmmiid vástida Máret.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

-Almmuhus-